Muchomůrka porfyrová (Amanita porphyria), muchotrávka porfýrovosivá

Masitý klobouk houby je zprvu polokulovitý, později kuželovitý až plochý a slabě podvinutý, šedohnědý až šedofialový s nepravidelnými, ve středu obvykle velkými bradavkami šedohnědé barvy, o průměru 40 až 90 mm. Za vlhka je pokožka mírně slizká, za sucha matná a lesklá. Měkké lupeny jsou poměrně řídké, bílé až bílošedé, u třeně vykrojené.

Válcovitý třeň muchomůrky porfyrové je 50 až 130 mm dlouhý, výjimečně až 200 mm, 10 až 20 mm silný, u báze hlíznatě rozšířený. Bělavý až šedofialový třeň je vláknitě šupinatý, opatřený převislým, blanitým prstenem, naspodu šedé až fialově šedé barvy, který ve stáří mizí a s přitisklou, nízkou pochvou. Bílá dužnina je poměrně tenká, má zemitý pach a mírnou chuť. Bezbarvé, kulovité výtrusy mají v průměru 9 až 10 mikrometrů, výtrusný prach je bílý.

Muchomůrka porfyrová roste od července do října / listopadu na kyselých půdách ve světlých jehličnatých lesích, především pod borovicemi a smrky, od nížin a pahorkatin až po horské polohy. Muchomůrku porfyrovou lze při nepozornosti zaměnit za jedlou muchomůrku šedivku (Amanita excelsa).

Líbil se vám tento článek?

Podpořte tento web, třeba peněžitým darem, který bude využit k dalšímu technickému rozvoji stránek. Učinit tak můžete bankovním převodem na účet

2502526845 / 2010

Podpořit nás můžete i dalšími způsoby, třeba objednávku některé z knih, turistických průvodců. K rychlému provedení platby můžete využít i přiložený QR kód obsahující údaje k platbě v přednastavené částce 80 Kč. Výši částky si nakonec ale určete sami.