Treking > Tipy na výlet > Karafiátovi Broučci na Kamenici a poslední vlk v Čechách
Karafiátovi Broučci na Kamenici a poslední vlk v ČecháchVyrazte na Kamenici za pomníkem i imaginární chaloupkou Karafiátových Broučků14.7.2023 | Lenka Mašová
…a spali a spali a spali. A dobře se jim to spalo. Kdo by neznal tyto věty pocházející z Karafiátových Broučků. A jak jejich autor - jimramovský duchovní Jan Karafiát, tak i imaginární "sídlo" Broučků je spojeno s Korunou Vysočiny. Jimramov se svojí historickou městskou zónou si zaslouží důkladnější prohlídku, ale následující nenáročná desetikilometrová trasa připomíná Broučky ve volné krajině Žďárských vrchů. |
|
Start výšlapu je v Odranci, malé osadě, jež je součástí Věcova. Vesnička se kdysi dostala do centra pozornosti i kramářských písní v souvislosti s pádem tří meteoritů, k němuž došlo 11. června 1619. Jeden dopadl přímo ve vsi, druhý za humny a třetí na okraji lesa. Událost vzbudila velký rozruch a meteority byly předány tehdejšímu majiteli novoměstského panství Vilému Dubskému z Třebomyslic. Později se však ztratily a pád těles dnes připomíná jen dřevěný obrázek na stromě na konci vesnice po pravé straně silnice mířící do Kuklíku. Daleké rozhledy z MetodkyZ Odrance vás žlutá turistická značka zavede na vrchol Metodka v nadmořské výšce 788 metrů. Za příznivých klimatických podmínek je odtud pěkný rozhled nejenom po okolí, ale viditelné jsou i Orlické hory, Jeseníky nebo Králický Sněžník. Před téměř sty lety na Metodce stávala vyhlídková věž, která měla výhledy ještě zdůraznit. Patnáctimetrovou dřevěnou konstrukci v roce 1936 postavil Matěj Koutník z vedlejšího Koníkova, avšak lidé se z rozhledny dlouho netěšili, protože po pár letech podlehla zkáze. Dnes na kopci najdete turistický přístřešek s vrcholovou knihou a už od roku 1975 tam stojí památník odbojové činnosti připomínající partyzánské skupiny Dr. Miroslav Tyrš a Jermak, které v okolí působily v době 2. světové války. Z Metodky vás žluté značení zavede k odpočívadlu v nedalekém Koníkově a odkud je to už jen kousek k odbočce ze značky na kopec Kamenice, jenž se rozkládá nad osadou Roženecké Paseky v nadmořské výšce 780 metrů. A právě kousek pod vrcholem je k vidění zajímavost v podobě pomníku věnovaného Broučkům - knize Jana Karafiáta. Kamenný pomník z roku 2007 je taktéž součástí seznamu kulturního a přírodního dědictví Kraje Vysočina. Navíc to není pomník jen tak obyčejný, neboť jeho vztyčení předcházelo pozoruhodné bádání. Kde stála chaloupka Broučků?Pomník pod vrcholem Kamenice odhalili členové Prvního evropského neregistrovaného nevládního nezávislého dobrovolného vzájemně prospěšného občanského kruhu přátel restaurací a tvorby nových památek se sídlem v Brně (PENNNDVPOKPRATNPSSVB), jak hlásá popisek na informační tabulce, dnes už hůře čitelný. Aby tak mohli učinit, museli se nejdříve dopracovat ke zjištění, kde přesně chaloupka světlušek z knihy Broučci stála a kdy její obyvatelé žili. V tom jim nakonec pomohla závěrečná kapitola knihy, přičemž vycházeli z informace, že obydlí, kde v závěru Karafiátovy knihy došlo k hromadnému úhynu všech dvanácti členů Broučkovy rodiny, bylo umístěno pod jalovcem. Pastviny s jalovci podle bádání odpovídají okolí Jimramova, což zároveň koresponduje i s lokací obydlí Kmotříčka a Kmotřičky žijícími pod dubem, neboť taktéž duby se v inkriminované lokalitě vyskytovaly a ojediněle vyskytují dodnes. Výzkumníci následně naznali, že materiál ke knize určené pro děti musel autor čerpat již ve svém dětství, tedy zhruba v intervalu mezi lety 1850 až 1856. Na základě průzkumu archivu teplot zaznamenaných v pražském Klementinu se následně dopracovali ke zjištění, že extrémně krutá zima ve výše uvedeném časovém období odpovídá přelomu let 1855/56. Karafiátovi Broučci tedy s největší pravděpodobností ve své chaloupce umrzli v prvních měsících roku 1856. Kromě dat narození a úmrtí jsou na památníku uvedeny i údaje týkající se dalších členů hmyzího společenství, kteří v knize figurují. Poslední vlkPo prozkoumání Kamenice po žluté značce pokračujte Koníkovským polesím, aktuálně částečně vykáceným v důsledku kůrovcové kalamity. Další zastávka může být u Vlčího kamene, respektive památníčku připomínajícího údajně posledního vlka zastřeleného v českých zemích. K této události došlo v roce 1830 a na kameni stojí: 'Zde byl dne 2. ledna 1830 zastřelen revírníkem V. Marzikem ze Stříteže vlk, který vážil 88 funtů a jest na hradě Pernštejně vycpán.' Vlk tedy v době svého skonu vážil necelého půl metráku (1 pfund = 560,06 gramů) a následně byl coby vycpanina vystavován na hradě Pernštejně až do roku 1986, kdy byl z důvodu poškození, neb návštěvníci jej tak dlouho hladili, až jej prakticky "vyhladili", na dlouhá léta uskladněn v depozitáři. U rozcestníku Koníkovské polesí žlutou značku vystřídá modrá, která míří zpět do Odrance. Asi po půl kilometru za rozcestníkem Pod Pohledeckou skálou ještě minete Křišťálovou studánka s odpočívadlem. Pramen, z něhož vytéká levý přítok Bílého potoka vlévající se v Kuklíku do Fryšávky, však není příliš bohatý na vodu, takže zejména v letních měsících výhradně na něj nespoléhejte.
Líbil se vám tento článek? |