Rybák obecný (Sterna hirundo), rackovití (Laridae)

Rybák obecný, který bývá někdy zaměňován za racka, dorůstá délky 34 až 37 cm, hmotnosti 110 až 170 nebo snad až 180 g a rozpětí křídel dosahuje 70 až 80 cm. Má hluboce vykrojený, vidlicovitý "vlaštovčí" ocas, rudý zobák s černou špičkou, svatební šat se od prostého šatu liší jen mírně. Černá čepička svatebního šatu zasahuje od čela po šíji a dolů pod oko, krajní letky jsou tmavošedé a na koncích černé, peří na břiše bílé, kostřec, vrch křídel i těla šedé, zobák červený s černou špicí.

Prostý šat je o něco skromnější, stále ale elegantní. Na černé čepičce se mohou objevit bílé skvrny, čelo je bílé, nohy jsou tmavěji červené a zobák zčerná. Jen u kořene a pod nozdrami může zůstat rudý. Rybáci létají nevysoko nad vodou, často trhavým třepotavým letem (podobně jako poštolky), občas sletí střemhlav k vodní hladině, ke které se vrhají za kořistí. Ozývá se pronikavým a chraplavým kirr kirr kiérr.

Jak již rodové jméno napovídá, na jídelníčku rybáků jsou plevelné rybky, nepohrdne ale ani větším hmyzem a nebo korýši. U nás se vyskytují v rybničních oblastech, zejména na Třeboňsku, na jižní Moravě a nebo v CHKO Poodří, kde i hnízdí. Objevil se i na Opavsku na štěrkovně v Dolním Benešově. Tento tažný druh se u nás zdržuje od dubna do září / října, na zimu odlétá na jih na západní pobřeží Afriky. Ornitologové u nás evidují jen asi 500 hnízdních párů.

Svá mělká hnízda buduje na štěrku štěrkových ostrůvků a nebo říčních ramen, nejraději má méně zarostlé, ploché ostrůvky na větších vodních plochách a rybnících. Dno hnízda vystýlá rostlinným materiálem. Hnízdí v početnějších koloniích, má rád společnost i jiných druhů rybáků.

Samička snáší do hnízda jedno až čtyři vejce, na sezení na vejcích se střídají oba rodiče, stejně tak oba zajišťují péči o vylíhlé potomstvo. Inkubační doba činí 21 až 22 dní, na hnízdě se mláďata zdržují jen tři až čtyři dny, pak se skrývají v jeho okolí. Vzlétají v 22. až 28. dnu života, další měsíc až dva jsou ještě přikrmována rodiči. Pohlavní dospělosti dosahují ve druhém roce života, v přírodě se dožívají asi 9 let. Nejstarší známý, kroužkovaný jedinec měl mít neuvěřitelných 25 let.

Líbil se vám tento článek?

Podpořte tento web, třeba peněžitým darem, který bude využit k dalšímu technickému rozvoji stránek. Učinit tak můžete bankovním převodem na účet

2502526845 / 2010

Podpořit nás můžete i dalšími způsoby, třeba objednávku některé z knih, turistických průvodců. K rychlému provedení platby můžete využít i přiložený QR kód obsahující údaje k platbě v přednastavené částce 80 Kč. Výši částky si nakonec ale určete sami.