Muránsky hrad a Muránska Venuše, hrad Slovenska

Muránsky hrad, 3. nejvýše položený hrad Slovenska

Muránsky hrad je třetím nejvýše položeným hradem Slovenska (po Liptovském hradu v Chočských vrších a hradu Zniev) a také jeden z největších hradů. Vždyť dosahoval délky 360 metrů a šířky až 96 metrů! Na Muránském hradě se odehrává i část děje Jiráskova románu Bratrstvo.

Muránsky hrad se rozkládá na vrcholovém bradle Cigánka nad obcí Muráň. Snad nejvýraznější krajinná dominanta celé Muránské planiny. Gotické jádro hradu bylo postaveno někdy těsně po tatarském vpádě, snad okolo roku 1243, kdy se zmiňoval jako castrum Mwran. První známá písemná zmínka o něm ale pochází až z roku 1271, kdy jej Štefan V. daroval dvornímu soudci Mikuláši Gunicovi.

V roce 1321 přechází hrad do rukou rodu Rátol. A po roce 1430 opět do královských rukou. Hrad byl postupně několikrát přestavěn. V 15. století Jiskrovi bratříci zesílili opevnění. V roce 1458 král Matyáš Korvín vyslal proti Jiskrovi vojsko pod vedením Sebastiana Rozgoniho. Jiskra s pomocí německého císaře Friddricha III. ještě jednou povstane, ale hrad se v roce 1462 vzdává a přechází do královských majetků.

Okolo roku 1500 dostává Muránský hrad darem Štefan Zápolský. Ten jej propustil svému přívrženci Juraji Tornalimu, po jehož smrti zdědil majetky jeho syn Jan a správcem se stává Matěj Bazalda zvaný Bašo.

Bašo se nesmazatelně zapsal do dějin Muránského hradu. A to jako loupežný rytíř. Vyraboval nejen kostel v Rimavské Sobotě, ale i klášter v Hrabušicích a na Kláštorisku ve Slovenském ráji. "Zavítal" i do Levoče a do řady dalších míst, kde nezůstal nic dlužen své pověsti. Na hradě dokonce razil i falešné peníze. Krále Ferdinanda jeho kousky ale přestaly v roce 1548 bavit a vydal rozkaz k jeho uvěznění.

Tímto úkolem pověřil Františka Bebeka, pána hradu Krásna Hôrka (nachází se v blízkosti Rožňavy v blízkosti Slovenském krasu). Trestná výprava pod vedením hraběte Mikuláše ze Salmu v roce 1549 hrad obsadila, ale Bašovi se podařilo utéct. V Telgártě jej ale poznali a chytili pastýři a spoutaného jej přivedli zpět. Tak skončila Bašova dráha loupežného rytíře a také i jeho životní dráha, neboť byl krátce na to odsouzen a popraven.

Hrad pak vystřídal větší množství pánů. V roce 1612 hrad odkoupil Tomáš Seczi. Po něm tady vládl jeho syn Juraj, který měl s manželkou Marii Drugeth de Homonnay devět dětí - Jana, Petra, Samuela, Jiřího, Marii, Barbaru, Kateřinu, Evu a Magdalénu. Žádný ze synů se ale nedožil dospělosti, z dcer pak Magdaléna. Ze zbylých dětí se nejvíce proslavila Marie, která byla později zvána Muránská Venuše. Za jejího třetího manželství s Františkem Weszelényim prošel hrad velkou přestavbou. Muránský hrad zažíval vrchol své slávy.

Na hradě tehdy vznikly všechny barokní stavby, Secziovský palác nabyl renesanční charakter. Weszelényi nechal vybudovat i nemocnice v Muráni, Jelšave a Pohorelé. Muráň nabyl na významu, sjížděla se sem smetánka tehdejšího Uherska. Weszelényi byl Ferdinandem jmenován palatínem, což byla po králi druhá nejvýznamnější funkce království. Ferdinandův nástupce, Leopold I., proti sobě pobouřil nedodržováním Zlaté buly Ondřeje II. všechnu šlechtu. Veszelényi připravoval spiknutí, které však bylo prozrazeno. Weszelényi se stáhl do Slovenské Lupče, kde 27.3.1670 umírá.

Leopold I. nařizuje v roce 1670 Muránský hrad obsadit. Stalo se tak v srpnu. Nový velitel hradu, Juraj Móric Kotulinský, s Marií zacházel neobyčejně surově. Její majetek byl zabaven a ona byla v letech 1671 až 1676 internována ve Vídni. V roce 1676 byla osvobozena a odchází ke svému švagrovi Ladislavu Czákovi do Koszegu, kde prožila poslední tři roky svého života. Mariinou smrtí 18.7.1679 zhasíná i hvězda Muránského hradu.

Následují stavovská povstání. Imrich Thököly si podmaňuje hrad (v letech 1678 a 1683). Hrad byl poškozen a jeho úpadek završuje velký požár v roce 1702. V roce 1706 byl Muránský hrad nouzově opraven, ale jeho sláva je již v nenávratnu. Do roku 1820 se na hradě vystřídalo ještě několik vlastníků, pak hrad pustne a je již neobýván. Od roku 1928 se hrad stává majetkem státu.

Dodnes Muránsky hrad působí monumentálním dojmem. Do hradu se vstupuje bránou, která byla nově zastřešena. Vpravo se nachází schránka s vrcholovou knihou. Následuje vnitřní brána a zbytky hlavní věže. Zajímavá je velká plošina, kde se nacházely zahrady. Cestou na protitureckou baštu střežící přístup k hradu lze minout hradní studnu hlubokou 26 metrů. V minulosti ale byla údajně mnohem hlubší.

Orientační plánek tohoto nádherného hradu naleznete na informační tabuli kousek za vstupem do hradu. Jeho návštěvu vřele doporučuji. Nejen pro krásnou atmosféru nechávající nás nahlédnout do propasti věků, ale také pro fantastické rozhledy. Ubytovat se můžete na chatě Zámok, která je těsně pod hradem.

Muránska hrad, mapa

• Zřícenina Muránského hradu na turistické mapě

Líbil se vám tento článek?

Podpořte tento web, třeba peněžitým darem, který bude využit k dalšímu technickému rozvoji stránek. Učinit tak můžete bankovním převodem na účet

2502526845 / 2010

Podpořit nás můžete i dalšími způsoby, třeba objednávku některé z knih, turistických průvodců. K rychlému provedení platby můžete využít i přiložený QR kód obsahující údaje k platbě v přednastavené částce 80 Kč. Výši částky si nakonec ale určete sami.