Monte Cevedale (3 769 m n. m.) aneb Ortleské toulání, výstup na vrchol

Ortleské toulání (3), výstup na Monte Cevedale

Odpočinkový den byl krásný. Dvoufázový spánek, čvachtání v termálu, hody… Pozdě odpoledne přejezd do Santa Cateriny a dál k chatě Forni až do výšky 2 178 m. Velké štěrkové parkoviště, lavičky a stoly, infotabule a mapa, naprostý klid a všecko zadarmo - zkrátka Itálie. I proto u mě vede před německy mluvícími zeměmi.

• Předchozí část článku

Úplně nový sentiero glaciologico je naučný chodník k chatě Branca. Je to asi hodinka chůze mimořádně krásným kusem přírody. K chatě přicházíme skoro za tmy a navíc se kazí počasí. Je zavřeno, ale to je štěstí. Máme k dispozici přepychový winterraum.

Vstává se pozdě - až ve tři. Od "Branky" je to tečkovaným chodníkem (per experti) na hřeben a dále naší známou trojtečkou na Palon de la Mare. Není potřebná zima a při nástupu na ledovec to zpočátku vypadá bídně. Boříme se a rychlost postupu se blíží nule.

Čtěte také: Mont Blank jen tak aneb Mont Blanc po italsku

Naštěstí dál od kraje si větší vrstva ledu ještě udržela svůj chlad a vzdoruje začínajícímu létu. Mačky začínají správně křupat a nálada hned prudce stoupá. Spěcháme, dokud to tak nepeče a delší odpočinek nastává až po strmém výstupu na hřeben Palonu. Už totiž není důvod spěchat.

Příjemnou procházkou jsme za chvilku na 3 685 m vysokém vrcholku. Panoramata se vymykají možnostem vtělení do písmen, slov a vět. Jako na dlani celá skupina Ortles, jižně pak Presanella s Adamellem a ze tří stran orámováno zbytkem Alp. Jen vyjmenovat všechny viditelné vrcholy by zaplnilo několik výtisků i hodně tlustého časopisu.

Zvolna sestupujeme do sedla Col de la Mare a hlavy se nám točí jak korouhve na všechny strany. V sedle jsou dvě interesantní jezírka a kousek za nimi na hřebenu další klenot - Bivak Giancarlo Colombo.

Ten spolu s dalšími dvěma umožňuje úžasný čtyřdenní přechod této části Ortlesu. Umístěn přímo na hřebenu poskytuje výhled do tří světových stran. Sucho, čisto, luxusní palandy, matrace, deky… A jsme tu v poledne, takže si to můžeme pořádně užít!

Večer s mimořádnými světelnými podmínkami dává vzniknout zajímavým snímkům. Spřádají se plány a ve slabší chvilce, jako již tolikrát v historii, znovu ožívá teorie, že tady by se to i ženským prostě muselo líbit… Jenže jak je tu dostat! A samozřejmě vaříme dobroty.

Večer se jdu podívat dál na hřeben a zjistit, co nás tam čeká. Víc než hodinu ležím až do úplné tmy na vrcholku Monte Rosole a snažím se tu krásu naakumulovat a uložit na horší časy.

Při ranním výstupu na Monte Rosole můžu machrovat, že to tu znám a hrát si na vůdce. Tam nás zastihuje rozbřesk a hra světla a barev je stejně velkolepá jako večer. Dále je to mixovým hřebínkem obtížnosti tak 2 UIAA do sedla Passo Rosole a lehkým hřebenem na Monte Cevedale 3 769 m.

V sedle za tímto vrcholem necháváme batohy a nelehko ještě zdoláváme Cimu Cevedale 3 757 m. Ve výstupu nacházím spacák. Nikde nikdo. Dnes jsme tu určitě první. Jeho kvalita napovídá, že majiteli asi nestál za dlouhý návrat a nejisté hledání.

Pak už jen dolů ledovcem Vedretta di cedec k chatě Pizzini "zpestřený" hledáním cesty přes čelní morénu a ledovcový potok. Občerstvení, pár snímků kytiček, které jsou po návratu ze země sněhu a ledu vždy ještě krásnější než obvykle a několikakilometrový pochod k autu po již solidní horské cestě.

Jen je škoda, že jsme museli okruh zkrátit. Ve své čtyřdenní verzi bude ještě velkolepější…

Líbil se vám tento článek?

Podpořte tento web, třeba peněžitým darem, který bude využit k dalšímu technickému rozvoji stránek. Učinit tak můžete bankovním převodem na účet

2502526845 / 2010

Podpořit nás můžete i dalšími způsoby, třeba objednávku některé z knih, turistických průvodců. K rychlému provedení platby můžete využít i přiložený QR kód obsahující údaje k platbě v přednastavené částce 80 Kč. Výši částky si nakonec ale určete sami.