Haldy v Polsku, neznámý pohled na Beskydy od severu

Chcete vidět Beskydy od severu? Tak vzhůru na polské haldy!

Při těžbě uhlí se naváží hlušina do hald pyramidového tvaru, což je věc obecně známá. Haldy na Ostravsku a na Kladensku jsou toho důkazem. Například halda Ema alias Terezie (nebo naopak) je se svou výškou 315 metrů (uvádí se až 330 metrů) symbolem centra Ostravy a vede na ní naučná stezka.

A podobně je tomu u našich severních sousedů v průmyslové aglomeraci nedaleko Bohumína, kde se začalo již těžit černé uhlí v 18. století. Jednou, když jsem stál na dvaadvacetimetrové vyhlídkové plošině Památníku ostravské operace v Hrabyni, jenž je vynikající rozhledový bod nejen na Karpaty, Český masiv, ale i na Středopolskou nížinu, mne upoutaly v dáli na severovýchodě pyramidy, které se pyšně tyčily široko daleko nad okolní krajinu s nižší nadmořskou výškou, jak už to v nížinách bývá zvykem. Doma jsem pak zjistil z knihy "Rozhledny a rozhledová místa" (J. Dvořák, 2001), že se jedná o haldy u polského města Rybnik.

V knize je toto výhledové místo Nízkého Jeseníku označeno jako Podhůry (386 m) - v podstatě se jedná o vrch známého hrabyňského kopce mezi Ostravou a Opavou, nazývaném lidově "Hrabyňák". Přes něj se nyní staví nová silnice, jejíž budování však bylo chytře zastaveno pro nedostatek financí. To jen na okraj.

A tak byla jen otázka času, kdy se na tyto haldy zajedu podívat zblízka a právě poslední říjnový den roku 2010 byl tím pravým, protože bylo jasno a v Beskydech řádila vichřice, do níž se mi moc nechtělo.

Z Ostravy do Bohumína je to po nové dálnici jen skok a přes Kryzanowice (meandry Odry), Olzu (soutok Odry a Olzy) je to skrz velké město Wodzislav do Rybnika z Poruby asi čtyřicet kilometrů. Terén je zde mírně zvlněný, jedná se o jihozápadní část Slezské náhorní plošiny, jenž náleží do Středopolské nížiny. Ta pak patří do Středoevropské nížiny. Tak praví moudré knihy, zabývající se geomorfologií.

Vjíždím do města Rybnik, hned po levé straně vidím první haldu a daří se mi k ní snadno odbočit již na první křižovatce za označením města. Za kolejemi parkuji přímo pod haldou a vyrážím nahoru. Cesta vede chodníkem napřed na západ a pak se stáčí zpět na vyvýšenou plošinu, odkud již vyčnívá očekávaná pyramida jako "polská Fudži". Je cítit uhelný prach a síra.

Výstup nahoru je asi padesát metrů v prudkém svahu hlušinou, byl docela zajímavý a sestup ještě výživnější. Halda je sice částečně zarostlá, ale direttissima vedla hlušinou, která se drolila. Výhled z hora mne naplňuje střídavými pocity - okolí je vyloženě nehezké - typická průmyslová aglomerace, ale v dáli se zřetelně rýsuje reliéf Moravskoslezských a Slezských Beskyd, které v Polsku pokračují jako Beskyd Mali. Je poněkud opar, kdoví, co by bylo vidět za ideální viditelnosti - možná i Tatry. Ale další, ještě špičatější a mohutnější halda je na západě. Tak hurá za ní!

Projíždím obcí Radlin do další s názvem Rydultowy a mezi domky se snažím dostat až co nejblíže pod haldu. Přijíždím k vratům šachty, kam se nesmí (vyhrožují střelnými zbraněmi) a tak jedu dál za obec, odkud se snažím onen monument vyfotografovat. Nahoru dnes nejdu, protože již nemám čas a nevím, kudy se tam vůbec dá vylézt. Asi z opačné strany, než parkuji.

A pak jsem se dodatečně dozvěděl, že se jednalo o slavnou haldu Anna, jenž byla v roce 2007 pojmenovaná jako "Szarlota". Měří 134 metrů od základny a její vrchol je 407 metrů nad mořem. Bývá uváděna jako jedna z nejvyšších hald v celé Evropě. Někde taky jako úplně nejvyšší! Zabírá plochu 37 hektarů a její objem činí úctyhodných 13,3 milionů metrů krychlových hlušiny. Vždyť uhlí se v Rydultowech prý začalo těžit již v roce 1792 a datum založení obce je rok 1228.

Tak se snad na ní podívám někdy jindy, kdy zase bude "výhledové" počasí a pokochám se pohledem na Karpaty z opačné strany, než jsem zvyklý. Jestli ovšem do té doby haldu nerozeberou stavební firmy pro stavbu nových dálnic, jelikož se jedná o kvalitní zpevňovací materiál. Ve Francii se prý takto podařilo zlikvidovat 97 % všech hald. Jaký na to mají názor místní obyvatelé, kteří si na své "Fudžijamy" již zvykli, nevím.

Takže někdy zase na haldě s výhledem na Beskydy AHOJ!

Líbil se vám tento článek?

Podpořte tento web, třeba peněžitým darem, který bude využit k dalšímu technickému rozvoji stránek. Učinit tak můžete bankovním převodem na účet

2502526845 / 2010

Podpořit nás můžete i dalšími způsoby, třeba objednávku některé z knih, turistických průvodců. K rychlému provedení platby můžete využít i přiložený QR kód obsahující údaje k platbě v přednastavené částce 80 Kč. Výši částky si nakonec ale určete sami.