Pavučinec kozlí (Cortinarius traganus), slovensky pavučinovec smradľavý,
je nejedlá houba z čeledi pavučincovité (Cortinariaceae). Pavučinec kozlí lze
zaměnit za některé jiné podobné druhy, třeba za pavučinec bělofialový (Cortinarius alboviolaceus)
či pavučinec modrý(Cortinarius coerulescens),
nezkušení houbaři třeba i za čirůvku fialovou (Lepista nuda). Ta má však příjemnou
houbovou vůni a mírnou chuť.
Masitý klobouk má v průměru 40 až 100 mm, ty největší houby až okolo 140 mm. Zprvu je
polokulovitý až téměř kulovitý, spojený s třeněm hustým pavučinovitým závojem fialového
až bronzově hnědého zbarvení, lilákový až světle fialový, suchý a hedvábitě lesklý, později
vyklenutý až téměř plochý, lemovaný zbytky "pavučiny" a odbarvující se do okrových, smetanově
nažloutlých až rezavohnědých tónů a s pokožkou rozpraskávající do nepravidelných políček.
4 až 10 mm vysoké lupeny jsou středně husté, zprvu žlutookrové až žlutě hnědavé nafialovělého
odstínu, později rezavě hnědé. V mládi hlízovitý, později kyjovitý, 50 až 100 mm vysoký třeň má
průměr 15 až 40 mm, pevný a plný, lilákově zbarvený, ve stáří blednoucí do okrových tónů a na
bázi bělavý. Masitá a poměrně pevná dužnina je žlutavá až nafialovělá, má nepříjemnou hořkou
chuť a pach připomínající pach kozla. Odsud tedy druhové jméno pavučince kozlího. Vejčitě
elipsoidní výtrusy mají rozměry 7,5 až 10 × 5 až 6 µm, výtrusný prach je rezavě hnědého
zabarvení.
Pavučinec kozlí roste v našich končinách od července / srpna do října / listopadu
v jehličnatých a smíšených lesích, nejčastěji se s ním můžeme setkat především v podhorských
smrčinách, ale také třeba pod břízami. Houba dává přednost především kyselejším a vlhčím půdám.
Přestože je tato houba nejedlá, obsahuje množství bioaktivních látek s protibakteriálními účinky.
Např. v knize Encyklopedie léčivých hub je uváděna přítomnost látky inolomin, která má působit
jako antibiotikum, účinné proti některým druhům mikrobů.
Použitá literatura
[1] Aurel Dermek, Atlas našich húb; Obzor 1979
[2] Kluzák, Smotlacha a Erhartovi, Poznáváme houby; Svépomoc 1985
[3] Baier, Hagara, Antonín, Velký atlas hub; Ottovo nakladatelství 2005
[4] Socha, Jegorov, Encyklopedie léčivých hub; Academia 2014
[5] Různé internetové zdroje
Líbil se vám tento článek?
Podpořte tento web, třeba peněžitým darem, který bude využit k dalšímu technickému rozvoji
stránek. Učinit tak můžete bankovním převodem na účet
2502526845 / 2010
Podpořit nás můžete i dalšími způsoby,
třeba objednávku některé z knih, turistických průvodců. K rychlému provedení platby
můžete využít i přiložený QR kód obsahující údaje k platbě v přednastavené částce 80 Kč.
Výši částky si nakonec ale určete sami.
Vědět to dříve, že je v Podhradí vše zavřené, sešli jsme na značku
přímo z Topolčanského hradu. Ale co už. Mašírujeme si to tak kolem hřbitova po rozbité
cestě nazpět pod hrad a pak po značce lesem za fotografování různé
…
Při toulkách po zříceninách, které navštěvuji rád, jsem v západních
Čechách, cca 10 km severně od Rokycan, objevil zříceninu hradu Salon. Zaparkovat
se dá přímo u silnice, hrad se nachází v obci Březina. Tak znělo i jeho pů
…
Capkali sme po zarastenej lesnej ceste, tváre a ramená
spálené od slnka a čutory s vodou takmer prázdne. Les okolo cesty sa stále
menil; raz hustý, takmer nepreniknuteľný mladý smrekový porast so zvyškom zhrdzaveného
…
S těžkým srdcem začínám zrát k poznání, že po dvaceti letech
téměř pravidelných cest ztrácím vhodné destinace na mém oblíbeném Balkánském
poloostrově. Jistě, ještě nemám pořádně zpracované Řecko, Makedonii a ani
…
Volavka bílá (Ardea alba) je velký brodivý pták z čeledi
volavkovití (Ardeidae), která je vzrůstem podobná příbuzné volavce popelavé
(Ardea cinerea), ale zbarvením je zaměnitelná za volavku stříbřitou (Egretta garzetta)
…
Je to dva roky dozadu, co jsem navštívil zříceninu hradu
Libštejn. Pro mne bylo největším překvapením, že jsem celou cestu šel k hradu
z kopce. Tato romantická zřícenina spadá pod obec Němčice v Západočeském
…
Slovenské pohoří Považský Inovec je sice nevysoké, nejvyšší
hora Inovec má "pouhých" 1 042 metrů, ale je to pohoří mimořádně malebné. Já si
jej před léty doslova zamiloval a při každé možné příležitosti se do něj velice
…
Stoupání v podobě bezmála čtyř stovek výškových metrů na
šesti kilometrech se dá zvládnout i na Vysočině, konkrétně se startem ve Víru,
v hlubokém údolí řeky Svratky. Pohodlně zaparkovat je možné pod přehrad
…
Zkamenělý zámek je skupina skal, přírodní památka a významná
archeologická lokalita ve Žďárských vrších v geomorfologickém okrsku Borovský
les. Zkamenělý zámek nalezneme v katastrálním území České Cikánky jen malý
…
Kombinaci zachovalé přírody s architektonickými památkami
nabízí naučná stezka kolem Zelené hory ve Žďáře nad Sázavou. Zahrnuje dva okruhy
a výhodou je, že právě v této lokalitě jsou soustředěny nejvýz
…