Edelštejn (Edelstein), zřícenina hradu na Zámeckém vrchu (702 m n. m.) nedaleko Zlatých Hor

Edelštejn, zaniklý hrad nad Zlatými Horami

Z hradu Edelštejn (německy Edelstein, v překladu Ušlechtilý kámen) se nám toho do dnešních dní příliš nedochovalo. Pár kousků zdí, staré polozasypané a stromy zarostlé příkopy a lesem zarostlé návrší. Hrad Edelštejn tak nadchne spíše milovníky historie než běžné turisty dávající přednost dalekým výhledům.

Hrad Edelštejn stál na Zámeckém vrchu (702 m), který je výběžkem Příčného vrchu (nejvyšší hora Zlatohorské vrchoviny) nad městem Zlaté Hory. Edelštejn sloužil k ochraně blízkých zlatorudných dolů a významné obchodní stezky z Vratislavi do Bruntálu.

Prvně je písemně připomínán v roce 1281, kdy Opavský kníže Mikuláš (nemanželský syn Přemysla Otakara II.) dává hrad do zástavy vratislavskému biskupovi Tomáši II. jako náhradu škod, které mu páchali loupeživí držitelé hradu, bratři Otta a Oldřich z Linavy. Edeštejn však tehdy již pravděpodobně stál pěkných pár desítek let.

Čtěte také: Horní Údolí, kostel. Sakrální památky Zlatohorské vrchoviny

Jeho předchůdcem mohl být podle pověsti dřevěný hrádek založený Odou z Erlitzu někdy okolo roku 1119. Některé odborné zdroje považují za zakladatele hradu Přemysla Otakara II. a rok založení hradu kladou do období okolo roku 1222.

Loupeživí bratři z Linavy, kteří se svou posádkou asi 50 mužů byli postrachem širokého okolí, se však k vydání hradu neměli. Vratislavský kníže Jindřich IV. Proto musel podniknout trestnou výpravu a hrad dobýt. Stalo se tak v dubnu 1285. V roce 1339 se Edelštejn dostává do majetku českého krále Jana Lucemburského.

V roce 1361 jej král Karel IV. vrací opavským knížatům. Ta však již v roce 1440 prodávají Edelštejn opolskému knížeti Bolkovi, avšak hrad v roce 1445 nešťastnou náhodou vyhořel. Bolek nechal hrad sice opravit, avšak již v roce 1465 jej postupuje Jiřímu z Poděbrad, jenž chtěl z Edelštejnu vybudovat opěrný bod proti katolickém Slezsku…

Hradním hejtmanem Edelštejnu se stává Jan ze Žerotína, husita. Jeho posádka snad něco četla o pánech z Linavy, neboť se i ona jala přepadávat obchodníky i široké okolí. Jejich výpady směřovaly především na katolická území… To se však Slezanům příliš nelíbilo a vojenská výprava katolických vojsk vratislavského biskupa si to zamířila v roce 1467 přímo k hradu s nezbednou posádkou… Na svátek svaté Markéty Slezané hrad dobyli a pobořili. Od té doby je Edelštejn (Edelstein) uváděn jako pustý a již nikdy nebyl opravován.

Historická vyobrazení hradu mi silně připomínají hrad Starý Jičín střežící Moravskou bránu. Charakterem i rozměry nakonec Edelštejn Starý Jičín připomíná. Rozměry hradního jádra tvaru nepravidelného lichoběžníku byly asi 120 × 65 metrů. Celá stavba byla pak ještě navíc obklopena hradním příkopem.

Vstup do hradních paláců střežila válcová věž o průměru asi 7 metrů, celé opevnění pak bylo dále zesíleno mohutnou baštou v jednom z rohů opevnění. Edelštejn tak patřil k největším hradům v tehdejším Slezsku.

Hrad Edelštejn, turistická mapa

Další související články:

Líbil se vám tento článek?

Podpořte tento web, třeba peněžitým darem, který bude využit k dalšímu technickému rozvoji stránek. Učinit tak můžete bankovním převodem na účet

2502526845 / 2010

Podpořit nás můžete i dalšími způsoby, třeba objednávku některé z knih, turistických průvodců. K rychlému provedení platby můžete využít i přiložený QR kód obsahující údaje k platbě v přednastavené částce 80 Kč. Výši částky si nakonec ale určete sami.