Hanušovická vrchovina, přechod nenámého pohoří; Jesenicko-králický sudetský trek (5)

Kruh se uzavírá: Přechod Hanušovické vrchoviny

Pfff, ffff, pfff. Křup… Asi v jednu ráno mě budí nějaké nějaký hluk a praskání větví v lese. Pfff, křup, křup, pfff. Lesem se pohybuje nějaký "tank". Pfff, chro, chro jej nakonec identifikuje. Lesem se prodírá divočák. A míří přímo ke mně.

Pískám, ale "tank" se neustále přibližuje. Opět pískám, ale na "tank" to stále nezabírá. Když je ode mne tak na deset metrů, volám na něj "mazej!". Konečně to zabralo a čuník se za mrmlání a nespokojeného chrochtání přesouvá jinam. Konečně!

Zbytek noci byl již klidný, žádný další chrochťák se již neukázal. Ráno kontroluji stopy v lese, kde divočák asi pátral po houbách. Houby docela rostou, takže na zub není problém něco nalézt.

Čtěte také: Hřebenovka Jeseníků a Velké Losiny, Jesenicko-králický sudetský trek (4)

Ráno balím saky paky, snídani nechám na později. Kolem hotelu Diana mířím po modré turistické značce k obci Kopřivná. Po nezpevněných i zpevněných lesních cestách přecházím k rozcestí Pod Lázeňským vrchem (630 m), na kterém se zleva připojuje žlutá turistická značka Rejchartic. Od rozcestí je to již jen kousek na louky s výhledy a na rozcestí Prameny (700 m) v místech bývalé osady Prameny (Štolnava), která je prvně písemně připomínána v roce 1577.

Po válce byli obyvatelé vsi odsunuti a v roce 1965 byla stavení srovnána se zemí vojáky z 60. tankové divize ze Šumperka. Tato buldozerizace potkala stovky obcí nejen v našem pohraničí, ale i v sousedním Polsku. Dnes tady naleznete obnovené základy kostela a odkryté základy několika dalších stavení. Vše dokreslují nádherné výhledy ke Králickému Sněžníku a na zalesněné hřbety Hanušovické vrchoviny rušené pouze několika stožáry větrných elektráren.

Kopřivná a Nový hrad

Scházím k okraji obce Kopřivná (615 m). Vybírám ze dvou variant, jak se přesunout k Novému hradu. Nakonec díky slibovaným výhledům pokračuji po modré přes Kopřivnou na rozcestí Pod Smrkem (630 m). Obzor lemují větrníky s rotujícími vrtulemi…

Přes pastviny scházím k cestě č. 446, po které pokračuji kousek směr Šumperk. Ovšem jen do vsi Lužná (506 m), ze které scházím kolem řady starých, ale malebných stavení (dnes nejspíše jen rekreační objekty) na rozcestí Nový hrad (488 m), pod Novým hradem zvaném také Furchtenberk.

Samotný hrad samozřejmě minout nemohu, krátká zacházka na Nový hrad (529 m) mě již nezabije. Překvapuje mě docela velká rozloha hradu a relativně zachovalé obvodové zdivo v dolní části hradu. I osádka vandrovníků s malými dětmi dělající tady oheň a na něm guláš. Děti se mi hned pochválily, že na hradě spaly. Ty jistě v noci nebudil žádný divočák…

Bohdíkov a pramen Rudolf

Dnešní etapa je relativně fádní. S tím jsem nakonec počítal. Je to určitá úlitba trase, která tvoří uzavřený okruh. Vracím se do stejného místa, ze kterého jsem vyšel. Cesta do Bohdíkova (356 m) vede lesem s minimem výhledů. V Bohdíkově přecházím řeku Morava, na pivo tady však musím zapomenout. Zdejší (v mapě avízovaná) hospoda je již nějakou dobu zavřená.

Další cesta vede lesy a pastvinami. Žízeň hasím malinami, po prameni ani vidu, ani slechu. Výhledy jsou skvělé, horší je to se značením. Značek je tady jako not na buben. Nejsem si stopro jist, že jdu po správné cestě, z bloudění však strach nemám. Na hřeben se dostanu tak či tak a po něm budu pokračovat vpravo. Asi po kilometru si všímám první značky, asi mám správný směr…

Na rozcestí Rovinka (565 m) potkávám skupinku cyklistů, kteří míří rovněž k Severomoravské chatě. Odpočívají ve stínu u božích muk a čekají na závěr pelotonu, který sem míří ze Štědrákovy Lhoty.

Opouštím zelenou turistickou značku, která mě sem přivedla od Nového hradu a pokračuji po žluté pod vrchol Rovinka (615 m) a dále k rozcestí U Lazů (700 m). Asfaltka, lesní cesta, asfaltka… Cesty se střídají až po rozcestí Bouda (864 m), na kterém bych již docela rád něco vypil. Voda mi totiž definitivně došla již ráno… Nevadí, k prameni Rudolf je to již jen kousek. Přivádí mě k němu zpevněná lesní cesta, po které se prohánějí cyklisté v dresech a s čísly. Asi nějaký závod.

U pramene Rudolf (850 m) čistím zuby a plním petku, přestože na Severomoravskou chatu je to již jen skok. Asi jeden kilometr. Na rozcestí Nad pramenem Rudolf (881 m) se kruh spojuje a k Severomoravské chatě docházím po úseku, který jsem procházel před čtyřmi dny. U chaty je spousta lidí, je tady start i cíl závodu. Stejně jako mého 5denního treku v bývalých Sudetech.

Přestože poslední etapa byla relativně fádní přechod mě nezklamal. Prošel jsem čtyři pohoří, navštívil jejich nejvyšší vrcholy a rozhlédl se z řady dalších vrcholů. Ochutnal jsem asi půl kýble slaďoučkých borůvek a malin i trochu nakyslých ostružin. Těch pět dní strávených ve zdejších horách opravdu stálo za to.

Kilometráž čtvrté etapy

Celková délka treku činí 138 km při převýšení 5,3 km.

Další související články:

Líbil se vám tento článek?

Podpořte tento web, třeba peněžitým darem, který bude využit k dalšímu technickému rozvoji stránek. Učinit tak můžete bankovním převodem na účet

2502526845 / 2010

Podpořit nás můžete i dalšími způsoby, třeba objednávku některé z knih, turistických průvodců. K rychlému provedení platby můžete využít i přiložený QR kód obsahující údaje k platbě v přednastavené částce 80 Kč. Výši částky si nakonec ale určete sami.