Bouřky, ochrana před bouřkou v horách a ve volné krajině v přírodě

Bouřky: Existuje v horách a ve volné přírodě spolehlivá ochrana před bouřkou?

Bouřky jsou vedle lavin nejnebezpečnějším projevem počasí, se kterým se můžeme v horách a v přírodě setkat. Bouřky představují bezprostřední ohrožení života a nebo zdraví; stoprocentní ochrana před jejich účinky ve volné přírodě prakticky neexistuje.

Bouřky jsou v našich horách nejčastější v letních měsících v období od května do srpna, ovšem vyskytnout se mohou i mimo toto hlavní bouřkové období. Bouřky pravidelně nastupují od polovice dubna do poloviny září. Občas se vyskytují až do října, zcela výjimečně se mohou objevit i v zimních měsících. V horách jižní Evropy jsou bouřky obvyklé i během září a dokonce i října.

Co to blesk vlastně je a jaké má vlastnosti?

Možná, že na okraj by nebylo špatné uvést si několik poznámek k bleskům. To pro udělání si představy, co to vlastně blesk je. Během elektrického výboje (blesku) dosahuje elektrické napětí výbojového kanálu hodnot desítek miliónů voltů. Maximální hodnoty (u nejmohutnějších tropických bouřek) jsou udávány až na sto miliónů voltů. Proud dosahuje hodnoty až několika desítek tisíc ampérů!

Elektrická vodivost suchého vzduchu je však velice nízká, vzduch tedy působí jako docela spolehlivý izolátor, jenž probije až opravdu hodně vysoké napětí. Elektrická pevnost suchého vzduchu činí asi 34 kV/cm.

Čtěte také: Klasifikace oblačnosti, charakteristiky a tabulka

Teplota ionizovaných plynů ve výbojovém kanálu blesku se obvykle pohybuje v rozmezí 10 až 30 tisíc stupňů Celsia. Tím lze pak velice jednoduše vysvětlit to, proč blesk dokáže po zásahu do nějakého předmětu či skály vyhloubit důlek a natavit jeho materiál až do hloubky několika milimetrů.

Určitě jste si podobných dolíků všimli. Pokud jste někdy byli na Baranci v Západních Tatrách, Malém Kriváni na Malé Fatře, Pikuji v ukrajinských Karpatech, pak jste mohli dobře vidět četné, blesky vypálené, dolíky na zde přítomných betonových sloupech…

Nejvíce bouřek připadá na horské oblasti. Například na Slovensku se bouřky nejčastěji vyskytují v Nízkých Tatrách a v Tatrách. V letním období se v těchto oblastech objevují bouřky nejčastěji mezi 11. a 19. hodinou, kdy se vyskytují asi 2/3 všech bouřek.

Blesky a ochrana před zásahem bleskem

Ve volné přírodě neexistuje naprosto bezpečné místo, které by vám zajistilo stoprocentní ochranu před případným zásahem bleskem.

Zásah bleskem může být dvojího charakteru. Buď přímý nebo nepřímý. Přímý zásah představuje největší objektivní nebezpečí a zasažený objekt se nachází přímo v cestě hlavního výbojového kanálu. Nepřímý zásah elektrickým výbojem může být způsoben zemními proudy či parazitními výboji, které mohou člověka zasáhnout i velice daleko od místa úderu blesku a jsou častou příčinou i smrtelných zranění. Proto v žádném případě toto nebezpečí nepodceňujte.

Jak jsme si již řekli výše, naprosto bezpečná ochrana před zasažením bleskem či jeho dalšími účinky ve volné přírodě (otevřené krajině) neexistuje. Přesto je možno toto nebezpečí alespoň zčásti eliminovat, např. vhodným chováním. Je nutné opustit nejohroženější partie hor, odložit kovové předměty (do vzdálenosti alespoň 40 až 50 metrů) a nalézt si vhodný (resp. co nejvhodnější) úkryt.

Jaký úkryt? Velký převis (pozor na zemní proudy) či hluboká dolina. Naprosto spolehlivou ochranou, která však bývá "po ruce" málokdy, jsou například oplechované bivakovací boudy. A nebo auta. Obojí funguje jako Faradayova klec. Tady vám zásah bleskem nehrozí.

Nejohroženějšími místy jsou vrcholky hor (ty jsou ohroženy zásahem bleskem s až 10× větší pravděpodobností), hřebeny, žlaby s proudící vodou nebo silně podmáčená místa, osaměle stromy či vyčnívající skalní věže a velké balvany. Samotný stan postavený na nevhodném místě či v otevřeném terénu může dokonce riziko zásahu bleskem zvyšovat (!), stejně jako jakákoliv budova bez hromosvodu.

Relativní bezpečnost stanu můžeme zvýšit tím, že budeme používat kovové tyče bez plastových patek, které zarazíme dostatečně hluboko do země. Přesto i v takovémto případě hrozí vysoké riziko zásahem bleskem ve stanu. Přitom jsou na tom lépe stany geodetických tvarů oproti klasickým "áčkům".

Proto se vždy v případě bouřky snažte sejít pod vrchol hory či horský hřeben a ukrýt se. Nejlépe v nějakém dolíku tak, aby ani hlava nevyčuhovala nad úroveň terénu. Vhodné jsou i větší převisy či jeskyně, tady ovšem pozor na zemní proudy, které mohou téci i daleko od místa, do kterého uhodil blesk. Proto se příliš nepřibližujte ke skalním stěnám, neskrývejte se v mokrém terénu či v místech, kde je pravděpodobné, že je podzemní voda a ani se nestavte do otvoru takovéto jeskyně, neboť tady může člověk sloužit jako zkratový můstek a být zasažen bleskem.

Elektrický výboj si vždy hledá místo nejmenšího elektrického odporu. Je vhodné si sednout na suché lano nebo na batoh (přestože se na batoh správně sedat nemá, neboť tato součást výstroje se tímto poškozuje), abyste se odizolovali od elektricky vodivého povrchu. Vzdálenost od skalních stěn by měla být alespoň dva metry, raději ale metry tři.

Předvídání blížící se bouřky

Blížící se bouřku nejlépe signalizuje bouřková oblačnost. Pokud se již dopoledne začne tvořit kupovitá oblačnost, dá se s vysokou pravděpodobností předpovídat vznik odpoledních bouřek z tepla. Proto je vhodné si túru dobře naplánovat. Tak, abychom se nejohroženějším partiím vyhnuli v pozdně odpoledních hodinách. O oblačnosti a typech mraků se více dozvíte v samostatném článku.

Největší pravděpodobnost vzniku letní bouřky z tepla připadá v našich horách na období mezi 14. až 15. hodinou. V případě opravdu silné konvekce se mohou silné bouřky z tepla objevovat i po 16. hodině odpolední. Ve večerních hodinách bouřky z tepla vznikají spíše jen ojediněle. Bouřky frontální oblačnosti se mohou vyskytnout v kteroukoliv denní dobu.

Blížící se bouřku mohou signalizovat také další projevy. Před bouřkou se v ovzduší zvyšuje elektrický potenciál. Statická elektřina tak může mít na svědomí nejen akustické praskání a zvonění na kovových předmětech anebo vlasech, ale i vznik tzv. Eliášových ohňů, což jsou namodralé elektrické výboje v podobě slabě světélkující koróny.

Větší kovové tabule na turistických směrovnících mohou dokonce zvonit; tento zvuk připomíná bzukot pestřenek - určitě vám všem známých much podobných malé vose, které dokáží stát ve vzduchu na jednom místě a pak prudce změnit směr letu. To jsou již bezprostřední signály ukazující na vysokou pravděpodobnost elektrického výboje a případného zásahu bleskem dokladující vysokou intenzitu elektrického pole v daném místě.

Pokud tedy zpozorujete některý z projevů signalizujících bouřku, snažte se co nejrychleji opustit nejohroženější partie a najít si co nejbezpečnější úkryt. Doporučení typu "nejvhodnější je bouřce se vyhnout" jsou sice pěkné, ale v reálu jsou k ničemu. Ledaže byste se do hor vůbec nevydávali a seděli na zadku doma…

Líbil se vám tento článek?

Podpořte tento web, třeba peněžitým darem, který bude využit k dalšímu technickému rozvoji stránek. Učinit tak můžete bankovním převodem na účet

2502526845 / 2010

Podpořit nás můžete i dalšími způsoby, třeba objednávku některé z knih, turistických průvodců. K rychlému provedení platby můžete využít i přiložený QR kód obsahující údaje k platbě v přednastavené částce 80 Kč. Výši částky si nakonec ale určete sami.