Treking > Tipy na výlet > Svratecká naučná vodohospodářská stezka vede z Dalečína
Svratecká naučná vodohospodářská stezka vede z Dalečína
Z vodohospodářské stezky je vidět i borovice nad zatopeným Chudobínem
30.4.2024 | Lenka Mašová
Šestnáct kilometrů a dvaadvacet zastavení u infopanelů zahrnuje Svratecká naučná
vodohospodářská stezka směřující z Dalečína ve žďárském okrese a Kraji Vysočina do osady
Švařec. První polovina stezky vede po takzvané ‚pravobřežce', účelové komunikaci po pravé
straně nádrže Vír I a nabízející malebné výhledy na zatopené údolí.
V Dalečíně se dá zaparkovat u obecního úřadu, který sídlí v prostorách bývalého zámečku
se vzhledem tyrolské chaty. Za druhé světové války sloužil jako výcvikové středisko Hitlerjugend,
později tam bydleli vojáci jednotek SS.
Za zámečkem se vypíná zřícenina hradu z první poloviny 14. století. Začátkem 16.
století se již neobývaný hrad stal sídlem loupežníků a v roce 1519 byl vojskem rozvrácen.
Z ruiny se dochovala obvodová zeď, jež má ve dvou řadách nad sebou střílnová okénka. Zdivo
bylo později zčásti použito při stavbě zámečku. Zbytky hradu jsou nyní upraveny jako park
s vyhlídkou.
Pravobřežní komunikace skýtá necelých osm kilometrů cesty k hrázi v obci Vír, kdy je
možné sledovat Svratku přitékající do přehrady, rozšiřující se nádrž i skály tyčící se
nad ní. Na stavbě přehrady v 50. letech pracovalo 1400 dělníků, kámen na štěrk se těžil
v lomu u později zatopené Korouhvice. Písek a cement se vozil na osm kilometrů vzdálené
nádraží v Bystřici nad Pernštejnem, odkud materiál pokračoval deset kilometrů dlouhou
lanovkou do betonárny na dně přehrady.
Po kompletním zatopení údolí v roce 1957 pod hladinou zůstaly vsi Chudobín a Korouhvice.
Původní Korouhvici připomíná Korouhvická zátoka pod několika domy nové Korouhvice. Když
bylo v roce 1946 rozhodnuto o vysídlení, pět rodin se odmítlo přestěhovat do Litobratřic
u Znojma, kde jim nabídli volné statky po Němcích, a vystavělo si nové domky nad přehradou.
Chudobín dnes připomíná už jen Chudobínská borovice. Třináct metrů vysoký a nepřístupný
strom, jenž může být podle dendrologů až 500 let starý, roste na skalnatém ostrohu nad
někdejší vsí. V roce 2020 se
v mezinárodní anketě stal Evropským stromem roku.
Vírská přehrada zásobuje pitnou vodou nejen značnou část žďárského okresu, ale také
padesát kilometrů vzdálené Brno. Kvůli prvnímu ochrannému pásmu je dnes zakázaný i přístup
k vodě. 'Pravobřežka' končí na hrázi, odkud jsou při nízké hladině viditelné zbytky betonárny.
Hráz je vysoká 66,2 metru, její koruna je široká devět a dlouhá 390 metrů. Je třetí nejvyšší
v republice - od základové spáry měří 76,5 metru.
Vír se v zájmu turistů ocitl už v 80. letech 19. století, a to díky restauratérovi
Františku Šťastnému. Ten byl velkým propagátorem turistiky a hostům nabízel i svoji
specialitu, jíž byl bylinný likér Vírský vánek. Do jeho podniku si našla cestu řada
významných osobností - od politiků až po umělce. Dnes obec turisty láká především na
sportovní vyžití a krásnou přírodu. V zimě na skále pod hrází funguje ledová lezecká
stěna, po zbytek roku ferraty, v okolních kopcích jsou upraveny cyklistické traily
a oblíbené jsou rovněž místní vyhlídky.
Od hráze naučná stezka pokračuje obcí, kolem vyrovnávací nádrže Vír II údolím sevřeným
skalami přes Koroužné až k úpravně vody ve Švařci. Vírský oblastní vodovod zásobující
Brno a okolí se budoval od konce 80. let a do trvalého provozu byl uveden v roce 2002.
Ve Švařci stojí za pozornost taktéž historická
krytá lávka přes Svratku či starobylá hornická kaple.
Nad obcí Salaš nedaleko Velehradu stojí na hřebeni, který sbíhá ke
zmíněné obci od zalesněného vrchu Dobrá Leč (476 m), hezká rozhledna opravdu neobvyklé
konstrukce. Stojí v části Paseky v nadmořské výšce 365 m
…
Ten rok nám počasie naozaj prialo. Každé ráno sme vstávali do
slnečného dňa, obloha bola modrá ako obľúbená vojenská knižka a naše 5korunové pláštenky
zo stánku PNS zostávali beznádejne úplne na dne batohu. Ani prístre
…
Naše dočasné přístřeší bylo skvělé a opravdu se šiklo. V noci totiž
popršelo a ráno bylo sychravo, mokro, celkově nevlídnou. Joj, těžko se takové útulné
místo, jako je chatka Severák, opouští, ale musíme pokračovat dále. Dnes
…
Rádi bychom čtenáře Trekingu upozornili na novou knihu o afrických
náboženstvích autora Ondřeje Havelky. Třetí největší kontinent světa s více než miliardou
obyvatel je studnicí nepřehlédnutelného množství tradičních
…
Súlovské vrchy jsou okouzlujícím koutem Slovenska. Toto nevysoké,
ale mimořádně malebné pohoří skýtá neuvěřitelně pestrou škálu vycházek, túr, ale
i vícedenních treků. Přestože do Súlovských vrchů jezdívám dlou
…
Západ Slunce se blíží. Avšak nad západním obzorem houstnou mraky,
takže kontakt slunečního kotouče s horizontem vidět není. Ale západová i pozápadová
obloha byla úžasná. Nakonec jedinečný je každý západ sluníčka
…
Vždy jsem měl zafixováno, že Matyáš Braun a jeho sochy jsou spojeny
navždy s hospitalem Kuks. Byl to však velký omyl. Když jsem plánoval dovču a kam se
všude podívám, padl i název Valeč a místo, kde se nachází barokní
…
Při pohledu na hvězdný pár v srdci úchvatného oblaku plynu a prachu
astronomy čekalo překvapení. Hvězdné páry jsou si obvykle velmi podobné, jako dvojčata,
ale v případě HD 148937 se jedna hvězda zdá být mladší a na
…
Březnové počasí připomíná spíše to dubnové, stejně tak krajina se
zazelenala téměř o měsíc dříve. Všechny srdcaře to neodolatelně táhne do přírody.
Ani já nedokáži odolat a vyrážím alespoň na dva dny do kvetoucí přírody
…
Lugbarové jsou etnikem žijícím v Ugandě, v přilehlé oblasti Demokratické
republiky Kongo a v Jižním Súdánu. Hovoří středosúdánským, nilotským jazykem lugbara,
jejich počet je odhadován na 2 200 000 osob. Podle recent
…