Holubinka chromová (Russula claroflava), slovensky plávka
chrómovožltá, je chutná, jedlá houba z čeledi holubinkovité (Russulaceae),
která se hodí v kuchyni pouze k okamžitému zpracování. Buď do polévek a nebo omáček,
nejlépe ve směsi s dalšími druhy jedlých hub. Holubinka chromová je roztroušeně
rostoucí druh holubinky, která je snadno zaměnitelná s rovněž jedlou
holubinkou hlínožlutou(Russula ochroleuca) a nebo nejedlou holubinkou žlučovou (Russula fellea).
Masitý klobouk holubinky chromové má v průměru 50 až 120 mm, zpočátku je
polokulovitý, později vyklenutý až plochý a uprostřed vmáčklý, na okraji krátce
rýhovaný, chromově až citrónově žlutý, slizký. Krátce připojené a často vidlené
lupeny jsou bílé, později máslově žluté a po otlačení šednoucí. 40 až 90 mm vysoký
válcovitý třeň o průměru 10 až 20 mm je bělavý, ve stáří až šedavý, viditelně
vrásčitý.
Dužnina mladých hub je bílá, později šedavá, na řezu šednoucí, má nevýraznou
houbovou vůni a lehce trpkou chuť. Proto, jak jsem uvedl výše, se holubinka
chromová hodí spíše do směsí, jde o houbu podřadnější chuti. Oválné výtrusy
mají rozměry 8 až 10 × 7 až µm, výtrusný prach je světle okrový.
Holubinka chromová roste nepříliš hojně a roztroušeně, jednotlivě nebo v malých
skupinách od června / července až do října na podmáčených stanovištích s kyselejšími
půdami v listnatých a nebo smíšených lesích, obvykle pod břízami a nebo olšemi.
Třeba při březích rybníků, v bažinách a nebo na rašeliništích.
Líbil se vám tento článek?
Podpořte tento web, třeba peněžitým darem, který bude využit k dalšímu technickému rozvoji
stránek. Učinit tak můžete bankovním převodem na účet
2502526845 / 2010
Podpořit nás můžete i dalšími způsoby,
třeba objednávku některé z knih, turistických průvodců. K rychlému provedení platby
můžete využít i přiložený QR kód obsahující údaje k platbě v přednastavené částce 80 Kč.
Výši částky si nakonec ale určete sami.
Vědět to dříve, že je v Podhradí vše zavřené, sešli jsme na značku
přímo z Topolčanského hradu. Ale co už. Mašírujeme si to tak kolem hřbitova po rozbité
cestě nazpět pod hrad a pak po značce lesem za fotografování různé
…
Při toulkách po zříceninách, které navštěvuji rád, jsem v západních
Čechách, cca 10 km severně od Rokycan, objevil zříceninu hradu Salon. Zaparkovat
se dá přímo u silnice, hrad se nachází v obci Březina. Tak znělo i jeho pů
…
Capkali sme po zarastenej lesnej ceste, tváre a ramená
spálené od slnka a čutory s vodou takmer prázdne. Les okolo cesty sa stále
menil; raz hustý, takmer nepreniknuteľný mladý smrekový porast so zvyškom zhrdzaveného
…
S těžkým srdcem začínám zrát k poznání, že po dvaceti letech
téměř pravidelných cest ztrácím vhodné destinace na mém oblíbeném Balkánském
poloostrově. Jistě, ještě nemám pořádně zpracované Řecko, Makedonii a ani
…
Volavka bílá (Ardea alba) je velký brodivý pták z čeledi
volavkovití (Ardeidae), která je vzrůstem podobná příbuzné volavce popelavé
(Ardea cinerea), ale zbarvením je zaměnitelná za volavku stříbřitou (Egretta garzetta)
…
Je to dva roky dozadu, co jsem navštívil zříceninu hradu
Libštejn. Pro mne bylo největším překvapením, že jsem celou cestu šel k hradu
z kopce. Tato romantická zřícenina spadá pod obec Němčice v Západočeském
…
Slovenské pohoří Považský Inovec je sice nevysoké, nejvyšší
hora Inovec má "pouhých" 1 042 metrů, ale je to pohoří mimořádně malebné. Já si
jej před léty doslova zamiloval a při každé možné příležitosti se do něj velice
…
Stoupání v podobě bezmála čtyř stovek výškových metrů na
šesti kilometrech se dá zvládnout i na Vysočině, konkrétně se startem ve Víru,
v hlubokém údolí řeky Svratky. Pohodlně zaparkovat je možné pod přehrad
…
Zkamenělý zámek je skupina skal, přírodní památka a významná
archeologická lokalita ve Žďárských vrších v geomorfologickém okrsku Borovský
les. Zkamenělý zámek nalezneme v katastrálním území České Cikánky jen malý
…
Kombinaci zachovalé přírody s architektonickými památkami
nabízí naučná stezka kolem Zelené hory ve Žďáře nad Sázavou. Zahrnuje dva okruhy
a výhodou je, že právě v této lokalitě jsou soustředěny nejvýz
…