Krömerova bouda (útulna), horská osada Jizerka a výstup na čedičový Bukovec (1 005 m)

Jizerské hory, skalní vyhlídky severního okraje pohoří křížem krážem a s plnou polní (4)

Náš dnešní cíl, Krömerovu boudu (útulnu) již máme na dosah. Dnes tady plánujeme přespat. Jsme u známé Protržené přehrady (820 m) na Bílé Desné, která 18. září 1916 způsobila velkou katastrofu. V běsnícím živlu pod přehradou, ze které se vylilo na 400 tisíc kubíků vody, tehdy zahynulo 65 lidí. Zachovala se část původní hráze dlouhé asi 173 m (v koruně široká 5,5 m) a šoupátková věž v místě protržení hráze přehrady o rozloze asi 8,4 ha.

Krömerova bouda (útulna) funguje jako samoobslužný bar. Lesní bar. Krömerova útulna stojí v místech bývalé Krömerovy boudy (Krömerbaude), která tady turistické veřejnosti sloužila v letech 1926 - 1945 a z níž se dochovaly jen základy. Ale dnešní Krömerova bouda nezklamala. Pivo i limonáda tečou "ze skály", pípa pro každý z nápojů je zvlášť. K dispozici jsou i nanuky apod. Hledám kasičku, která tady byla při poslední návštěvě. Ale marně. Kasičku odvál čas. Jeden z místních turistů zmiňuje nenechavé ruce některých návštěvníků, kteří peníze kradli…

Dnes tak na Protržence můžete platit s pomocí QR kódu. Nejsem si jist, je-li to v takovýchto místech nejlepším způsobem plateb. Ne všichni mají "potřebnou" aplikaci v mobilu (jak hned někteří z nově příchozích návštěvníků zmiňují), ne každý důvěřuje takovéto aplikaci a děravé platební bráně, do které se nabourá kde který i průměrný "hekr". Je možnost platit převodem na účet, pokud se tady připojíte. Avšak s hotovostí neuspějete. Ďoura ve dveřích s kasou uvnitř, jako je tomu třeba na Knajpě na dohled hory Jizera, tady jednoduše chybí.

Ráno je opět modrá obloha. Nad Protrženou přehradou se převalují cáry mlhy. Na srpen je docela chladno, během dne to ale opět bude na tričko a kraťasy. Vzrostlým lesem se vydáváme do cíle naší trasy, do osady Jizerka. Potkávám neuvěřitelně velké trsy krásnorůžku lepkavého, nádherně zbarvené houby připomínající kuřátka a další podobné houby.

O kus dál mlha zhoustla, sluníčko se vytratilo. Je chladno a na bundu. No jo, jsme kousek od vodní nádrže Souš, ta mlha se dala čekat. Ale za rozcestím Souš, za přehradou (780 m) se opět vyjasňuje. Musíme kousek po asfaltu (vlevo), brzy se ale opět vracíme do lesa na příjemnou šotolinou cestu. Přes rozcestí Jezdecká cesta (895 m) po žluté turistické značce spěcháme do Jizerky.

Chci být na Jizerce co nejdříve, protože odpoledne mají přijít silné bouřky. A navíc nás čeká dlouhá cesta domů. Přesto se na chvíli zdržíme u jedné z informačních tabulí. Z ní se dozvídáme, že Jizerské hory jsou ptačí oblastí o rozloze 117 km², která byla vyhlášena za účelem ochrany ohrožených a nebo na změnu prostředí citlivých druhů ptáků. A že od roku 2004 chrání populace tetřívka obecného a sýce rousného. Z dalších druhů se tady zdržují sokol stěhovavý, datel černý, jeřáb popelavý, lejsek malý, výr velký, kulíšek nejmenší a další druhy.

Fotogalerie

Zobrazit fotogalerii

Překračujeme "hranice" Jizerské oblasti tmavé oblohy (Izerski park ciemnego nieba). Nevím jak dnes, zda-li je zdejší oblast tmavé oblohy stále ještě oblastí tmavé oblohy, zda si již Poláci své skleníky kousek za hranicemi odstínili… Krátce se zdržíme na skalní vyhlídce, přímo naproti máme krásnou rozhlednu na Tanvaldském Špičáku i přehradu Souš, u památníku jizerskohorským lesníkům, díky jejichž neúnavné a záslužné práci jsou dnes Jizerské hory opět zelené. I my jim děkujeme.

Brzy míjíme linii ŘOPíků, prvorepublikových pevností. Ty byly urychleně budovány po roce 1936 jako náhrada za nedokončená těžká opevnění. S jejich dostavbou se totiž počítalo, tuším, až někdy v roce 1956… Ten fanatickej rakouskej a uřvanej vegetarián a abstinent Adolf ale plány prvorepublikových stavitelů pořádně předběhl… Míjíme rozcestí Promenádní, U bunkru (905 m) a vzápětí se "vyloupneme" z lesa. Jsme na krásně rozkvetlých loukách na okraji horské osady Jizerka (860 m).

Přímo před sebou máme Bukovec, výrazný kuželovitý vrchol, který je naším cílem také. Protáhneme se kolem penzionů Sklárna a Pyramida a již stoupáme nad osadu a pod Bukovec. Roman jde přímo k parkovišti, bude čekat na záchytném bodě (ne, to není záchytka ale kiosek), my s Míšou to z rozcestí Bukovec, upolínová louka (895 m) ještě vezmeme přes vrchol Bukovce a Přírodní rezervaci Bukovec s výměrou 52,23 ha a výškovým rozpětím 185 m (820 - 1 005 m). V bukovém lese rostoucím na sutinách se trochu "zašprcnu", Míša mě netrpělivě čeká na vrcholu. Ale ty nádherné houby jsem prostě musel vyfotit. A že jich bylo! Včetně jednoho zřídkavě se vyskytujícího druhu.

Stoupání na Bukovec (1 005 m) je sice krátké, ale docela strmé. Za zády se nám otevírají výhledy severním směrem. Okolo Smrku, nejvyšší hory české strany pohoří, se již převalují mraky, je vidět, že se počasí opravdu kazí. Ale my to stihli ještě za sluníčka. Kruhovým výhledům sice brání dorůstající stromy, ale když si člověk trochu popojde, může se pokochat nerušenými výhledy do tří světových stran.

Po krátkém odpočinku pokračujeme po skalním hřebínku jižním směrem. Následuje docela strmý prďák dolů. Je mokro a na čediči docela kluzko. Nikdo si nechce rozbít čumák. Za ledovky bych to tady viděl na nesmeky… Vyhlídka do údolí Jizery nacházející se nad Starým lomem již dovyhlídkovala, stromy neumožňují téměř žádné výhledy. Po široké lesní cestě pak přes rozcestí Pralouka (908 m) docházíme poslední metry z našeho čtyřdenního putování kouzelnými Jizerskými horami, během kterých jsme našlapali sice pouhých 60 kilometrů, přesto to náboj mělo. Jo, a při odjezdu skutečně začalo pršet. A pršelo i po celou cestu domů…

• Předchozí (1.) část článku
• Předchozí (2.) část článku
• Minulá (3.) část článku
• Trasa 4. dne na turistické mapě

Fotogalerie, prohlédněte si fotografie

Líbil se vám tento článek?

Podpořte tento web, třeba peněžitým darem, který bude využit k dalšímu technickému rozvoji stránek. Učinit tak můžete bankovním převodem na účet

2502526845 / 2010

Podpořit nás můžete i dalšími způsoby, třeba objednávku některé z knih, turistických průvodců. K rychlému provedení platby můžete využít i přiložený QR kód obsahující údaje k platbě v přednastavené částce 80 Kč. Výši částky si nakonec ale určete sami.