Největší a nejstarší hrad v ČR, nejstarší a největší kamenné hrady České republiky

České hrady - jak dlouho se panské sídlo stavělo a za jak dlouho se na hradě mohlo bydlet?

Česká krajina je hrady doslova poseta. A to i přesto, že podstatná část těchto středověkých staveb již dávno zanikla. Přesto hrady, jejichž hustota je mimořádná i v evropském měřítku, dodnes tvoří neodmyslitelnou součást krajiny v Čechách, na Moravě i ve Slezsku a vítané turistické cíle.

Lidé mají velice rádi nějaké to nej. Který hrad České republiky je největší, který hrad je nejstarší, který hrad je nejvýše položený atd. Dobré otázky, ale ne vždy zcela jednoznačné odpovědi. Vždyť o počátcích většiny panských středověkých sídel nevíme téměř nic a nebo jsou naše znalosti mlhavé, nepřesné a mnohdy vycházejí nikoliv z kronik a dalších zdrojů, ale z berních výpisů… Jasnější odpovědi se dají dát pouze na některé z otázek…

Co to vlastně hrad je? Jedná se o opevněné středověké sídlo většího rozsahu. Tolik definice, kterou jsem si vypůjčil z knihy T. Karla a L. Krčmáře "Panská sídla západních Čech, Veduta 2006". Hrady plnily řadu funkcí, stěžejní však byly dvě - obranná a obytná. Některé hrady prošly složitým vývojem a množstvím přestaveb, které smazaly původní podobu pevností a archeologie o nich přináší jen nejasné informace.

Nejstarší hrady v ČR

Ještě na počátku 12. století byla moc panovníka ve středních Čechách opřena o soustavu přemyslovských hradišť, která se utvářela od doby vlády Spytihněva I. (875 - 915), českého knížete z rodu Přemyslovců. Až teprve za vlády Břetislava I. (1002 (?) - 1055) se soustava opevněných hradišť, dřevo-hlinitých fortifikací, rozšířila z pražské kotliny až na Moravu a do Slezska.

Čtěte také: Hrad Loket, vládce řeky Ohře

Průnik hradního stavitelství do poměrně zaostalých Čech byl velice pozvolný. Mohla za to velká vzdálenost českých zemí od západního světa s vyspělým (nejen) hradním stavitelstvím. Nejstarším kamenným hradem na území dnešní České republiky je zřejmě Přimda v západních Čechách. Tento hrad je zmiňován již před rokem 1121 (spolehlivá písemná zmínka má pocházet až z roku 1126). Druhým nejstarším kamenným hradem je, zřejmě, hrad v Roudnici nad Labem, který nechal vystavět pražský biskup.

V literatuře se často uvádí, že nejstarším (dochovaným) hradem u nás je Pražský hrad. Patrně tomu tak ale není, neboť Pražský hrad měl projít přestavbou až někdy v období před rokem 1135. V areálu opevnění se měly objevit kamenné stavby, avšak Pražský hrad i nadále zůstával hradištěm. Informace se ale v odborné literatuře značně rozcházejí. V době výstavby Přimdy se započalo s výstavbou i dalších hradů. Jednalo se např.o hrady Tachov, Loket, Strakonice a Zhořelec.

Kamenné hrady, co by opevněné opěrné body královské moci, se začínají v české krajině dominovat až někdy okolo roku 1230. Pevnosti původně sloužily k ochraně hranic a obchodních stezek a také k demonstraci moci přemyslovských knížat. Všechny tyto nejstarší hrady jsou stavěny v původně románském slohu. S postupem času se sloh ale měnil na gotický a ještě později na renesanční.

Další výstavbu kamenných hradů patrně urychlil vpád Tatarů v roce 1241 do sousedního Uherska, do Slezska a na Moravu. Mongolské vojsko pod vedením Batunchána vpadlo 12. března 1241 přes Verecký průsmyk do Uher. Rozprášilo královské vojsko vedené palatinem Dionýzem a začalo s drancováním Uher.

17. března 1241 Mongoli dobyli město Vacov. Proti nepřátelům vyrazilo asi 60tisícové vojsko Bely IV. To však, trestuhodně podceňujíc protivníka, utrpělo drtivou porážku na řece Slaná a uherský panovník si život zachránil útěkem přes Gemer až do Nitry a později do Vídně. Řádění tatarských hord v Horních Uhrách, které byly také silně postiženy, odolaly pouze dobře opevněné hrady a města. Např. Abov, Fiľakovo, Komárno a Bratislava. Druhý proud Tatarů pod vedením Orduchána plenil Malopolsko, Slezsko a východní Moravu.

Po roce 1230 se objevují vedle královských hradů i hrady šlechtické. Např. Křivoklát, Jindřichův Hradec a Jivno. Ve 2. pol. 13. století přibývají hrady Týřov, Džbán, Zbiroh, Krašov, Klenová, Žerotín, Choustník, Příběnice aj.

Další výrazná vlna výstavby hradů probíhá za Karla IV., kdy jsou postaveny např. Karlštejn, Radyně či Kašperk aj. Podobně tomu bylo za husitských válek v 15. století, kdy byly postaveny hrady jako Kunětická hora, Kalich, Oltářík, Panna či Valečov.

Konečnou fází výstavby hradů se stává období tureckého nebezpečí v 15. až 16. století a definitivní tečku za nimi učiní až 30letá válka, kdy ani nejdůmyslnější opevnění neochránilo, díky stále se zdokonalující válečné taktice a technice, obránce před útočníky. Jak se např. ukázalo při obléhání a dobývání hradu Sovinec švédskými vojsky.

Největší hrady v ČR

Patrně největším hradem České republiky je Pražský hrad. Uvádí tak, byť poněkud šalamounsky, Guinessova kniha rekordů. Mnozí však Pražský hrad ani za hrad nepovažují a mají jej za zámek, původně hradiště. Vždyť Pražský hrad, již v rané románské podobě, byl spíše město, centrum státu a královské moci.

S žebříčkem největších hradů v České republice je to však poněkud ošemetné. Jako o "největším" se píše o velké řadě českých či moravských hradů. Autor od autora, kniha od knihy. Záleží na "úhlu" pohledu. Např. podle mohutnosti a výšky staveb, délky hradeb, či podle počtu věží a bran. A nebo podle rozlohy.

Mezi největší hrady České republiky patří hrady Helfenburk, Rabí či Potštejn. Ale také Dívčí kámen (Maidštejn), Kašperk, Hukvaldy, Helfštýn, Karlštejn, Točník, Landštejn, Litice či Velhratice.

Nejvýše položený hrad ČR

Na poslední otázku je naštěstí poměrně snadná a jednoznačná odpověď. Nejvýše položeným hradem České republiky je Vítkův hrádek zvaný také Vítkův kámen na Šumavě. Vítkův hrádek stojí ve výšce 1 035 m a předčí tak i nejvýše položený hrad Slovenska - Liptovský hrad (1 014 m). Vítkův hrádek se pyšní i dalším primátem - největším dochovaným donjonem (obytnou věží) s půdorysem 17,5 × 14 m.

Z dalších hradů pyšnících se relativně velkou nadmořskou výškou jsou to např. Kunžvart (1 032 m), Quinburk (957 m), Koberštejn (912 m), Kašperk (886 m), Starý Herštejn (878 m), Přimda (835 m), Rabštejn (830 m) aj.

Jak dlouho se hrad stavěl a za jako dlouho se na něm dalo bydlet?

Jak dlouho se takový středověký hrad stavěl? Různě, záleželo na velikosti sídla, složitosti stavby a především na finančních možnostech stavitele. Resp. zadavatele stavby. Od prvního "výkopu" do doby, kdy se hrad dal obývat, uběhlo zpravidla jen několik málo let.

Např. u historicky dobře zdokumentované výstavby Nového hradu (u Kunratic) na počátku 15. století uběhly od zahájení stavebních prací do doby, než na hradě mohl pobývat král Václav IV., pouhé dva roky. Nutno ale připomenout, že výstavba hradů probíhala (obvykle) ve třech etapách. Během první fáze byly vybudovány hlavní obranné prvky - opevnění a obytná věž. Již po této první fázi výstavby byl hrad obývatelný.

Během druhé etapy výstavby hradu se stavěly hospodářské budovy a dokončovaly se paláce, které zpříjemňovaly bydlení na těchto, vcelku nehostinných, panských sídlech a zajišťovaly potřebné hospodářské a technické zázemí. A pochopitelně se dále posilovaly fortifikační prvky hradu. Teprve během třetí etapy se přistupovalo k budování reprezentačních prvků. Např. kaplí, reprezentačních prostor aj.

Takže zatímco první fáze výstavby hradu mohla trvat třeba jen rok až dva, ukončení poslední fáze výstavby hradu se mohlo protáhnout i na několik desítek let. Zatímco např. hrad Panna byl postaven za pouhý rok a mnohem větší hrad Karlštejn byl dostavěn během neuvěřitelných 17 let, tak Křivoklát se stavěl plných 50 let. Tedy po dobu zhruba dvou generací…

Líbil se vám tento článek?

Podpořte tento web, třeba peněžitým darem, který bude využit k dalšímu technickému rozvoji stránek. Učinit tak můžete bankovním převodem na účet

2502526845 / 2010

Podpořit nás můžete i dalšími způsoby, třeba objednávku některé z knih, turistických průvodců. K rychlému provedení platby můžete využít i přiložený QR kód obsahující údaje k platbě v přednastavené částce 80 Kč. Výši částky si nakonec ale určete sami.