Treking > Sudetské treky > Ostaš a hora Čáp, přechod přes Jestřebí hory; Králicko-krkonošský sudetský trek (8)
Ostaš a hora Čáp, přechod přes Jestřebí hory; Králicko-krkonošský sudetský trek (8)Přechod Jestřebích hor21.6.2015 | Otakar Brandos
Ráno svítí sluníčko, opět bude parný den. U snídaně se z televize dozvídám, že téměř dva roky řídila Českou banánovou republiku nějaká bývalá kantýnská, která si ze zaměstnanců úřadu naší vládičky dělala osobní pucfleky. No paráda, to by nevymysleli ani v tolik zmiňovaném Kocourkově. Po patnácti minutách jsem natolik plný televizních dojmů, že se mně začíná odjišťovat bazuka… Je nejvyšší čas vyrazit dále než se stane nějaké neštěstí! Pro tento týden mám televize dost. Loučíme se s majitelem Penzionu pod jasanem a vydáváme se vstříc dnešním kilometrům. Mezi vrchy Klůček (614 m) a Nad Březinou (583 m) procházíme Hlavňovem. Značka vede sice po silnici, ale za celou dobu potkáváme jen dvě auta. Fádní úsek je naštěstí okořeněn řadou krásných roubených stavení. Až jsem překvapený, kolik původních domů se v těchto končinách zachovalo. Z jednoho z nich nám dokonce na pozdrav kyne místní vodník… OstašZa hlavňovem červená značka uhýbá vpravo do remízku a do polí. Přes vrch Borek (508 m) nás přivádí do bezprostřední blízkosti mýty opředené stolové hory Ostaš. Máme ji odsud doslova jako na dlani. Značka protíná silnici č. 303, na které je provoz docela hustý. Je nutné pokračovat kus vpravo po cestě k obci Pěkov, kde značka konečně opět míří do lesa. Čtěte také: Předchozí část článku, Králicko-krkonošský sudetský trek (7) Do osady Ostaš s chatovou osadou (možnost ubytování) nás čeká docela výživný stoupáček. V tom horku, které panuje již z rána dá i takovýto krátký výstup docela zabrat. Dvě kofoly v místním občerstvení to proto jistí. FotogalerieZobrazit fotogaleriiPo krátké zastávce však musíme pokračovat dále. Nejprve na rozcestí Ostaš (581 m, odbočka na Kočičí hrad), dále pak poměrně strmým sestupem balvanitou lesní pěšinou kolem upraveného pramene do údolí Klučanka, kterým protéká říčka Pelegrinka. Stále se držíme červené turistické značky. Nejinak je tomu v obci Dědov, kde musíme opět na chvíli vzít za vděk místní silnici. Naštěstí s minimálním provozem. Přes osadu Javor s velkým množstvím opravdu malebných roubenek míříme opět do lesů a luk. Čeká nás nejmalebnější úsek dnešní cesty. Bodejť by ne, když jsme již na dohled Adršpašsko-teplických skal. Osada Skály a rozhledna na ČápuNejprve lesem, později po čerstvě pokosených loukách, ze kterých se otevírají mimořádně malebné výhledy. Jako na dlani máme blízký Ostaš, hřeben Broumovských stěn, který jsme přecházeli minulého dne a na druhé straně za hřebínkem se konečně otevírá pohled i na již zmíněné Adršpašsko-teplické skály, jeden z podcelků Broumovské vrchoviny. A nesmím zapomenout ani na hřeben nezvykle členitých Jestřebích hor. Konečně se objevuje další rozcestník. Jsme na rozcestí Nad Mariánskou kapličkou (588 m), ze kterého je to do osady Skály již jen 1,5 km. Záhy se objevuje další tabule označující hranici Národní přírodní rezervace Adršpašsko-teplické skály, která má rozlohu 1 713 hektarů a vertikální členitost 286 m (500 - 786 m). Erozí rozlámaná pískovcová tabule, která vznikla na dně křídového moře představuje jednu z největších pískovcových skalních oblastí v Evropě. A konečně je tady osada Skály se zámečkem Skály zvaným také Bischofstein. Máme možnost zamířit k Černému jezírku či na skalní hrad Skály, my však zatím dáváme přednost nádvoří zámečku. Otevřen je tady totiž bufet, kde nejenže čepují pivo, ale mají tady i vynikající polévku, která přijde docela vhod. Místo nám nějak učarovalo, "smrdíme" tady snad hodinu a půl. Pak však nezbývá než opět popadnout naše miláčky (batohy) a vydat se opět něco ukrojit z dnešní porce kilometrů. Nejprve zamíříme k nové rozhledně na vrchu Čáp (786 m), ze které se otevírají opravdu fantastické výhledy. Kruhovým výhledům nic nebrání, takže vidíme nejen celou Broumovskou vrchovinu, ale i Orlické hory a dokonce i pohoří Králický Sněžník. Na druhé straně jsou vidět Krkonoše, které se docela (ve srovnání s předchozími dny) "přiblížily". Výhledy se opravdu povedly. Nakonec se povedla i samotná rozhledna, která má krásnou, takovou subtilní konstrukci. Z rozhledny na Čápu se opět vracíme na rozcestí Pod Čapím vrchem a pokračujeme po žluté turistické značce na rozcestí Pod Zvětralým vrchem (681 m). Cestou po malebných loukách se nám otevírají pohledy na štíhlé skalní věže Teplických skal. Jedinou vadou na kráse je trochu nepovedené turistické značení, které mi připomíná staré značení v Rumunsku. Na rovném a přehledném úseku značek hafo, na rozcestí značka žádná. Mapu vytahujeme na tomto úseku častěji než za celou dosavadní trasu. V tomto úseku je značení nejhorší z celé trasy Králicko-krkonošského treku. Janovice, Radvanice, Jestřebí boudaKolem ohrazených pastvin míříme k dalšímu rozcestí, tentokráte Před Zvětralým vrchem (684 m). Na něm odbočujeme vlevo a lesními stezkami scházíme do obce Janovice, kde využíváme služeb místního hostince s vynikající kuchyní. Je nutno na cestě odbočit ze značky vpravo a pokračovat asi 100, 150 metrů směr Hodkovice, Horní Adršpach. Po obědovečeři však musíme pokračovat. Kolegové by se nejraději usalašili již tady, Jestřebí bouda však volá holá, holá. Kolem nádraží, u kterého bych čekal nějaký rozcestník a nebo alespoň značku (mapa opět ven) pokračujeme vlevo a následně přes trať (sláva, konečně značka, byť viditelná z opačného směru). Opět mi vytane na mysli rumunské značení… Poměrně svižným stoupáním překonáváme hřeben, jenž nás dělí od další obce - Radvanic. Cestou se nás snažil zmást bludišťák, jenž již nabíral zcela jiný kurz, ale jsa poučen z předchozího dne jsem jej včas zarazil. Hlavně nebloudit, to by mě opravdu dokázalo pořádně nasr…t. Na okraji Radvanic je řada krásných roubených domků, samotná obec je však takovou neútulnou a "studenou" vsí. Přesto nahlédneme do místní krčmy, kde dáme čepovanou limonádu. Vynikající. A na odchodnou i pivko. Z Radvanic nás čeká opět stoupání. Nejprve po zpevněné cestě, později po lesní cestě. Cestou ještě dobíráme vodu z vydatného pramene, který tryská vpravo od cesty z velké roury. Den již značně pokročil, takže osada Paseka s Jestřebí boudou nás již vítá za soumraku. V oknech se svítí, je to fajn. Záhy se však ukáže, že na chatě je plno… FotogalerieZobrazit fotogaleriiDáme pivo (obsluha byla ochotná, přestože již bylo po deváté večer) a po poradě s mapou a místními znalci se rozhodneme zamířit k rozhledně na Markoušovickém hřebeni, která je (vau, ještě minulý týden byla) v mapách označována jako Slavětínská rozhledna. Čert aby se v těch pojmenováních vyznal… Od Jestřebí boudy již pokračujeme po zelené turistické značce po hřebeni Jestřebích hor. Příjemnou polně-lesní cestu si již musíme v závěru dosvicovat baterkama, abychom neztratili značku. K rozhledně docházíme již za tmy, ustýláme si v malém přístřešku pod rozhlednou. Ještě že je hezky, za špatného počasí by nám přístřešek žádnou ochranu neposkytl. Na závěr dne ještě vybíhám na rozhlednu a dělám pár nočních záběrů. Krásně svítí vysílač na Černé hoře v Krkonoších a na potemnělé obloze jasně zářící planeta Venuše na západě, město Trutnov na jihozápadě a později vycházející Měsíc na východě. Kilometráž osmé etapy Králicko-krkonošského sudetského treku
Další související články:+ Broumovská vrchovina - Teplicko-adršpašské skály a Broumovské stěny, Góry Stolowe+ Broumovská vrchovina, levné ubytování - chaty, penziony + Dřevěný hřbitovní kostel P. Marie v Broumově + Na mořském dně Broumovské vrchoviny podruhé (1) + Na mořském dně Broumovské vrchoviny podruhé (2) + Skalním bludištěm vrcholu Wielki Szczeliniec (Velká Hejšovina), Stolové hory + Orlické hory, levné ubytování a turistické chaty, boudy + Velká Deštná, cesta na nejvyšší vrchol Orlických hor + Rozhledna na Anenském vrchu, Orlické hory + Dovolená v Orlických horách Líbil se vám tento článek? Diskuse k tomuto článkupřidat názor zobrazit celou diskusi
Teda, Oto, paráda, skvělé putování, stejně jako předtím Karpattrek, ve všech těch pohořích jsem byl, ale vyzobával jsem jednotlivé vrcholy a místa, nebo jsem dělal jen dílčí přechod, ale vzít to takhle důkladně vcelku na jeden zátah, to se mi líbí. Co bude dál? Alptrek? Přeju dlouhý život.
Zdravím, Petře. Jsem rád, že se ty "komplexní" přechody líbí. Ještě jich pěkných pár určitě přibude. Ano, uvažujete správným směrem, časem přibudou i podobné treky v Alpách. To ale asi až za rok, letos budu rád, když stihnu ještě dva, tři přechody v našich končinách. Pokud bude zdraví a nohy sloužit, přijdou na řadu i ty blízké Alpy :-)
|
|