Treking > Příroda > Slepýš východní (Anguis colchica), modroskvrnný (Anguis colchicus incerta). Plazi v Česku
Slepýš východní (Anguis colchica), modroskvrnný (Anguis colchicus incerta). Plazi v ČeskuSlepýš východní - blízký příbuzný slepýše křehkého11.12.2017 | Otakar Brandos
Slepýš východní (Anguis colchica) je jedním ze dvou druhů slepýšů, se kterým se můžeme setkat na území České republiky. I když jen na území oblasti Karpat, kde má slepýš východní těžiště svého výskytu. Tato beznohá ještěrka /třída plazi (Reptilia)/ je tedy u nás známá jen z Moravy a ze Slezska, východních částí České republiky. Vedle toho se v této oblasti objevuje i poddruh slepýše východního - slepýš východní modroskvrnný (Anguis colchicus incerta). Mimo Karpaty výskyt slepýše východního zasahuje na území Nízkého Jeseníku, Drahanské vrchoviny a Vněkarpatských sníženin, kde zřejmě dochází k mezidruhovému křížení se slepýšem křehkým (Anguis fragilis). Slepýš východní se zřejmě neobjevuje západně od linie řek Morava a Dunaj. Mimo Karpat se areál výskytu slepýše východního táhne až ke Kavkazu a do evropské části Ruska. Slepýš východní dorůstá délky 45 až 50 cm. V průměru však jen okolo 30 cm. Tato ještěrka patří k poměrně dlouhověkým plazům. Ve volné přírodě se dožívá věku 20 až 30 let. V naší přírodě se se slepýšem východním můžeme setkat od března do října, byť jeho aktivita je značně ovlivněna nadmořskou výškou. U studenokrevného živočicha to však není nijak překvapující informace. Čtěte také: Ještěrka zední - v ČR kriticky ohrožený druh plaza Samci tohoto druhu slepýše mají světle hnědé až světle šedé zabarvení. U pohlavně aktivních jedinců (jak u samců, tak u samic) se na hřbetě objevují nápadné světle modré skvrny. Na břiše mají černý středový pruh. Slepýše východního od slepýše křehkého odlišuje delší a vyšší hlava, robustnější stavba těla, oddělené prefrontální štítky a vyšší počet šupin v příčné řadě ve středu těla (28 - 30 u slepýše východního, 24 - 26 u slepýše křehkého). Se slepýšem křehkým se můžeme setkat ve všemožných druzích biotopů. Oblíbil si především křovinaté meze a extenzivně kosené louky. Vyskytuje se ale i světlé listnaté a smíšené lesy, znají jej ale i zahrádkáři. Maximum jeho aktivity sice připadá na období za soumraku a v noci, přesto denní setkání s ním nepatří k výjimečným. Zejména po teplých deštích rád vylézá ze svých úkrytů pod kameny a nebo hromad větví. Nakonec všechny přiložené fotografie vznikly ve dne. Slepýš křehký patří k velice užitečným živočichům. Jako potrava mu slouží nejen slimáci a housenky, rád si smlsne i na pavoucích, dešťovkách či mnohonožkách. Spořádá i velké množství larev, kukel či vajíček různého hmyzu. K rozmnožování dochází v jarních měsících po probuzení ze zimního spánku, kdy samci svádějí lité boje. Koušou se do hlavy i trupu, což na jejich tělech zanechává dobře viditelné stopy. Slepýš východní patří k vejcoživorodým ještěrům. Mláďata se rodí od července do srpna, samice jich může mít až 15. Výjimečně i více. Použité zdroje
Líbil se vám tento článek? Diskuse k tomuto článkupřidat názor zobrazit celou diskusiDalší související články:+ Ještěrka zelená, největší ještěrka žijící v ČR+ Ještěrka obecná, jedna z nejrozšířenějších ještěrek u nás + Čolek horský: Drobný, ale velice užitečný obojživelník + Motýli v České republice: Největší, nejvzácnější a nejkrásnější denní a noční motýli + Ježek, populární zástupce řádu hmyzožravců + Kočka divoká (Felis silvestris) + Brhlík lesní: Obyvatel lesů, starých parků a zahrad |
|