Jezerní slať, rašeliniště na dohled Kvildy aneb tundra či lesotundra na české straně Šumavy

Jezerní slať, vrchovištní rašeliniště

Šumavské slatě jsou určitě známy každému. I Jezerní slať je krajinou připomínajcí tundru či lesotundru a patří k charakteristickým rysům Šumavy. Jezerní slať je jednou z největších a nejznámějších slatí, která se nachází v blízkosti Kvildy. Pokud si potrpíte na přesná čísla, pak je Jezerní slať čtvrtou největší slatí Šumavy.

Přírodní rezervace Jezerní slať

Šumava

Šumava. Rozsáhlé horské pásmo rozkládající se podél hranice s Německem a Rakouskem v jihozápadních Čechách. Délka hřebene pohoří činí úctyhodných téměř 120 kilometrů, maximální šířka pohoří, které se v Německu nazývá Bayerischen Wald (Bavorský les), je 45 kilometrů. «

Jezerní slať, významná přírodní rezervace s rozlohou asi 208 ha, patří k tzv. vrchovištním rašeliništím. Za rezervaci byla Jezerní slať vyhlášena již v roce 1933, tehdy však její výměra činila pouhých 34 ha. Rozkládá se na rozlehlé pláni ve výškovém rozpětí 1 058 m až 1 075 m. Nepropustné podloží plošiny je tvořeno rulami a žulami. Právě toto podloží, konfigurace terénu a zejména na srážky bohaté klima měly zásadní vliv na vznik Jezerní slatě.

Nepropustné a kyselé podloží zadržuje přitékající i srážkovou vodu. Společně s vysokými vodními srážkami (až 1 300 mm ročně) a nízkými průměrnými ročními teplotami se podílely na vzniku typických rostlinných a živočišných společenstev, které bychom jinak museli hledat daleko na severu ve Skandinávii. Jezerní slať s blízkou Kvildou patří se svými 2 °C průměrné roční teploty k nejchladnějším místům naší republiky.

Jezerní slať, flóra a fauna

Vrstva rašeliny na Jezerní slati dosahuje mocnosti 2 - 3 metry, maximálně (v nenarušené části) 7,5 m. Vegeteční kryt rašeliniště představují roztroušeně rostoucí břízy, borovice blatka a zejména keříčky klikvy žoraviny, borůvky černé či brusnice vlochyně. V brzkých letních měsících nelze přehlédnout husté bílé koberce světlovlasých hlaviček suchopýru pochvatého. Na Jezerní slati se objevuje i masožravá rosnatka okrouhlolistá, ostřice zobánka, kyhanka sivolistá či vlochyně bahenní.

Z živočichů si zvláštním zmínku zaslouží myšivka horská a rejsek horský, četné noční druhy motýlů, vzácní pavouci aj. Na slunných místech se objevuje ještěrka živorodá či zmije obecná. Z ptáků nesmíme zapomenout na tetřívka obecného či čečetku a bramborníčka.

Do dnešního stavu Jezerní slatě se negativně zapsaly zásahy člověka. Rašelina tady byla v minulosti intenzivně těžena, byly budovány odvodňovací kanály. Jezerní slať patří do povodí Vydry a Teplé Vltavy. Do Vydry odvádí vody Hamerský potok a do Teplé Vltavy Kvildský potok.

Přístup k slati zajišťuje asi 200 m dlouhý lesní chodník. Od roku 1997 výhled na Jezerní slať zajišťuje pěkná vyhlídková věž, která nahradila starší objekt z roku 1974. Od dvoupatrové vyhlídkové věže lze ale pokračovat ještě dalších asi 100 metrů po udržovaném poválkovém chodníku. Tato krátká stezka je určena pouze pro pěší, cyklistům je tady vjezd zakázán. Základní informace vám zprostředkují dva informační panely na stezce.

Jezerní slať na turistické mapě

Líbil se vám tento článek?

Podpořte tento web, třeba peněžitým darem, který bude využit k dalšímu technickému rozvoji stránek. Učinit tak můžete bankovním převodem na účet

2502526845 / 2010

Podpořit nás můžete i dalšími způsoby, třeba objednávku některé z knih, turistických průvodců. K rychlému provedení platby můžete využít i přiložený QR kód obsahující údaje k platbě v přednastavené částce 80 Kč. Výši částky si nakonec ale určete sami.