Rachovské hory (Huculské Alpy) ve Východních Karpatech

Rachovské hory (Huculské Alpy), pohoří na hranicích s Rumunskem zvané také Marmarošské Alpy

Rachovské hory (Rachivski hory) jsou pokračováním Marmarošského masívu, mnohem známějšího rumunského pohoří Maramureš. Rachovské hory jsou budovány především krystalickými horninami, v některých lokalitách se objevují i další horniny.

Za zmínku určitě stojí přírodní památka nacházející se asi 7 kilometrů východně od obce Dilovo na levém břehu Bílého potoka, kde se na povrch dostávají vrstvy mramorů jurského a triasového stáří. Místo je unikátní tím, že mramory se v ukrajinských Karpatech objevují pouze na této lokalitě.

Čtěte také: Východní Karpaty, základní informace a členění Východních Karpat

Rachovské hory byly mnohem populárnější za první republiky, kdy se Pop Ivan (1 936 m), nejvyšší vrchol celého pohoří, nazýval Pop Ivan Trebušanský. Dnes je obvykle používaným názvem Pop Ivan Marmarošský. Jde o osmý nejvyšší vrchol ukrajinských Karpat.

Dalšími významnými vrcholy jsou Žerban (1 795 m), Pětroš (1 784 m), Mika Mare (1 820 m) zvaný také Něneska, Šešul (1 726 m), Berlebaška (1 735 m), Stoh (1 650 m, některé mapy uvádějí 1 655 m až 1 688 m), na západním okraji hor pak Lisina (1 409 m) a Temna (1 089 m) aj.

Pro Rachovské hory jsou typické velké výškové rozdíly, které dosahují až 1 000 metrů. Hřebeny jsou velice ostré, horské stráně dosahují velkých sklonů a jsou odděleny hlubokými horskými dolinami. Pro reliéf Rachovských hor jsou typická skalní žebra, skalní výchozy a kamenná moře. Dobře patrné je to i ve vrcholových partiích Pop Ivana. Tedy reliéf, který dává v zimě vzniknout četným lavinám, jež tady dosahují největších rozměrů z celých ukrajinských Karpat.

Svahy jsou pokryty především jehličnatými lesy (v nižších polohách), smíšenými lesy a bukovými lesy v horských polohách. Na přechodu od pásma lesa k poloninám, horským loukám, se objevuje kosodřevina.

Naši turisté zde v minulosti vyznačkovali spoustu turistických chodníků, ze kterých se dnes už jen občas najde v lese nějaké to torzo. Dnes je turistika v pohoří poznamenána pohraničním režimem. Přesto je pohyb snadnější než v ještě nedávné minulosti a je umožněn pohyb podél hranice a hřebenovka Rachovských hor je nezapomenutelným zážitkem.

Z minulosti jsou známy případy, kdy ukrajinští celníci přinutili naše turisty, kteří šli po hřebeni z rumunské stany - ze strany pohoří Maramureš, aby s nimi sestoupili na ukrajinskou stranu a potom je obvinili z nelegálního přechodu hranic! Tento příběh se stal ovšem v době, kdy ještě cestování na Ukrajinu nebylo zdaleka tak bezpečné jako dnes. Přesto mějte na paměti, že pro vstup do této oblasti potřebujete povolení pohraniční stráže.

Někdy je pohoří nazýváno Marmarošské Alpy nebo také Huculské Alpy. Rachovské hory se táhnou zhruba od vrcholu Stoh (1 650 m), který byl za první republiky československo-polsko-rumunským trojmezím po vesnici Luhy. Nejvýznamnějším turistickým střediskem této oblasti je městečko Rachov.

Jako zajímavost určitě nelze nepřipomenout obelisk kousek před Rachovem (u obce Kostilivka) na pomezí Rachovských hor a Svidovce, který označuje střed Evropy. Geodetický znak, obelisk z roku 1 887, s latinským textem nalezneme hned u silnice na pravém břehu řeky Tisa. Nutno však podotknout, že takovýchto středů Evropy existuje více. Další můžeme nalézt například na česko-německém pomezí na Šumavě pod horou Dyleň, na svazích Kremnických vrchů v blízkosti města Kremnica na středním Slovensku, v Maďarsku aj.!

Další související články: