Vlkolínec, kouzelná dřevěná vesnice Velké FatryPamátková rezervace lidové architektury na Velké Fatře5.3.2012 | Kamil Balaj,
foto Otakar Brandos
Vlkolínec je svahová obec a leží v nadmořské výšce 718 m, vzdálená asi 10 km od města Ružomberok, ze kterého je dostupná úzkou cestou přes městskou část Biely Potok. Dosud obývaný "skanzen" nalezneme v jihovýchodním výběžku Národního parku Velká Fatra, v bočním údolí Revúcké doliny, na úpatí vrchu Sidorovo, který je místními obyvateli nazýván Žiar (1 099 m). Vlkolínec byl Slovenskou vládou roce 1977 prohlášen za památkovou rezervaci s cílem trvale chránit kulturní hodnoty této lokality a jako neporušený sídelní celek, na základě čehož byl později zapsán do Seznamu světového dědictví UNESCO (11. prosince 1993). Obec Vlkolínec představuje nejzachovalejší a nejucelenější urbanistický celek původních lidových staveb ve střední Evropě o rozloze 797 ha. Jméno obce Vlkolínec je odvozeno od historického výskytu vlků v této lokalitě, jejím znakem je heraldická růže s jehličnatým stromem na pažitu. Čtěte také: Vlkolínec, osada ukrytá v horách Velké Fatry První písemná zmínka o obci Vlkolínec je z roku 1376, kdy se vzpomíná jako jedna z ulic města Ružomberok. Nejvíce domů bylo ve Vlkolínci v roce 1944 (celkem 82), ale následně během Slovenského národního povstání, v říjnu 1944 část obce vyhořela (celkem 13 domů). Lidová architektura Vlkolínce je typická pro horské usedlosti, dřevěné srubové domy s omítkou v pastelových barvách (bílá, modrá, světle okrová), střechy pokrývá dřevěný šindel. Díky své poloze zůstal zachován nejen historický charakter Vlkolínce a okolní přírody, ale i vnější vzhled objektů i vnitřní uspořádání většiny domů. Středem horní části osady Vlkolínec teče upravený potok ve směru od severu na jih v dřevěných žlabech. Vlkolínec je obcí dvouřadé uliční zástavby s dlouhými otevřenými dvory průchozími do políček. V seznamu památkového fondu je zapsáno celkem 73 objektů, podstatnou část chráněných objektů ve Vlkolínci tvoří dřevěnice - hospodářské dvory. Domy jsou většinou třípokojové se vstupním prostorem - předsíní ve středu domu. Z ní se pak vstupuje na jedné straně do pokoje a na druhé do komory. Za domy se nacházejí humna a stáje. Historicky nejcennějšími stavbami obce Vlkolínec jsou dvoupodlažní srubová zvonice z roku 1770, z vnější strany otlučená šindelem, srubová studna z roku 1860 s hloubkou 13 m, barokně - klasicistní kamenný římsko-katolický kostel Navštívení Panny Marie z roku 1875, v těsné blízkosti kostela je obecní hřbitov se zachovalými kamennými a kovovými náhrobními kříži.
Velká Fatra je mohutným a značně kompaktním
pohořím s rozměry zhruba 40×20-22 km, což v zeměpisných souřadnicích představuje zhruba
území mezi 48° 47´ - 49° 09´ s.š. a 18° 50´ - 19° 18´ v.d. Pro své velké výškové rozpětí
(asi 1 170 m) a značně členitý povrch je Velká Fatra řazena mezi tzv. vysoké hornatiny.
Má výrazný hlavní hřeben, který je v úseku Krížna a Ploská poměrně kompaktní…
V obci stojí i muzejní objekt Liptovského muzea v Ružomberoku - Rolnický dům, s expozicí původního bydlení, používání předmětů v domácnosti, a v zemědělství. Mimo obce Vlkolínec se nacházejí hospodářské objekty - seníky (štále). Jde o srubové stavby se sedlovými střechami, roztroušené na terasovitých políčkách a okolních loukách. Zemědělství v této podhorské oblasti se studeným horským klimatem se orientovalo na pěstování odolných obilnin (ječmen, oves, žito), luštěnin (hrách, bob, fazole), užitkových textilních rostlin (len, konopí) a okopanin (brambory a zelí, tuřín, řepa), v zahrádkách za dřevěnicemi pěstovali ženy zeleninu (mrkev, petržel, cibule, česnek), dařilo se zde i ovocným dřevinám, švestkám. Obyvatelé obce Vlkolínec se v minulosti živili zemědělstvím pastevectvím a salašnictví, chovem ovcí, dřevorubectvím ale i včelařením. Dnes je obec Vlkolínec obývána 29 stálými obyvateli, kteří bydlí v 18 domech z celkového počtu 55 domů. Ostatní domy ve Vlkolínci jsou využívány jako chalupy k rekreaci. Návštěvníkům Vlkolínce slouží galerie lidového umění v budově bývalé školy ze 17. století a informační centrum. V horní části obce je obchod s ubytováním a příležitostným občerstvením. V obci vzniklo Občanské sdružení Vlkolínec, které organizuje akce pro širokou veřejnost. Památková rezervace je přístupná celoročně. Otevírací hodiny, Muzeum Rolnický dům
Vstupné
Jak se tam dostat?Z Ružomberoku po silnici E 77 směr Banská Bystrica. Asi 6 km od Ružomberka na pravé straně budete míjet motel Vlčí Dvor. Hned za ním odbočíte podle značení vpravo, přejdete přes most přes řeku Revúca a opět odbočíte vpravo. Po 300 metrech se vlevo Trlenská dolina, která vás dovede ke skanzenu. Veřejnou dopravou ze zastávky Ružomberok (železniční stanice) a vystoupit na zastávce Vlkolinec. Pěšky po žluté turistické značce od zastávky MHD č. 4 (vyjíždí od železniční stanice) - Biely Potok-most. Vlkolínec, turistická mapa
Líbil se vám tento článek? Diskuse k tomuto článkupřidat názorDalší související články:+ Muzeum slovenské vesnice, Martin (Múzeum slovenskej dediny)+ Vlkolínec, osada ukrytá v horách Velké Fatry + Muzeum oravské dědiny Zuberec - Brestová + Roháčský vodopád, král Západních Tater |
|