Treking > Tipy na výlet > Javořice (837 m), nejvyšší hora nejen Javořické vrchoviny, nýbrž i celé Českomoravské vrchoviny
Javořice (837 m), nejvyšší hora nejen Javořické vrchoviny, nýbrž i celé Českomoravské vrchovinyK Javořici do mlynářského muzea i za půvaby přírody16.3.2015 | Pavla Hložková, foto Daniela Syrovátková
Javořice je se svými 837 metry nejvyšší horou Českomoravské vrchoviny, televizní vysílač na jejím vrcholu se tyčí uprostřed polozapomenutého kraje, v hlubokých lesích mezi Žirovnicí a Telčí. Ideálním výchozím bodem pro vykročení směrem k této hoře je stanice vlaku v Jihlávce. Odtud se asi po kilometru chůze dostaneme k prvnímu zajímavému bodu trasy. Na křižovatce cest mezi Jihlávkou a Horními Dubenkami se rozevírá působivý pohled na starý mlýn. Rod Chadimů zde sídlí už od roku 1644 a poslední z jeho potomků zde vytvořil zajímavé mlynářské muzeum. Jeho prohlídka trvá asi 30 minut a k vidění je tady rozsáhlá přehlídka mlynářských strojů. Ve vstupní místnosti mlýna s občerstvením pak upoutají také modely vodních a větrných mlýnů. Otevřeno je od 1. května do 30. září od úterý do soboty od 10 do 16 hodin a prohlídka se koná vždy v celou hodinu. Čtěte také: Na kole na Javořici, Javořická vrchovina a cyklotrasy Turista se dozví spoustu zajímavých informací a ideální je návštěva i s malými potomky. Mlýn totiž slouží zároveň jako ekofarma a děti se zde setkají s řadou domácích zvířat a vyřádit se mohou na blízkém hřišti se skluzavkou, pískovištěm, vláčkem a dalšími atrakcemi. Koho místní atmosféra okouzlí tak, že by chtěl setrvat i déle, má možnost. Ubytovat se může například v tzv. šalandě, místnosti, kde kdysi spávala mlýnská chasa, samozřejmě s původním vybavením. Kromě ní je v nabídce i apartmán pana Otce nebo pokoj pana Práška a využít se dá i přilehlá louka, která slouží v letních měsících jako kemp. Od mlýna se vydáme do vesničky Janštejn, nádrž Nadýmač poblíž se pyšní nejčistší vodou pro koupání v širém okolí. Poté již stoupáme skrytem úbočních lesů přímo k vrcholu Javořice. Mineme lesní zastavení U obrázku s krásnými opěstovávanými květinami a poté už nás rozcestník vede cestou pořád vzhůru. Na vrcholu najdeme typickou kosodřevinu a opodál kóty ční 161 metrů vysoký stožár televizního vysílače. Když se vydáme na opačnou stranu, po zelené značce směrem k Telči, otevře se 1 km pod vrcholem výhledová plošina, odkud vidíme až na toto město zapsané na seznamu dědictví UNESCO. Za další 2 km po zelené dospějeme k Velkému pařezitému rybníku. Přírodní rezervace o rozloze 26 ha nese název po množství pařezů, které byly na dně rybníka v době založení v 16. století. Už od této doby rybník slouží jako zdroj pitné vody pro město Telč, dnes zásobní. V letních měsících stačí pouze obejít plochu a využít příjemného přístupu do vody. V tomto místě začíná již poslední část trasy. 10 km dlouhá trasa po naučné stezce básníka Otokara Březiny, která končí až v Telči. Přes vesničku Řásnou je nutné jít kus po silnici a poté navázat na lesní cestu do Vanova a dále trasou přes kapli sv. Karla. Tato 16 metrů vysoká osmiboká stavba byla postavena okolo roku 1670 hraběnkou Františkou Slavatovou na místě, kde spadl do vlčí jámy její syn. Událost přečkal jen s několika škrábanci a hraběnka dala později kapli do péče jezuitské koleji v Telči. Lipovou alejí už je to do tohoto města co by kamenem dohodil. O jeho světově proslulých památkách však již někdy příště. Javořice na turistické mapěDalší související články:+ Jihlavské vrchy, přechod západní části+ Českomoravská vrchovina, Vysočina + Vodopády vysočiny + Javořická vrchovina, geomorfologické členění + Dráteníčky, Žďárské vrchy + Podzimní Žďárské vrchy Líbil se vám tento článek? |
|