Ryzec zlatomléčný (Lactarius chrysorrheus). Atlas hub v ČR

Poměrně tenký klobouk má průměr 30 až 90 mm. Zprvu je nízce vyklenutý, později plochý a uprostřed vtlačený, pleťově růžový a později okrový, žlutooranžový až oranžově rezavý s tmavšími koncentrickými pásy a nebo skvrnami, ve středu zbarvený výrazněji. Pokožka klobouku je v mládí ojíněná a lepkavá, ve stáří lysá a suchá.

4 až 6 mm vysoké lupeny jsou poměrně husté, široce připojené až sbíhavé, úzké, zprvu krémové až okrové, později s masově oranžovým zbarvením. Válcovitý třeň může být u báze mírně ztluštělý, dlouhý 30 až 80 mm a 7 až 10 mm široký. Třeň je zpočátku bílý, ojíněný, později olysalý, narůžovělý a od báze rezavějící.

Poměrně tuhá dužnina je bílá, na řezu od mléka žloutnoucí, bez výraznější vůně a silně palčivé chuti. Mléko je bílé, ale na vzduchu velice rychle sírově žloutnoucí. Krátce elipsoidní, bradavičnaté výtrusy mají rozměry 7 až 8,5 × 6 až 6,5 mikrometru, výtrusný prach je bledě okrový až slámově žlutý.

Ryzec zlatomléčný roste v listnatých a smíšených lesích, na zásaditých (méně často) i kyselých půdách. Roste v mykorhize zejména s dubem, méně často s bukem a nebo kaštanem jedlým od července do října / listopadu. Buď jednotlivě a nebo v menších či větších skupinách v celém mírném pásu severní polokoule.