Krkonošské názvosloví - ručeje a strouhy

Ručeje a strouhy, krkonošské názvosloví

V názvosloví některých krkonošských potoků a údolí se setkáme s podivnými slůvky ručej a strouha. Jde o názvy už trochu neobvyklé a možná poněkud "archaicky" znějící, na mapě Krkonoš jich však najdeme celou řadu.

Pod slůvkem strouha si jistě snadno představíme výraznou "stružku", vyhloubenou dravým potokem, slovo ručej pak výstižně vysvětluje naučný slovník, že jde o malý vodní tok s velkým spádem.

Čtěte také: Lesní hřeben, přes krkonošskou Střechu

Tato charakteristika se ovšem hodí pro lecjakou horskou bystřinu, pojmenování ručej však najdeme jen u některých z mnoha roklí. Nejvýraznější z krkonošských údolí totiž mají v názvu slovo důl - např. Labský, Obří, Mumlavský, Jizerský důl, Důl Bílého Labe atd.

Vydejme se alespoň za některými ručejemi a strouhami na území Krkonošského národního parku, z nichž mnohé najdeme při turistických trasách, jiným se značené cesty vyhýbají. Postupujeme-li ve směru od západu, pak k pravým pobočkám říčky Milnice v harrachovském Novém Světě patří Zlatý ručej, pramenící už v polské části Jizerských hor. Ostatní příklady jsou už zcela "krkonošské".

Do hlubokého údolí Jizery, procházeného frekventovanou silnicí do Harrachova a Kořenova, spadá proti osadě Zabyly Prudký ručej, pramenící pod Janovou skálou a vytvářející - jak prozrazuje jeho pojmenování - řadu kaskád a malých vodopádů. Rokle v severním sousedství je protékána Dlouhým ručejem, který však bývá na novějších mapách označován spíše Dlouhý potok.

Z rašelinišť na hraničním hřbetu západních Krkonoš stéká Orlí a Polomová ručej, prvním větším přítokem Mumlavy pod známou křižovatkou cest u Krakonošovy snídaně je Vosecká strouha, pramenící poblíž Vosecké boudy.

K přítokům Kozlího potoka při žlutě značené cestě ze Skelných Hutí na Dvoračky patří Medvědí ručej (zvaný též Medvědí strouha), pramenící v tzv. Bažinkách na Kozelském hřebeni, několik ručejí a strouh klesá i do nedalekého údolí Jizerky.

Postupně jsou to Kozlí strouha, sledovaná modře značenou tzv. Novou silnicí, Šerá strouha v partii zvané Temný kout a nejdelší je Černý ručej, pramenící pod Černou skálou. Vyhýbá se Janově hoře, nad vítkovickým hotelem Praha ústí do Jizerky a zajímavostí jeho strmého údolního svahu jsou členité fylitové skály.

Na východní polovině Krkonošského národního parku se s názvy ručej a strouha setkáme už poněkud vzácněji. K výjimkám patří Dlouhý neboli Svatopetrský důl, do kterého stékají z levé strany tři strouhy - Hluboká, Černá a Vysoká.

Nepochybně známější je však Čertova strouha v Čertově dolu pod Čertovým návrším a Čertovou strání. Pramení pod Stříbrným hřbetem (s nadmořskou výškou 1 490 m jde o pátou nejvyšší horu v Krkonoších) a ústí do Dolu Bílého Labe. Od boudy u Bílého Labe směřuje proti toku této prostorné rokle, místy zaplněné "kamennou řekou", trasa naučné stezky, upozorňující na více než sto let staré hrazenářské dílo - soustavu umělých přepážek, jejichž účelem je zamezení povodní při jarním tání a přívalových deštích.

Líbil se vám tento článek?

Podpořte tento web, třeba peněžitým darem, který bude využit k dalšímu technickému rozvoji stránek. Učinit tak můžete bankovním převodem na účet

2502526845 / 2010

Podpořit nás můžete i dalšími způsoby, třeba objednávku některé z knih, turistických průvodců. K rychlému provedení platby můžete využít i přiložený QR kód obsahující údaje k platbě v přednastavené částce 80 Kč. Výši částky si nakonec ale určete sami.