Vrškamýk, zřícenina hradu nad Vltavou

Hrad v Benešovské pahorkatině

V jihozápadní části Benešovské pahorkatiny, na levém břehu řeky Vltavy se nachází zřícenina jednoho z nejvýznamnějších hradů z období raného středověku, Vrškamýk. Při pohledu do jeho historie se lze dozvědět, že hradiště zde stálo již "v době přemyslovských knížat". Knížata zde ráda pobývala a okolní lesy byly jejich oblíbeným loveckým revírem.

Král Václav I. nechal v první polovině 13. století postavit kamenný hrad. Ten byl spravován sborem manů a hrad byl i sídlem královského lovčího. Ještě v období vlády krále Přemysla Otakara II. byl hrad správním střediskem celého Kamýcka.

S nástupem Lucemburků na český trůn začal hrad ztrácet na významu. Sídlo královského lovčího bylo přeloženo do Dobříše. K další změně došlo za císaře Karla IV., který zdejším manům nařídil přemístění na právě dokončený hrad Karlštejn. Z jednoho z největších přemyslovských hradů se stalo skoro bezvýznamné místo.

Čtěte také: Hrad Kost, mohutná gotická pevnost v CHKO Český ráj

Hrad Vrškamýk byl často dáván do zástavy české šlechtě a v roce 1561 byl prodán a natrvalo v držení šlechty skončil. Za majitele Oldřicha mladšího Myšky ze Žlutic byl roce 1623 hrad konfiskován. Novou majitelkou se stala Polyxéna Lobkovicová, která hrad připojila k panství Vysoký Chlumec. V držení Lobkoviců byl Vrškamýk až do roku 1922. Za jejich držení ale chátral a jeho velká část byla rozebrána na stavby v celém okolí. I přes tuto nepřízeň osudu se část dochovala do současnosti.

Nejvýhodnějším výchozím místem pro návštěvu hradu Vrškamýk je obec Kamýk nad Vltavou. Ves je rozložena na obou březích řeky Vltavy a její větší část byla postavena na levém břehu. Před postavením přehrady se tady zastavovali voraři a bylo zde překladiště zboží, které se plavilo po řece. Významnou událostí bylo v roce 1887 postavení mostu, který byl tehdy jediným v celém středním Povltaví.

I když se jedná o velmi staré sídlo, ze stavebních památek se toho moc nedochovalo. Významnou památkou ale jistě je místní, raně gotický kostel Panny Marie z počátku 13. století. Svatyně byla ve středověku opevněna a pozůstatky hradeb je možné vidět ve zdech hřbitova. Několik domů obce nese prvky baroka a klasicismu, ale většina z nich jsou novějšího data.

Ze severní části obce vychází modrá směrem k západu. Jde se po silnici a za posledním domkem Kamýku se odbočuje vlevo na starou polní cestu. Kolem ní jsou pásy křovin s vyššími stromy. Po několika minutách se před očima objevuje areál s několika dřevěnými stavbami, nad které vyčnívá uzavřená vyhlídková věž. V okolí je i dětské hřiště a zajímavě jsou řešeny informační tabule. Ty seznamují návštěvníka jak s historií hradu, tak i českého království a Evropy.

Cesta k hradu Vrškamýk pokračuje po louce s ovocným sadem, na kterou navazují remízky, v nichž vládnou borovice. Nad loukou vyčnívá protáhlé návrší ve směru východ - západ se zříceninou hradu. Odtud lze pokračovat jak pod jižní, tak i pod severní stranou návrší. Výhodnější se zdá jižní, ze které je při pohledu na hrad slunce v zádech.

Stezka vede do míst západní části hradu, ze které toho moc nezbylo. Pozůstatky příkopu ale dokazují, že tady kdysi něco stálo. Z těchto míst je omezený výhled do okolí západním a severním směrem. Kromě vísky Zduchovice jsou vidět okolní lesy a několik kopečků.

Zbývá překročit most a člověk se ocitne v jiném světě. Pod modrou oblohou šumí koruny snad staletých borovic. Pod nimi jsou hradní zdi kolem protáhlého nádvoří a ještě níže zarůstající hradní příkopy. Slunce se dostalo výše nad obzor a rozehrává onu tajemnou hru světel a stínů. Jedinečná kulisa starého hradu se zdá být spíše pohádkou než skutečností. Navíc nikde ani živáčka, jen neviditelný příslušník ptačí říše švitořením oslavuje příchod nového dne.

Stezka hradem se několikrát dvojí a zavádí zvědavce i do nejtajemnějších míst zříceniny. Každá pohádka má ale bohužel i konec. Poslední kroky hradem končí opět na mostě. Z cesty pod severní stranou návrší se objevují další výhledy na hrad. Pod východním ostrohem se opět stezky spojují a stejnou cestou se jde do Kamýku.

Když se vše shrne, tak délka cesty tam i zpět je asi tři kilometry s mizivým převýšením. Hrad je volně přístupný. Asi hodně překvapí skutečnost, že o víkendu není žádná možnost zajít v Kamýku na něco k zakousnutí. V jediné otevřené herně nám alespoň uvařili kávu. Místní informační centrum je v září o víkendech také uzavřené. Popisovaná oblast je na mapě KČT č. 39 Střední Povltaví - Zvíkov a Orlík.

Hrad Vrškamýk, turistická mapa

Líbil se vám tento článek?

Podpořte tento web, třeba peněžitým darem, který bude využit k dalšímu technickému rozvoji stránek. Učinit tak můžete bankovním převodem na účet

2502526845 / 2010

Podpořit nás můžete i dalšími způsoby, třeba objednávku některé z knih, turistických průvodců. K rychlému provedení platby můžete využít i přiložený QR kód obsahující údaje k platbě v přednastavené částce 80 Kč. Výši částky si nakonec ale určete sami.