Hadovka smrdutá (Phallus impudicus), slovensky hadovka smradľavá. Atlas hub Česka a Slovenska

Poživatelná je nikoliv již zralá a páchnoucí houba falického tvaru, ale pouze mladé, podzemní plodnice vejčitého tvaru o průměru 50 až 60 mm, která svým vzhledem může připomínat pýchavku. Má tvrdé jádro obklopené silnou vrstvou poddajné rosolovité hmoty uzavřené do tenké dvouvrstvé kožovité blanky (okrovky) našedlé barvy. Po rozkrojení mladá hadovka smradlavá voní po syrových bramborách.

Při dozrávání houby obal mladé houby puká a vyrůstá z něj pevný, ale křehký, dutý a pórovitý nosič připomínající třeň. Je bílé barvy, který je 100 až 300 mm dlouhý a s průměrem 15 až 35 mm. Na vrcholu válcovitého a vzhůru se zužujícího "třeně" vyrůstajícího z pevné, blanité pochvy, zbytku vajíčka, vyrůstá zvoncovitý až náprstkovitý, tupě zahrocený masitý klobouk olivově zelené barvy.

Po rozkladu lepkavého a silně páchnoucího zelenavého teřichu (výtrusné vrstvy) je klobouk bílý až krémový s nápadnými žebry. Dužnina mladých hub je pružná, pod okrovkou roslovitá, u zralých plodnic je křehká a téměř bez vůně. Elipsoidní výtrusy mají v průměru 3 až 5 × 2 mikrometry, výtrusný prach je nažloutlý.

Hadovka smrdutá u nás roste od června do října / listopadu, zpravidla v teplých nížinách a pahorkatinách. Na Slovensku i v horských oblastech, např. v hřebenových partiích Považského Inovce aj. Nalézt ji můžeme v lesích všech typů, ale i v křovinách a nebo v parcích. Nejčastěji najdeme tuto houbu růst pod buky, habry, osikami a lískami. Roste v celém mírném pásu severní polokoule.

U nás je hadovka smradlavá zaměnitelná s rovněž jedlou, ale mnohem vzácnější hadovkou valčickou (Phallus hadriani) případně s mnohem drobnější psivkou obecnou (Mutinus caninus). Mladá, kulovitá plodnice je zaměnitelná i s květnatcem Archerovým (Clathrus archeri).

Houba hadovka smrdutá, která byla zasvěcena bohyni plodnosti Ceres, nese přiléhavé latinské jméno - Phallus impudicus, neboli pyj nestoudný. Houba byla v tradiční medicíně považována (a dodnes je) za účinné afrodiziakum. Obkladů z hub se využívalo při revmatických potížích i jako přípravek proti epilepsii.

Hadovky obsahují ohromné množství bioaktivních látek, s úspěchem se i dnes využívá při léčbě dny pro svůj vysoký obsah purinů. Poslední výzkumy naznačují, že houba působí proti řadě tumorů. V kuchyni ji lze nakrájenou na plátky připravit jako řízek, který svou chutí připomíná smažený hermelín. K sušení ani do nálevů se tato houba nehodí.

Použitá literatura

[1] Aurel Dermek, Atlas našich húb; Obzor 1979
[2] Kluzák, Smotlacha a Erhartovi, Poznáváme houby; Svépomoc 1985
[3] Baier, Hagara, Antonín, Velký atlas hub; Ottovo nakladatelství 2005
[4] Socha, Jegorov, Encyklopedie léčivých hub; Academia 2014
[5] Různé internetové zdroje

Líbil se vám tento článek?

Podpořte tento web, třeba peněžitým darem, který bude využit k dalšímu technickému rozvoji stránek. Učinit tak můžete bankovním převodem na účet

2502526845 / 2010

Podpořit nás můžete i dalšími způsoby, třeba objednávku některé z knih, turistických průvodců. K rychlému provedení platby můžete využít i přiložený QR kód obsahující údaje k platbě v přednastavené částce 80 Kč. Výši částky si nakonec ale určete sami.