Tromby a tornáda, jak vznikají vzdušné víry, které jsou atmosférickými víry

Tromby a tornáda: malá a velká tromba a tornáda jako atmosférické víry

Jako tromba je označován atmosférický vír, jenž má jinou než horizontální osu a dosahuje průměru desítek a výjimečně až stovek metrů. Tromby vznikají převážně v pouštních oblastech. V letním období se tromby mohou vyskytovat i v mírných zeměpisných šířkách. Tromby se dělí na malé a velké.

Malé tromby se obvykle projevují jako prachové a nebo písečné víry, kterým se lidově říká prachoví ďábli, rarášci a nebo derviši. Jedná se o tromby, které se tvoří směrem od země v prohřátém vzduchu nad pevným zemským povrchem (pevninou). Malé tromby dosahují výšky desítek, maximálně stovek metrů.

Jako zajímavost bych uvedl fakt, že prachoví ďábli jsou pozorování i na povrchu sousední planety Mars, byť její atmosféra je velice řídká a při povrchu dosahuje tlaku jako pozemská atmosféra ve stratosféře ve výšce okolo 30 km.

Čtěte také: Padavý vítr, orograficky zesílený nárazový vítr

Na rozdíl od malých tromb se velké tromby tvoří ve vyšších vrstvách ovzduší v horkém a instabilním vzduchu. Velké tromby jsou téměř výlučně vázány na oblak druhu cumulonimbus, tedy na bouřkovou oblačnost. Velké tromby se z cumulonimbu spouštějí směrem k zemi a v některých případech mohou jejich choboty dosáhnout až k zemskému povrchu.

Díky velice silné rotaci tromby (vzdušného víru), která na obvodu nezřídka dosahuje rychlosti 100 m/s (360 km/h) dosahuje tlakový rozdíl mezi osou tromby a jejím okrajem i více než 5 kPa, tedy asi dvacetiny atmosféry. Dochází rovněž ke kondenzaci vodní páry, díky čemuž se vzdušný vír stává viditelným jako tuba. Obvykle má tvar trychtýře nebo sloního chobotu.

Velké tromby lze pozorovat nejen nad pevninou, ale i nad mořskou hladinou. Obvykle vznikají v teplých oblastech, avšak vyhýbají se rovníkovému pásmu. Asi největší tromby se vyskytují v teplých obdobích roku v jižních oblastech USA, kde se nazývají tornáda.

Další související články: