Treking > Tipy na výlet > Z novoměstských skokanských můstků zůstaly pouze ty na kopci Šibenice
Z novoměstských skokanských můstků zůstaly pouze ty na kopci Šibenice
Tip na výlet na Novoměstsku
8.4.2024 | Lenka Mašová
Nové Město na Moravě a lyže představují už více než století neodmyslitelné
spojení, což potvrzuje i asi osmikilometrová naučná stezka zaměřená právě na lyžaře
a lyžování. Na Novoměstsku se začalo lyžovat díky fryšavskému revírníkovi Rudolfu Gabessamovi,
jenž si ski ke konci roku 1890 opatřil ze Štýrska, předvedl je na louce za hostincem ve
Studnických Pasekách a současně tím k výrobě dřevěných 'prkýnek', díky kterým se člověk
ve sněhu lépe pohybuje, inspiroval místní řemeslníky. O lyže byl zájem, protože po zvládnutí
techniky bylo lyžování nejen praktické, ale i zábavné a od toho už nebylo daleko k nové
sportovní aktivitě.
O dvě desítky let v Novém Městě vznikl Sportovní klub, což byl jako člen Svazu lyžařů
jeden z prvních lyžařských klubů v monarchii, a první veřejné lyžařské závody s téměř
dvacítkou závodníků se uskutečnily ještě v roce 1910. Klub současně spolupracoval s dalšími
českými lyžařskými průkopníky, takže do Nového Města ‚lyžníky' zavítal školit i proslulý
jilemnický Bohumil Hanč coby tehdejší nejlepší český lyžař. Postupným vývojem se v Novém
Městě začaly stavět i první skokanské můstky.
Do dnešního dne jsou dva z nich, označené jako K 28 a K 53, jediné v Kraji Vysočina
a od roku 2023 zrekonstruované, k vidění na kopci Šibenice. Právě tam v roce 1925 vznikl
i první regulérní celodřevěný můstek, který tehdy umožňoval až třicetimetrové skoky. Hned
v následujícím roce se stal dějištěm mezinárodního mistrovství Československé republiky.
Provizorní můstky pro lety na lyžích si však lyžaři stavěli už dříve, a to i na kopci
Šibenice, kde nejdříve šlo o sněhové rampy vyztužené prkny či zednickými kozami. To stačilo,
aby se tam už v roce 1912 premiérově závodilo. Skokanské můstky ze dřeva či kovu v průběhu
dalších let vznikaly i na jiných místech Nového Města (V Trni, Oboře, u bývalé škrobárny,
na Bělisku).
Naučná stezka Lyžování na Novoměstsku, jež byla zprovozněna v roce 2022 u příležitosti
novoměstského Roku lyžařů, zahrnuje deset zastavení. První najdete u městského úřadu na
Vratislavově náměstí, dále cesta pokračuje kolem domu lyžařské rodiny Německých pod Harusův
kopec, na jehož vrcholu stávala vyhlášená turistická chata, odkud v roce 1934 odstartoval
i první legendární závod Zlatá lyže. A jen o kousek dál se vypíná kopec Šibenice se zmíněnými
skokanskými můstky.
Cesta pak míří dolů do sportovního areálu ve Vysočina Areně. Právě v těchto místech
dnes proslulých konáním biatlonových mistrovství světa se nachází také Hotel Ski, jenž
byl v roce 1972 uveden do provozu jako moderní náhrada v roce 1942 vyhořelé a již neobnovené
chaty na Harusově kopci.
Z Vysočina Areny stezka směřuje ke skautské chatě Mercedeska a zpět do města ke
katolickému hřbitovu, kde odpočívají někteří z lyžařských závodníků. Přes stadion dojdete
až k nádraží, kam v zimě po "výletní" trati Tišnovka již více než sto let do Nového Města
přijíždějí natěšení lyžaři od Brna. Poslední zastávkou je Obora nedaleko Městských lázní,
což je taktéž jedno z míst, kde v 20. století stával lyžařský můstek.
O historii lyžování pojednává i expozice v Horáckém muzeu, kde je také originál Zlaté
lyže v podobě devatenáct centimetrů dlouhé lyže ze zlata - ocenění, které kdysi za deset
dukátů nechal zhotovit jednatel lyžařského svazu Josef Jílek pro vítěze sdruženého závodu.
Sbírka historických ski je k prohlédnutí rovněž v Soškově ulici v malém muzeu rodiny
Slonkových, prvních výrobců novoměstských ski. lyže se však ve městě vyrábějí stále, dnes
ve firmě Kästle (dříve Sporten).
Podpořte tento web, třeba peněžitým darem, který bude využit k dalšímu technickému rozvoji
stránek. Učinit tak můžete bankovním převodem na účet
2502526845 / 2010
Podpořit nás můžete i dalšími způsoby,
třeba objednávku některé z knih, turistických průvodců. K rychlému provedení platby
můžete využít i přiložený QR kód obsahující údaje k platbě v přednastavené částce 80 Kč.
Výši částky si nakonec ale určete sami.
Konec léta roku 2023 byl docela příjemný. Počasí sice bylo hodně
proměnlivé, ale dva, tři dny hezkého a stabilního počasí nebyly výjimkou. Jednu
takovouto mezeru, hned hezky z kraje září, jen asi týden po letních
…
V africkém Gabonu praktikují lidé tradiční náboženské rituály bwiti
založené na konzumaci kořene keře iboga se silně psychedelickými účinky. Komplexní
náboženský systém bwiti s dlouhou tradicí je
…
Rozdělení hub, uspořádání do tříd, řádů a čeledí nebo rodů doznalo
v posledních letech a desetiletích podstatných změn. Nejenže byly houby vyčleněny do
samostatné říše hub (Funghi) z původní říše rostlin (Plantae)
…
Pomníčky, památníčky, pamětní desky, ať už týkající se tragické
či jiné události, anebo spíše ze soudku recese, některé známé a jiné neztotožněné,
je možné objevit v Koníkovském polesí ve žďárském okrese v Kraji Vysočina
…
V naší maličké zemi je nespočet památek. Mezi jednu z nich patří
i zámek Chyše. Nejsem zrovna zámkový typ, ale když už někde trávím dovolenou, chci
poznat a vidět co nejvíce bez ohledu na to, abych musel najezdit či nacho
…
Na vrchu Rosička (645 m) kousek od pomezí Křižanovské vrchoviny
a Hornosázavské pahorkatiny, západně od Žďáru nad Sázavou, stojí od roku 2001 rozhledna
Rosička železné konstrukce. Rozhledna Rosička je multifun
…
Určitě budete souhlasit, že letošní únor byl nadmíru teplý. Předjaří
dorazilo o měsíc dříve, sluníčko a teplo vyhnaly ze země sněženky, bledule, fialky,
podběly, devětsily, pampelišky, ba dokonce na konci února jsem na břehu
…
Rozhledna Surovina (745 m) je nádherná vyhlídka nad kysuckou obcí
Oščadnica v lokalitě zvané Surovina pod Kalinovým vrchom (816 m) v asi 12 km dlouhé
západní rozsoše hpry Velká Rača, která je nejvyšším vrchol
…
Podle toho, že už i na Vysočině začaly rozkvétat bledule, vypadá
to skutečně na brzký příchod jara. Jako první na území destinační společnosti Koruna
Vysočiny chráněné bledule jarní tradičně vykvétají v přírodní rezervaci
…
Po I. svetovej vojne bola podkarpatská časť východnej Galície, od
Užhorodu po Marmarošskú Sihoť, stručne Podkarpatská Rus, priznaná prvej Československej
republike, po II. svetovej vojne bola časť Galície prizna
…