Jak vybrat objektiv? Rady pro výběr vhodného a dobrého fotografického objektivuJak vybrat objektiv? Fotografické objektivy - nejdůležitější součást fotoaparátu, kurz horské fotografie (3)2.1.2013 | Otakar Brandos
Jak vybrat objektiv? A nač fotografický objektiv vlastně vybírat? Vždy se "bavím", když se výrobci digitálních fotoaparátů předhánějí v tom, kdo nabídne více megapixelů (budete snad z každé fotky tisknout billboard?), skvělý software, stabilizaci obrazu a další "ptákoviny". Zatím jsem ale nezaznamenal, že by se předháněli v nabídce skutečně kvalitních objektivů a za dostupnou cenu… Objektiv přitom má na výslednou kvalitu obrazu zcela zásadní a rozhodující vliv. Megapixel sem, 15 megapixelů tam. Nabídka různých kompaktních fotoaparátů s pidiobjektivečky, které vykreslí leda tak obrazové pole pro sotva 3 či 5megové čipy, s rozlišením 12, 15 či 18 megapixelů je opravdu proti vší logice a vlastně i technice samotné. Jde pouze o marketingové pozlátko. Takováto rozlišení bez pořádného fotografického objektivu jsou naprosto k ničemu a zůstávají nevyužita. Pouze velké datové soubory vám pak bez užitku zaplácávají místa na disku… Jen zapřemýšlejte. Kde své fotky ukazujete nejčastěji? Na "fejsbúku"? V nějaké webové galerii? A kolik že má takováto fotka rozlišení? Tisíc "pintíků"? Tak nač 20 Mpx… Třídění objektivůNa většině webů o fotografování a eshopech s fototechnikou lze nalézt hodně zjednodušenou kategorizaci objektivů. Všechny objektivy pod 50 mm jsou brány jako širokoúhlé, objektivy nad 50 mm pak jako teleobjektivy. Avšak tak jednoduché to zase není. Podle zorného pole objektivu dělíme tyto optické soustavy následovně: Čtěte také: Kurz horské fotografie (2), jak a podle čeho si vybrat digitální fotoaparát
Na jednotlivé typy objektivů jsou kladeny poměrně odlišné požadavky. Teleobjektivy mají jinou optickou konstrukci než širokoúhlé objektivy, různou míru korekce optických vad aj. Zatímco teleobjektivy jsou obvykle konstruovány jako dvoučlenný optický systém s kladným předním a záporným zadním členem, mají širokoúhlé objektivy opačnou optickou stavbu. Navíc tyto objektivy vyžadují velice dobrou korekci optických vad pro velký prostorový úhel a současně velký relativní otvor. Objektiv s ohniskem 50 mm je brán jako normální a jeho zobrazení přibližně odpovídá pohledu lidského oka. Objektivy se dnes nejčastěji vyrábějí jako zoomy. Ty nejčastěji začínají u ohnisek 35 - 38 mm, některé i na 28 mm a méně. Rozsah těchto zoomu pak končí u ohnisek 114, 135 mm a více. Každý zoom má tedy určitý rozsah ohniskových vzdáleností, jenž je pak výrobci prezentován jako násobek nejkratšího ohniska objektivu. Tak např. 5násobný zoom objektivu s min. ohniskovou vzdáleností 35 mm má rozsah od 35 mm do 175 mm (tedy 5×35=175). Na trhu lze nalézt fotoaparáty s objektivy, které mají 10, 12 či vícenásobné optické zoomy. Před takovými objektivy bych ale varoval, neboť optické požadavky na širokoúhlé objektivy a teleobjektivy jsou velice odlišné a laciné objektivy nedokáží zajistit dostatečnou kvalitu v celém optickém rozsahu. Se 100% jistotou mohu prohlásit, že obraz z takovýchto objektivů při použití krajních ohnisek bude naprosto nepoužitelný a velice nekvalitní. Pokud to budete myslet s fotografováním hor a přírody vážně, pořídíte si dva (a více) základových objektivů. Jeden "širokáč" a další dlouhoohniskový či teleobjektiv. A nebo alespoň dva zoomy - od širokáče po "delší sklo", u nichž optický zoom nepřesáhne číslo 3 až 4. Ultrazoomy v krajních ohniscích opravdu dobře "nekreslí" a dokud budou platit fyzikální zákony, tak ani dobře kreslit nebudou. Nejdůležitější parametry fotografických objektivůBezesporu základním údajem každého fotografického objektivu je jeho ohnisková vzdálenost (f). Tato veličina nám udává, jak velké zorné pole je schopen daný objektiv zobrazit. Velikost zorného pole si můžeme vypočíst podle jednoduchého vztahu: a (b) = 2 arctg a (b) / 2f kde a (b) jsou rozměry čipu (filmu) a f je již zmíněná ohnisková vzdálenost. Druhým nejdůležitějším parametrem každého objektivu je jeho světelnost, kterou norma popisuje jako relativní otvor (k). Relativní otvor je definován jako poměr průměru svazku paprsků vstupujících do objektivu a rovnoběžných s osou k jeho ohniskové vzdálenosti. Tuto závislost můžeme zapsat pomocí jednoduchého vztahu k = D / f Tato definice se shoduje s definicí clonového čísla. Podle staré normy DIN 4522 tvoří clonová čísla postupnou řadu (geometrickou řadu s koeficientem 21/2): k = 1 - 1,4 - 2 - 2,8 - 4 - 5,6 - 8 - 11 - 16 - 22 Zjednodušeně řečeno je světelnost objektivů mírou schopnosti propouštět světlo. Čím vyšší světelnost objektiv má, tím více světla je schopen propustit a tím kratšího času bude potřeba pro správnou expozici snímku. Světelné objektivy tedy oceníme zejména za špatných světelných podmínek aj. Optické vady fotografických objektivůBohužel neexistuje optický systém (objektiv), jenž by zobrazoval snímaný obraz ideálně. K této vysněné metě se blíží pouze v oblasti paraxiálních paprsků (paprsky blízké optické ose). Optické vady objektivů se dají odstranit použitím různě uspořádaných optických členů a optických skel, avšak úplného odstranění optických vad není možné dosáhnout, neboť požadavky plynoucí z potřeby korekce jsou si často protichůdné. Každá z korekcí tedy vede k určitému kompromisu. Optické vady se dělí na tři skupiny.
Podívejme se nyní ve stručnosti na nejčastější optické vady objektivů. a). Otvorová vada: vzniká při zobrazování širokým svazkem paprsků, které se v neparaxiálním prostoru rozbíhají a vytvářejí tak "postupné" ohnisko, které má za následek rozostření obrazu. Otvorová vada se dá odstranit umístěním samostatné čočky tak, aby plocha s menším poloměrem křivosti byla obrácena na stranu s větší sečnou vzdáleností. Nejčastěji se tato vada odstraňuje použitím clony, která nepropusti neparaxiální paprsky. b). Astigmatismus: neboli příčná otvorová vada. Tato optická vada je určitou analogií k otvorové vadě. V tomto případě však zobrazovaný předmět leží mimo optickou osu. I tato vada objektivu se nejčastěji odstraňuje použitím clony. c). Koma: koma se projevuje v případech, kdy je svazek paprsků silně skloněn vůči optické ose a zároveň je silně rozevřen. I koma se nejčastěji odstraňuje použitím clony. d). Zkreslení: tato optická vada patří do skupiny vad zvětšení. Vzniká především u jednoduchých a nekorigovaných optických soustav. Zkreslení je obvykle soudkovité a nebo poduškovité. Doporučení na závěr pro koupi objektivu, jak vybíratU kompaktů a nebo EVF fotoaparátů bez možnosti výměny objektivů není co řešit. Musíme se spokojit s objektivy, které konkrétnímu fotoaparátu "naordinoval" výrobce. U zrcadlovek a EVF s výměnnými skly si můžeme dokoupit objektiv vhodný pro konkrétní činnosti. Zrcadlovky dnes bývají při koupi v setu osazeny základním objektivem obvykle dobré (občas jen ucházející) kvality s ohniskem někde kolem 50 mm. Což pro fotografování sice stačí, ale pro krajinářskou fotografii či fotografování zveře, kytek či makrofotografii budete přece jen potřebovat jiná skla. Budete-li se specializovat na fotografování zvěře, pak se poohlédnete po šikovném teleobjektivu. Mezní ohnisko 300 mm nemusí být dostatečné, delší skla se mohou hodit. Existují objektivy i s ohnisky 800 mm, např. objektiv EF 800 mm f/5,6L IS USM od firmy Canon. Avšak cena přes 300 000 Kč asi většinu fotografů odradí. Naštěstí tady existují alternativy v podobě zrcadlového objektivu stejné firmy - Samyang. Jeho ohnisková vzdálenost je stejná - tedy 800 mm, světelnost F8. Cena je již mnohem příznivější, u tohoto objektivu se pohybuje kolem 5 000 Kč. Při fotografování krajiny asi upřednostníte širokoúhlé objektivy. Vhodné jsou objektivy s neproměnným ohniskem, např. Canon EF 20 mm f/2,8 USM, Nikon 28 mm f/2,8 AF NIKKOR či normální objektivy jako Nikon 50 mm f/1,4 AF-S NIKKOR G, SMC Pentax DA 50 mm F 1,8 aj. Pokud nechcete do optiky příliš investovat, pak přijdou vhod i zoom objektivy. Zapomeňte ale na takové šílenosti jako jsou ultrazoomy. Hodně velké obavy bych měl například při koupi objektivu Nikon 18-200 mm f/3,5-5,6 G AF-S DX NIKKOR ED VR II s více než 11násobným optickým zoomem. Obecně bych byl ostražitý u zoomu vyšších než 3 - 4. Takový objektiv Tamron SP AF 70-300 mm je již na hraně či lehce za hranou. Za rozumné peníze by mohly docela dobře posloužit např. objektivy Nikon 18-55 mm f/3,5-5,6 G (asi 4 - 5 000 Kč) a Nikon AF-S 55-200 mm f/4,0-5,6G (asi 8 000 Kč), které mají únosný rozsah zoomu a společně pokryjí velký rozsah ohnisek či podobné alternativy. Líbil se vám tento článek? Diskuse k tomuto článkupřidat názor zobrazit celou diskusiDalší související články:+ Astrofotografie na internetu+ Barevný vesmír - neuvěřitelné fotografie z vesmíru + Duha, jak ji málokdy vídáme + Digitální zrcadlovka pro každého |
|