Husice nilská (Alopochen aegyptiacus) je zvaná také husice egyptská

Ptáci: Husice nilská (Alopochen aegyptiacus) je zvána také husice egyptská

Husice nilská (Alopochen aegyptiacus), zvaná také husice egyptská, slovensky húska štíhlá neb hus egyptská a hrdzaňa štíhla, je pestře zbarvený druh vrubozobého ptáka z čeledi kachnovití (Anatidae). Husice nilská je u nás druhem nepůvodním, na území Česka se objevuje teprve v posledních desetiletích. První výskyt na našem území byl zaznamenán v roce 1979 u Jindřichova Hradce, později na Tachovsku a Lovosicku v severních Čechách, první zdokumentované hnízdění u nás bylo zaznamenáno v roce 2008 na Tachovsku.

Husice nilská je podle pravidel EU o nepůvodních druzích považována za druh invazivní, tedy nežádoucí. Který živočišný druh lze ale u nás považovat za nepůvodní? Na dostatečně dlouhé časové ose, řekněme třeba 14 000 let, což je zhruba doba, která nás dělí od konce poslední doby ledové, jsou téměř všechny druhy "nepůvodní". Naše krajina tehdy začínala téměř z bodu nula, ze stavu bezlesé tundry a nebo ledové pustiny a téměř všechny živočišné (i rostlinné) druhy dnešního Česka k nám migrovaly z jižnějších oblastí…

Osobně si myslím, že husice nilská do naší přírody prostě patří, že nemá žádný podstatný nežádoucí vliv na naši krajinu a biosféru, a že za čas bude považována za druh přirozený. Stejně tak se domnívám, že, některými kruhy striktně prosazovaná, eradikce tohoto druhu u nás není na místě. Jednak to by nezabránilo migraci z okolních států (v Německu dnes žije na 10 000 párů husic nilských) a že by to mělo být věcí diskuse mezi skutečnými odborníky, nikoliv těmi samozvanými, o tom, co považovat za druh původní a co nikoliv, co za druh žádoucí a nebo nežádoucí nebo přímo škodlivý.

Husice nilská žije ve volné přírodě v Africe a v Evropě. U nás ornitologové registrují asi jen 30 párů husic nilských, jde tak o druh výjimečně zřídkavý. Proto jsem byl velice potěšen, že jsem měl možnost tento druh spatřit na území Slezska, kvůli "eradikátorům" však lokalitu neuvedu. Husice nilská obývá vodní plochy, představuje jeden z nejpočetnějších vrubozobých druhů ptáků Afriky a jediný druh husy, která se rozmnožuje i v období sucha. V minulosti, ve starověkém Egyptě, byla tato husa uctívána jako posvátný pták, který byl zasvěcený bohyni Eset. Dnes je v Egyptě a řadě dalších afrických zemí chována kvůli masu, vejcím i peří.

Husice nilská je poměrně statný pták, který dosahuje délky 61 až 73 cm a hmotnosti 1,5 až 2,3 kg. Rozpětí křídel činí asi 150 cm. V přírodě se husice nilské dožívají průměrně 15 až 20 let. Zbarvení je poměrně pestré, přestože převažuje světle hnědá až šedě hnědá. Velice nápadné a charakteristické jsou tmavé skvrny okolo očí, které připomínají brýle, nepřehlédnutelná je tmavě hnědá skvrna na hrudi a velké bílé plochy se zelenou páskou na křídlech. Zobák je červenavé barvy, nohy matně růžovofialové. Celkově jde o velice hezké a zajímavé ptáky.

Obě pohlaví husice nilské jsou zbarvena podobně, podobná jsou i vzrůstem. Odlišit je lze podle hlasu - zatímco samec syčí, samice štěkavě kejhají a štěbetají. Jejich křik je silný a nelibozvučný. Přemýšlím, jaký randál se musí rozléhat na jejich hnízdištích někde v povodí Nilu…

Na jídelníčku husice nilské je především vodní a nebo suchozemská vegetace, nežinýruje se ani přiživit na kulturních plodinách jako je obilí a nebo kukuřice. Podobně jako naše husa velká (divoká). Sezobne ale i bezobratlé živočichy a nebo drobnější obratlovce. Pokud jde o hnízdění, je husice nilská velice vynalézavý a přizpůsobivý pták. Své hnízdo si zbuduje klidně v podzemní noře, v dutině stromu, stejně tak i na zemi v mělkém důlku a nebo v husté vegetaci. Nepohrdne ale ani opuštěnými hnízdy po jiných velkých druzích ptáků jako jsou orli, volavky apod.

Samička snáší do hnízda 5 až 12 vajec, inkubační doba činí 28 až 30 dnů. Během hnízdění jsou husice silně teritoriální a velice agresivní nejen vůči jiným jedincům stejného druhu, ale i vůči jedincům cizích druhů. Podobně jako třeba naše lyska černá, vodní pták z čeledi chřástalovitých, tedy opravdu nic výjimečného a "nebezpečného". Ono se nakonec ty "slépky" na hnízdištích vždycky nějak domluví.

Líbil se vám tento článek?

Podpořte tento web, třeba peněžitým darem, který bude využit k dalšímu technickému rozvoji stránek. Učinit tak můžete bankovním převodem na účet

2502526845 / 2010

Podpořit nás můžete i dalšími způsoby, třeba objednávku některé z knih, turistických průvodců. K rychlému provedení platby můžete využít i přiložený QR kód obsahující údaje k platbě v přednastavené částce 80 Kč. Výši částky si nakonec ale určete sami.