Dinara (1 831 m n. m.) aneb Sinjal, výstup na nejvyšší horu celého Chorvatska

Výstup na nejvyšší horu Chorvatska

Chorvatsko nemusí představovat pouze ráj pro potápěče , slunce chtivé nadšence nebo historií omámené fanoušky. Chorvatsko je také domovem spousty vysokých kopců a hor, pohoří a masivů. Každý správný horal už o jejich krásách přinejmenším jednou slyšel a ti aktivnější již třeba nejeden z vrcholů překonali.

Sinjal, či chcete-li Dinara - to je nejvyšší hora Chorvatska, která se se svými 1 831 metry nad mořem může rovnat například slovenským Vysokým Tatrám a hravě tak překonává i naši nejvyšší horu Sněžku. I proto je Sinjal horaly tak často vyhledávána.

Co byste měli o hoře Sinjal vědět?

Hora Sinjal je součástí pohoří Dinara. To se táhne v délce šedesáti kilometrů na hranicích mezi Chorvatskem a Bosnou a Hercegovinou. Nejvyšší horou tohoto pohoří ovšem není samotná Sinjal, nýbrž Troglav, který však leží již na území Bosny a Hercegoviny a tudíž přenechává statut nejvyšší hory Chorvatska právě vrcholu Sinjal.

Čtěte také: Pobřežní hřebenová transverzála, treking v Chorvatsku

Sinjal se nachází prakticky přímo na hranicích s Bosnou a Hercegovinou, východně od měst Knin, Šibenik či oblíbeného ostrova Murter .

Výstup na vrchol Sinjal

Vystoupat až na 1 800 metrů vysoký vrchol Sinjal nemusí být nejjednodušší. Strmá stoupání, kamenitý povrch, v létě vysoké teploty, v zimě rychle se měnící počasí a metry sněhu. To vše na vás bude během výstupu číhat a to vše může vaši výpravu rychle zhatit. Proto je důležité se před samotným výletem dobře připravit.

Kromě fyzického tréninku, je důležitá i kvalitní výbava. S sebou si rozhodně vezměte nějaké teplejší oblečení, pro případy, kdy by se nečekaně ochladilo, něco nepromokavého, pokud by začalo pršet, a také něco vzdušnějšího, kdyby náhodou začalo svítit slunce a teploty se náhle přehouply do tropických výšin. Nikdy totiž dopředu nevíte, jaké počasí v těchto končinách nakonec bude.

Dále si rozhodně s sebou vezměte řádnou zásobu pitné vody, nějaké občerstvení a v neposlední řadě i cestovatelskou lékárničku pro případ nouze. Není také od věci vzít si s sebou něco, čím byste na sebe upozornili v nejhorších chvílích. Přece jen se chystáte pokořit nejvyšší horu Chorvatska, na které se již nejednou zranil neopatrný a nepřipravený turista.

Kdy navštívit vrchol Sinjal?

Chcete-li mít jistotu krásného, ale ne příliš horkého počasí a tedy prakticky stoprocentní šanci, že váš výlet bude naprosto bez komplikací, vydejte se na vrchol Sinjal v období časného či pozdního léta. Nejlepší jsou pak měsíce červen a září. V zimě bývá na celém pohoří Dinara sníh, a tudíž je výstup poměrně hodně náročný a mnohými profesionály nedoporučovaný. Naopak v létě se zde teploty šplhají neúměrně vysoko a i tím výlet značně znepříjemňují. Samozřejmě ale máte pouze vy poslední slovo a i mimo výše doporučené měsíce je výstup na Sinjal vždy nádherný.

Odkud začít cestu na vrchol Sinjal?

Stejně jako prakticky na všechny hory a pohoří světa, můžete i na vrchol Sinjal vystoupat hned z několika míst. Jedná se o vesničku Knin, osadu Suhopolj, Glavaš či Uništa, která se ale nachází již na území Bosny a Hercegoviny. Každá z cest má svá pro i proti, každá má jinou obtížnost a každá je jinak dlouhá.

Cesta na vrchol Sinjal z vesnice Knin

Jako první si popíšeme výstup na vrchol Sinjal z vesnice Knin, kde najdete první hlavní stezku vedoucí přímo až na samotnou střechu Chorvatska. Jedná se prakticky o poslední velkou vesnici před samotným výstupem, kam bez problémů dojedete autem a kde se ještě před samotným výletem můžete zásobit vodou a jídlem. Do Kninu dojedete například ze Šibeniku po silnici číslo 33 či z ostrova Murter po silnici číslo 59. Knin je velmi dobře dostupný a autem se do něj dostanete prakticky z celého Chorvatska.

Připravit, pozor, začínáme!

Vesnice Knin se nachází v nadmořské výšce asi čtyř set metrů nad mořem, tudíž při výstupu na vrchol Sinjal překonáte převýšení téměř 1 400 metrů. Jedná se tedy o poměrně náročnější výšlap o devatenácti kilometrech. Nejdříve zamíříte z Kninu po cestě do menší vesničky Kovačić, kde vás cesta zavede dále až do osady Guge. Z této osady pak vede makadamová silnice do lokality Suho polje až k chatě Brezovac.

Pokud se zde budete chtít ubytovat, budete se muset dopředu domluvit s jejím majitelem . Ovšem poblíž chaty se nachází také volně přístupná útulna, kde můžete na jednu noc složit hlavu. Chata Brezovac leží již v nadmořské výšce 1 050 metrů a jinak než pěšky se k ní nedostanete, pokud ovšem nejste vlastníky kvalitního terénního vozidla.

Od chaty pak směřuje k Sinjalu výborně značená stezka, po které trvá cesta na vrchol okolo tří hodin. Tato stezka pak vede po severních svazích Sinjalského hřbetu, kdy budete přecházet přes vrcholy Pitomi vrh a Bukvin vrh až na samotný Sinjal. Zvolíte-li si tuto variantu výstupu, vyhraďte si pro výlet alespoň dva dny a připravte se na pořádný fyzický i psychický zápřah.

Cesta na vrchol Sinjal z osady Suhopolj

Další vesnicí, odkud můžete vyrazit na Sinjal, je Suhopolj. Tato vesnice je od vrcholu vzdálená jedenáct kilometrů a taktéž se z ní vydáte po poměrně pěkně značené stezce. I když se už spousta nadšenců vydala na Sinajl právě ze Suhopolje, není tato cesta příliš využívána a ani není příliš doporučována.

Vydejte se tedy po ní, jen jste-li skutečně zdatnými horaly a kromě kvalitní výbavy si s sebou přibalte i velice pohodlnou obuv. Během výstupu totiž budete muset zdolat mnoho škrapových polí, na kterých na každém kroku číhají velice ostré vápencové hrany. Pokud na ně špatně došlápne, může při nejmenším dojít k poškození kvalitní a bytelné obuvi, v nejhorším případě i k úrazu.

Cesta na vrchol Sinjal z osady Glavaš

Nejoblíbenější, nejkratší a nejvyhledávanější stezkou je ta, jež vede z osady Glavaš. Do této pitoreskní osady se dostanete velice jednoduše po silnici číslo jedna z Kninu. Z něj se vydáte k jihovýchodu a po dvaceti kilometrech odbočíte vlevo na místní komunikaci. Z osady Glavaš vede druhá nejlépe značená osmikilometrová stezka až na Sinjal. Toto místo se nachází navíc v nadmořské výšce 580 metrů, díky čemuž budete muset zdolat jen necelých 1 220 metrů. A výstup trvá pouhé čtyři hodiny.

Pokud jste si vybrali tuto možnost, vydáte se nejdříve po velmi dobře značené stezce v kamenité stráni mezi několika roztroušenými domky vzhůru až ke zřícenině starobylého hradu. Obejdete jej po pravé straně a dále zamíříte údolím po cestičce stále vzhůru. Následuje prvních asi sto padesát strmých výškových metrů, po kterých se dostanete na cestičku vedoucí v lukách s mírným stoupáním. Po několika stovkách metrů přijdete na rozcestí, na kterém se vydáte doleva na trasu, která je v mapě značená jako 3a.

Dostanete se do dalšího náročného bodu, kde budete stoupat kolmo do stráně. Po malém listnatém hájku, lezení po obrovských balvanech a malém kousku dalších z mnoha kamenitých strání se konečně dostanete na hřeben. Po něm budete dále stoupat až do výšky téměř 1 800 metrů. Následuje rovinka a dokonce i sestup, který je příjemnou změnou po všem tom stoupání. Po něm ovšem zase následuje poslední cesta do kopce až k metr vysokému patníku, na kterém je připevněna chorvatská vlajka.

Cesta na vrchol Sinjal z osady Uništa

Poslední oblíbenou stezkou je ta, jež vede z osady Uništa. Bohužel však pro vás se tato vesnička nachází již na území Bosny a Hercegoviny, tudíž do ní budete potřebovat vízum. Cesta z ní pak vede po opět velice dobře značené asi osmikilometrové stezce. Tuto cestu však doporučujeme pouze těm, kterým skutečně stojí za to, zařizovat si kvůli jednomu výstupu vízum do Bosny a Hercegoviny. Ti, kteří si chtějí spíše užít samotný výstup, by měli zvolit chorvatskou stranu.

Cesta dolů z vrcholu Sinjal

Nahoře na samotném vrcholu Sinjal jsou neuvěřitelně krásné výhledy na celé široké okolí. Chorvatsko a Bosnu a Hercegovinu budete mít skutečně jako na dlani. Pokud vám vyjde počasí, dá se na vrcholu strávit i několik hodin a mlčky pozorovat krásy místní přírody, nádherná panoramata či louky plné orchidejí a divokých narcisů. Cestu dolů si pak můžete zvolit libovolně.

Všechny trasy jsou krásně a přehledně značeny, tudíž si můžete vybrat jednu z výchozích výše popsaných vesniček a osad a vydat se je prozkoumat. Ovšem mějte na paměti, že i sestup trvá poměrně dlouho a ve zdejších osadách není běžné ubytovávat zbloudilé turisty v hotelích. Pokud tedy nechcete strávit noc někde ve křoví, vydejte se po stejné stezce, po které jste vystoupali.

Další související články: