Váňův kámen a Lašská brána u Kopřivnice

Okrasa Lašské brány a výzva pro horolezce

Pokud kráčíme z města Kopřivnice (okres Nový Jičín) směrem na Bílou horu (557 m n.m.) po modré turistické značce, dojdeme asi po jednom kilometru k osamocenému skalnímu útvaru z jurského vápence - pozoruhodnému Váňovu kameni (416 - 447 m n. m.).

Váňův kámen je vyhlášená Přírodní památka (v roce 1993) a je zde shodou okolností právě třinácté zastavení Lašské naučné stezky. Leží na jihovýchodním svahu Bílé hory. Do centra Kopřivnice a do historického středu Štramberka je to asi stejně daleko - tedy co by kamenem dohodil.

Z hlediska geomorfologie se nacházíme ve Štramberské vrchovině, podcelku Podbeskydské pahorkatiny. Tedy v oblasti Západobeskydské podhůří - a tady jsme skutečně pod horou!

Samotná skála je patnáct metrů vysoká a najdeme na ní asi deset horolezeckých cest různých stupňů obtížností - nejčastěji se zde využívá horního jištění, takže vidíme na laně většinou jednotlivce. Skalka konkuruje horolezeckým terénům v nedaleké botanické zahradě pod Kamenárkou - tam jsou ale cesty ještě zajímavější a je jich více. Na Váňův kámen se pohodlně dostaneme v téměř chodeckém terénu až nahoru ze severní strany - tedy pokud se nebojíme a netrpíme závratěmi.

Čtěte také: Město Štramberk, městská památková rezervace

Dříve se skalní útes jmenoval Čertův kámen - podle pověsti, že v těchto místech čert upustil za letu kámen. Svůj nynější název má až od devatenáctého století podle příjmení sedláka, kterému patřily okolní pozemky. Takže nemá nic společného s naším nejslavnějším žokejem, který "válcuje" v sedle mladší kolegy na Velké pardubické.

Kámen má i historickou hodnotu - v roce 1879 zde nalezl profesor Maška pazourkové nožíky a bronzové jehlice. Takže v tom zase konkuruje nedaleké jeskyni Šipka v masivu Kotouče. Ta je již ale v lokalitě Štramberk.

Jezdí sem horolezci z Ostravy, z Havířova, Karviné i z Frýdku - Místku (jejich další lezecké lokality jsou dosti omezené i vzdálené - Kružberk, Mazák pod Lysou horou, Gírová, Godula, Rabštejn a Čertovy skály u Lidečka). Borci např. z Moravského krasu či z Českého ráje jsou na tom lépe. O "Tatrancích" nemluvě.

V roce 1643 a později i v roce 1695 se zde odehrála významná selská povstání. V roce 1695 zde protestovalo dokonce tisíc pět set mužů z okolí biskupského hukvaldského panství. Útes Váňova kamene se nachází právě na historické hranici panství novojičínsko - štramberského a hukvaldského. Rebelie byla pochopitelně potlačena, ale sedláci získali řadu úlev v robotách. Holt - bylo to drsné nevolnictví!

Chodím zde poměrně často a auto nechávám na parkovišti u paneláků v místech, kde odbočuje doprava modrá značka. Asi před třiceti lety jsem tudy procházel se svými syny. Pod skálou sedělo okolo třiceti mužů tmavší pleti a zpívali nějaké záhadné žalmy. Měl jsem z nich docela strach, tak jsme raději skupinu záhadných pěvců obešli mimo skalku a zrychleně postupovali k Bílé hoře, kde tenkrát ještě nebyla rozhledna a tudíž ani žádné výhledy do okolí.

V okolí Váňova kamene se vyskytuje řada teplomilných druhů organismů luk, lesostepí a skálostepí - je to skutečný ráj pro ptactvo.

Tehdy jako rozhledna sloužila Štramberská trúba, jež ostatně funguje se svými točitými schody doposud. Později jsem se dozvěděl, že to byli zahraniční pracovníci z Tatry Kopřivnice ze Sýrie. Arabi jak poleno. Pod skálu chodili asi relaxovat a tesknit po své písčité poušti i zamaskovaných děvách. Možná se i modlit k Alahovi - ví Bůh!

Váňův kámen, vzhledem k jeho poloze, můžeme dále spojit s Bílou horou, Kamenárkou, historickým Štramberkem, jeskyní Šipkou a pokud uděláme okruh a vrátíme se do Kopřivnice, čeká na nás ještě muzeum automobilů. Takže Lašský kraj má i zde vždy a za každého počasí co nabídnout. Dobré pivo s hustou pěnou ze Štramberského pivovaru potěší, můžeme si zde také dopřát relaxační pivní lázeň v kádi se svou ženou či přítelkyní.

Platí - " U Váňova kamene, shodíš lano z ramene, pak vylezeš stěnu a v pivu koupeš ženu!"

Váňův kámen na turistické mapě

Líbil se vám tento článek?

Podpořte tento web, třeba peněžitým darem, který bude využit k dalšímu technickému rozvoji stránek. Učinit tak můžete bankovním převodem na účet

2502526845 / 2010

Podpořit nás můžete i dalšími způsoby, třeba objednávku některé z knih, turistických průvodců. K rychlému provedení platby můžete využít i přiložený QR kód obsahující údaje k platbě v přednastavené částce 80 Kč. Výši částky si nakonec ale určete sami.