Do podzimních barev s Naší přírodou 5/2019

Nové číslo časopisu o přírodě

Na koupání už to sice není (tedy nejste-li otužilec), ale k vodě se přesto vydat můžeme, a to v dalším díle článku o životě v a okolo potoků, který najdete v pátém letošním čísle Naší přírody. Jelen na obálce dává tušit, že jsme nezapomněli na jelení říji - pokochejte se úžasnými záběry z této části jeleního života. Vypravíme se i mezi naše kosy zjistit, co že za nemoc je teď nejvíc trápí, zjistíme, které kutilky s námi žijí v našich domech a na výlet se podíváme jak na úplný západ naší republiky, tak i do Slovenského ráje. A letošní prázdniny nám ve svém vyprávění připomene fotograf, který se na vlastní kůži "potkal" s mámou-medvědicí. Tak hezké čtení.

Obsah čísla 5/2019

• U potoka II / Hana a Vladimír Motyčkovi
• Kdopak kosí kosy? / Alena Říhová
• Podušťáci - kutilky, které s námi bydlí doma / Petr Bogusch
• Král našich lesů - jelen lesní a jeho tajuplný život / Jaromír Zumr
• Opeření vystěhovalci: ostatní nepěvci / Tomáš Grim
• Nejzápadnější přírodou Česka / Martin Janoška
• Slovenský raj na jeseň / Juraj Kapusta
• Roklí Olešenského potoka / Jan Moravec
• Zábavné přírodniny / Monika Tošenovská, Monika Vraštilová
• Nález orchideje Neottia nidus-avis neznámé formy v Jeseníkách / Roman Procházka
• Ako ma napadla medvedica / Ivan Kňaze
• Zpívajícím lesem / Denisa Mikešová

Kdopak kosí kosy?

Ptačího elegána v černém fráčku se žlutým nosem pozná snad každé malé dítě. Kos černý směle poskakuje po trávnících kolem nás a městskou zeleň už si bez něj neumíme představit. A tak jistě nikoho nepřekvapí, že donedávna nechyběl prakticky na žádné z českých zahrad. Ovšem po loňském běsnění neviditelného zabijáka z poloviny z nich vymizel. Víte, kdo nám kosy kosí a co s nimi bude dál?

Roklí Olešenského potoka

Typickým prvkem přirodního parku Horní Berounka jsou skalnaté rokle. Sestupují k řece z obou stran, některé dlouhé řadu kilometrů, jiné jen velmi krátké, některé známé a jiné zapomenuté. Do jedné donedávna zapomenuté, délkou spíše z těch kratších (cca 1,5 km), vás dnes zavedeme. Spolu s naučnou stezkou, vybudovanou před třemi lety Českým svazem ochránců přírody v rámci programu NET4GAS Blíž přírodě. Cílem programu je zpřístupňování přírodně zajímavých míst, což bylo v tomto případě naplněno vrchovatě.

Zpívajícím lesem

Sedím pod buky a dívám se do rozložité koruny jednoho z nich. Je to část lesa, kterou mám ráda. V přilehlém stinném údolí v letních vedrech občas odpočívají laně. Teď se z pcháčů ozývá střízlík. Jeho výrazný hlas doplňuje odkudsi z neproniknutelného křoví melodický zpěv pěnice černohlavé. Chvílemi slyším i pěnici slavíkovou. Její hlas klesá a stoupá jako zurčení potůčku. Zavřu oči a dál pozorně naslouchám. Připadám si jako v koncertní síni. Proměnlivý "vodopád" opakujících se tónů drozda zpěvného opravdu nemohu přeslechnout. Zato zpěv drozda kvíčaly by náhodný posluchač přeslechnout mohl. Je tichý, podobně jako je nenápadná píseň pěvušky modré či lejska šedého. Jelikož tito ptáci hnízdí a tudíž každoročně zpívají v blízkosti našeho domu, vnímám i je. A k tomu ještě slyším kosa, pěnkavu… S výčtem ptačích protagonistů bych mohla pokračovat. Jenže není les jako les.

Líbil se vám tento článek?

Podpořte tento web, třeba peněžitým darem, který bude využit k dalšímu technickému rozvoji stránek. Učinit tak můžete bankovním převodem na účet

2502526845 / 2010

Podpořit nás můžete i dalšími způsoby, třeba objednávku některé z knih, turistických průvodců. K rychlému provedení platby můžete využít i přiložený QR kód obsahující údaje k platbě v přednastavené částce 80 Kč. Výši částky si nakonec ale určete sami.