Slezská magistrála na kole, cykloturistika v Česku

cyklotrek ve Slezsku(2)

Dominantou města Kravaře (233 m n. m.) je kostel sv. Bartoloměje viditelný zdaleka. Navštěvujeme barokní zámek Kravaře u řeky Opavy. Krajinářský park u zámku je přeměněn na opravdu pěkné golfové hřiště. I když golf nehraju, tady bych se s chutí po hřišti prošel.

Cyklostezka pokračuje po šotolinové cestě k zámku a zámeckému parku ve Velkých Hošticích. Takto bych si představoval stezky mimo města, ne jen asfaltový "sliz". Kostel sv. Jana Křtitele ve Velkých Hošticích patří mezi mimořádně krásné barokní chrámové stavby ve Slezském kraji.

Z Malých Hoštic se po asfaltové cyklostezce kolem řeky Opavy dostáváme do bývalého královského a zemského města Opavy (257 m n. m.). Průjezd městem je přímo komfortní a za chvíli máme centrum Českého Slezska za zády. Přes místní část Palhanec se dostáváme do Vávrovic a Holasovic.

Čtěte také: Slezská magistrála, cyklotrek (1)

Od vesnice Vávrovice po Krnov tvoří tok Opavy naši severní hranici s Polskem. Jízda kolem meandrujícího se toku po klikatící se cyklostezce je příjemná a pohodlná. Ve Skrochovicích jsme jízdu na čas "zapíchli" v motorkářském Motorestu R11 na uzená žebra.

Mezi Brumovicemi a Branicemi je pěkný úsek úzké šotolinové cesty mezi stromy. Do Krnova (316 m n.m.) trasa pokračuje přes hráz Petrova rybníka. Navštěvujeme pěkně opravené náměstí s budovou krnovské radnice s přilehlou spořitelnou a výhledem na Poutní kostel Panny Marie Sedmibolestné na Cvilínském kopci (441 m n.m.). Šlapeme do pedálů kolem výrobního závodu Kofoly.

Přes Krnov vede trasa v blízkosti řeky Opavice, která vystřídala po Město Albrechtice jako hraniční tok s Polskem řeku Opavu. Za Krnovem následují obce Krásné Loučky a Linhartovy s renesančním zámkem. Zámek se nachází v těsném sousedství polských hranic, kde jednu z luk "střeží" mohutný kozel.

Po místní komunikaci přijíždíme přes malou ves Opavice do Města Albrechtice, jež leží na samotném okraji Osoblažského výběžku. V dálce na Hraničním vrchu (536 m n.m.) dalekohledem pozorujeme v loňském roce postavenou rozhlednu. Její konstrukce je tak trochu unikátní, byly využity dva staré vysílače spojené 18 m dlouhou lávkou.

Po méně frekventované silnici č. 453 pokračuje Slezská magistrála přes obce Hynčice, Holčovice, Heřmanovice. Denní světlo je už znovu u konce, tak rychle najít místo pro stan a jdeme na jedno točené. Heřmanovice (630 m n.m.) se nachází v překrásné přírodě Hrubého Jeseníku v údolí řeky Opavice. Spíme na místním neoploceném fotbalovém hřišti v rohu za brankovou čarou, ukryti před zraky z okolních chalup.

Heřmanovice - Jeseník - Zábřeh

Je neděle, zápas dnes "pralesní liga" naštěstí nemá. V noci vydatně pršelo, od rána optimisticky svítí slunko, vypadá to na pěkný den. Teplota v 8,00 hod kolem + 8 °C.

Heřmanovice jsou vesnickou památkovou rezervací. Po silnici č. 453 s novým hladkým povrchem šlapeme do mírného stoupání kolem domů a pěkně upravených rekreačních chalup. Obec je roztáhlá po celém údolí Opavice. Jedna z dřevěných usedlostí má kolem stavení jako dekoraci čtyři vodní kola. Provoz na silnici po ránu je skoro žádný.

Na křižovatce odbočujeme na silnici č. 445 směr Vrbno pod Pradědem a pomalu stoupáme nad vesnici do 700 m n.m. Otvírají se pěkné výhledy do krajiny. Před námi dominuje masív Orlíku (1 204 m n. m.) a na hřebeni svítí červená střecha Opavské lovecké chaty. V údolí pod námi je Heřmanovický kras - vápencový lom s Heřmanovickou jeskyní a nad lomem kaple sv. Jeronýma.

Ze silnice sjíždíme do údolí Černé Opavy k hájovně Drakov (620 m n. m.). Tady Slezská magistrála stoupá lesním údolím proti proudu Černé Opavy do rekreační obce Rejvíz. Lesní asfaltovou cestou kolem bývalé dřevouhelné vysoké pece a odbočky k zřícenině hradu Koberštejn se dostáváme k rozcestníku - Most přes Černou Opavu, kde je odbočka k Ruskému hřbitovu. My pokračujeme do nedalekého Starého Rejvízu. Cestou potkáváme hodně houbařů s plnými koši čerstvých hříbků jak z Ladových obrázků. S houbaři je tu i "nešvar", zaparkovaná auta v lese…

Rejvíz (792 m n.m.) je nejvýše položenou osadou ve Slezsku a pro nás nejvyšším místem našeho výletu. Teplé a slunečné počasí přilákalo do rezervace spousty turistů. Následuje dlouhý a rychlý sjezd po silnici č. 453 do města Jeseník (440 m n.m.).

Přijíždíme k historickému centru města, na pěkně opravené náměstí a k pozdně gotické vodní tvrzi. Tady pro nás Slezská magistrála končí (její začátek je nedaleko železničního nádraží). Naše další cesta vede k areálu Lázní Jeseník na oběd a lázeňský oplatek. Takže zařadit lehký převod a vzhůru k rozcestníku Lázně Jeseník - konečná bus (620 m n. m.) Čisté výhledy na Šerák (1 350 m n.m.) a Praděd (1 491 m n. m.), plus nedělní řízek a lázeňské oplatky jsou dostatečnou odměnou za propocený "dresík".

Následuje sjezd zpět do centra k silnici č. 60 směrem Lipová-Lázně a silnicí 369 přes Horní Lipovou stoupáme do Ramzové (762 m n. m.). Cestu občas lemují ukazatele cyklotrasy č. 53 Písečná - Hanušovice.

Kolem nejvýše položené rychlíkové zastávky v ČR začíná "sešup" do Ostružné (694 m n. m.), ještě jeden "výšvih" k farmě větrných elektráren (749 m n. m.) a už to bude až do Hanušovic jenom z kopce. Krátkou zastávku věnujeme obci Branná (633 m n. m.), kde na skalnatém ostrohu stojí malebné seskupení hradní zříceniny hradu Kolštejn a zámku Branná.

Kolem železniční trati a říčky Branná "proletíme" obce Františkov, Jindřichov a jsme v Hanušovicích (400 m n.m.) u soutoku Moravy s Brannou. Odtud částečně pojedeme po Moravské stezce, cyklotrase č. 51, až kam nám denní světlo dovolí.

Před městem ryzího piva z hor Holba, Hanušovicemi, v místní části Potůčník míjíme továrničku skvělého výrobce koloběžek Kostka. Po silnici č. 369, kolem pivovarského muzea, odbočujeme na Raškov, Bohdíkov, Alojzov, Ruda nad Moravou. Valíme po hlavní silnici, nikde se nezdržujeme, ať za světla stihneme aspoň Zábřeh. Původní plán byla Olomouc. V Olšanech chvíli po frekventované silnici č. 11, pak už jen Chromeč, Postřelmov a Zábřeh (285 m n. m.), nádraží ČD.

Cyklotrek to byl vydařený. Počasí skvěle "klaplo". V době 28.- 30. 9. 2012 celkem ujeto 286 km, nastoupané převýšení + 1 788 m. Samotná Slezská magistrála měří 112 km. Rozhodně se zařadila mezi komfortní dálkové trasy a má cykloturistům co nabídnout. Kdo má rád pohodu, mohu jen doporučit.

Další související články:

Líbil se vám tento článek?

Podpořte tento web, třeba peněžitým darem, který bude využit k dalšímu technickému rozvoji stránek. Učinit tak můžete bankovním převodem na účet

2502526845 / 2010

Podpořit nás můžete i dalšími způsoby, třeba objednávku některé z knih, turistických průvodců. K rychlému provedení platby můžete využít i přiložený QR kód obsahující údaje k platbě v přednastavené částce 80 Kč. Výši částky si nakonec ale určete sami.