Muchomůrka porfyrová (Amanita porphyria). Houby Česka

Masitý klobouk houby je zprvu polokulovitý, později kuželovitý až plochý a slabě podvinutý, šedohnědý až šedofialový s nepravidelnými, ve středu obvykle velkými bradavkami šedohnědé barvy, o průměru 40 až 90 mm. Za vlhka je pokožka mírně slizká, za sucha matná a lesklá. Měkké lupeny jsou poměrně řídké, bílé až bílošedé, u třeně vykrojené.

Válcovitý třeň muchomůrky porfyrové je 50 až 130 mm dlouhý, výjimečně až 200 mm, 10 až 20 mm silný, u báze hlíznatě rozšířený. Bělavý až šedofialový třeň je vláknitě šupinatý, opatřený převislým, blanitým prstenem, naspodu šedé až fialově šedé barvy, který ve stáří mizí a s přitisklou, nízkou pochvou. Bílá dužnina je poměrně tenká, má zemitý pach a mírnou chuť. Bezbarvé, kulovité výtrusy mají v průměru 9 až 10 mikrometrů, výtrusný prach je bílý.

Muchomůrka porfyrová roste od července do října / listopadu na kyselých půdách ve světlých jehličnatých lesích, především pod borovicemi a smrky, od nížin a pahorkatin až po horské polohy. Muchomůrku porfyrovou lze při nepozornosti zaměnit za jedlou muchomůrku šedivku (Amanita excelsa).