Slovinské Julské Alpy a vysokohorská turistika ve vápencových Alpách ve Slovinsku

Skrytý skvost evropských velehor - Julské Alpy

Krásné zákoutí plné zeleně, vysokých hor a nedotknutelné přírody. To jsou Julské Alpy, část alpského masívu, která je některými lidmi zcela přehlížena. Přitom právě na zdejších řekách můžete okusit adrenalinový canyoning a na své si zde přijdou milovníci vysokohorské turistiky, horolezení i ferratových cest.

Julské Alpy se rozprostírají převážně na severu Slovinska a právě zde se nachází i nejvyšší hora Slovinska Triglav s nadmořskou výškou 2 864 m. Tato dominantní hora dostala jméno podle tvaru svého vrcholu - připomíná totiž tři hlavy, takže se v lidové mluvě ujal vcelku výstižný název "Tříhlavičník".

Slovinci si této hory opravdu váží, což dokládá i fakt, že mají Triglav vyobrazen na vlajce. V zemi se traduje, že je povinností každého Slovince zdolat tuto horu alespoň jednou v jejich životě.

Nahoru na horu

To, že Julské Alpy nemohou svojí velikostí konkurovat například rakouským Taurám, neznamená, že nemají co nabídnout. Opak je pravdou. Tato destinace může nalákat potenciální návštěvníky na mnohé turistické atraktivity.

Čtěte také: Výstup na vrchol Triglavu, Julské Alpy

Ukázkovou vysokohorskou túrou je právě výstup na nejvyšší horu Slovinska Triglav. Na jeho vrchol vedou čtyři různé cesty, sami si můžete jednu z nich zvolit podle obtížnosti, vašich zkušeností a vybavení. Důležité je nepodceňovat rady místních a hlavně nepřeceňovat svoje síly.

V podstatě se dá říci, že všechny čtyři cesty jsou dost náročné. Tři cesty vedoucí na vrchol severní stěnou začínající u chaty Aljažev Dom jsou nejnáročnější. O to méně turistů zde ale potkáte. Některé úseky cest jsou exponované, pro lidi trpící závratěmi takřka neschůdné. Naopak nejjednodušší cesta je přes Sedm triglavských jezer, která začíná u vodopádu Savica z jižní strany Triglavu. S ferratovým vybavením je nutné počítat při volbě cest severní stěnou. Finální výstup na Triglav je zajištěný.

Máte-li dost času, rozdělte svůj výstup do dvou dnů. Přespat můžete například ve vysokohorské chatě Dom Planika nebo Triglavski dom. Na vrcholu Triglavu se nachází Aljažova věž (Aljažev stolp). Dříve sloužila jako útočiště pro horolezce, který je měl chránit před nepřízní počasí, je schopná pojmout až tři osoby. Kromě toho se z ní stal další symbol země a slovinské státnosti.

Při výstupu na Triglav se vám naskytne nejeden dechberoucí výhled na okolní vrcholy, do údolí a na majestátní triglavské stěny. Budete-li mít štěstí, můžete při svém výstupu narazit třeba na kamzíka horského nebo kozorožce, který je dlouhodobým a vzácným obyvatelem tamních hor a ke kterému se váže nejedna slovinská pověst.

Pověst o Zlatorogovi

Zlatorogovy zlaté rohy byly klíčem k pokladu ukrytému v horách Triglavu. Udatný lovec z údolí Trenta se zamiloval do krásné dívky. Jenže pak se objevil bohatý kupec z Benátek a dívka se lovci vysmála. Zoufalý mladík se spolu s dalším lovcem vydali najít Zlatoroga a uzmout mu jeho poklad. Ráno krásné zvíře našli, postřelili a pronásledovali. Zvíře umíralo na okraji skály. Mladík uviděl, jak kolem něj vyrůstají krásné květiny. Druhý lovec ho nutil, ať Zlatorogova chytí dřív, než kouzelné rostliny rostoucí z jeho krve sní, ale bylo pozdě. Zlatorog jednu snědl a květina mu vrátila sílu. Rozběhl se proti zamilovanému lovci, ten ztratil rovnováhu a zřítil se ze skály. Řeka Soča vyplavila jeho mrtvolu v údolí.

(Zdroj: Slovinsko, freytag & berndt, Praha, 2009)

Kromě Julských Alp se na území Slovinska nachází i pohoří Kamnišsko-Savinjské Alpy, Karavanke a Pohorje. V"Julkách" můžete nalézt i nespočet dalších hor a vrcholů, které stojí za dobytí. Je jimi například Mangart, Škrlatica, Krn, pro milovníky ferrat Razor a Prisojnik a mnohé další.

Odlehčenější turistika

Jste-li fanoušky spíše méně náročných tras, Julky vás ani v tomto nezklamou. V nižších nadmořských výškách k prozkoumání přímo láká soutěska Vintgar, pramen řeky Soči, vodopád Kozjak či vodopád Savica, městečko Kranjska Gora, údolí Vrata, údolí Trenta, bovecká pánev či horský průsmyk Vršič, ke kterému vás z obou stran dovede několik desítek serpentýn, které jsou každoroční výzvou pro mnohé cyklisty, které ho s oblibou dobývají na svých dvoukolých ořích.

Pokud se vydáte ve Slovinsku po nějaké z turistických tras, zřejmě vás trochu zaskočí tamní turistické značení. U nás jste zvyklí na tři proužky, prostřední z nich udávající barvu trasy. Ve Slovinsku mají pouze jedno značení, a to ve tvaru bílého kolečka ohraničeného červenou barvou, tzv. Knafelcovu značku.

Ukazatele a rozcestníky většinou bývají dřevěné. Toto značení může skýtat hned několik nedostatků. Knafelcovu značku neváhají Slovinci namalovat kromě stromů i na kameny či na kořeny nacházející se na stezce. Takže pokud napadne sníh, dokážete si asi představit, jak těžko se hledá ten správný směr…

Vodopádem po hlavě dolů

Dalším unikátem této oblasti je beze sporu řeka Soča. Asi se ptáte, co může být na řece tak zvláštního? Řeka Soča je výjimečná především svoji hustě azurovou barvou. Ne nadarmo se jí přezdívá smaragdová kráska. Koryto řeky má dno pokryté vápencem, což způsobuje tu neuvěřitelně modrou barvu. Vápenec totiž vyvolává chemickou reakci, při které voda mění svůj nádech.

A jelikož Soča je také řekou divokou, můžete jí sjet na raftu či kajaku. Tuto službu vám poskytne nespočet zážitkových organizací přímo ve Slovinsku nebo si můžete tento výlet zajistit předem u nás doma.

Když už byla řeč o řekách, dostáváme se k zajímavé aktivitě, kterou u nás v České republice rozhodně provozovat nemůžete. Slovinsko je i právě díky tomuto novodobému "sportu" vyhledávané, protože je to jedno z míst, kde si můžete vyzkoušet canyoning.

Při canyoningu se prostupuje koryty horských říček, potoků a úzkých soutěsek shora dolů a kombinuje se při něm slaňování skalních stěn a vodopádů, plavání tůněmi, skákání do tůní, sjíždění přírodních tobogánů a skluzavek.

Je to sport poměrně adrenalinový a každý by si měl tedy předem rozmyslet, zda tuto výzvu zvládne. I proto existuje většinou několik možných tras, které jsou rozděleny podle náročnosti, takže i úplný začátečník bez zkušeností může canyoning zkusit. Základem je vždy proškolení účastníků, vybavení helmami a neoprenem, potřebnou výbavou a poučení o technice pohybu v kaňonech.

Kolem jezer lodí či na kole

Voda je důležitým aspektem celé oblasti Julských Alp, proto u ní ještě chvíli zůstaneme. Kromě řek je totiž tento region obdařen i krásnými jezery. Dvě turisticky nejdůležitější a největší jsou Bled a Bohinj. Jezero Bled obemknuté vysokými horami je vyhledávanou turistickou destinací. Celé ho můžete obejít za necelé dvě hodiny a pokochat se unikátem, který se nachází přímo uprostřed jezera - jediným slovinským ostrovem. Ostrov je to maličký a vévodí mu kostel Nanebevzetí Panny Marie.

Jelikož je jezero napájeno podzemními vodami, jeho teplota celoročně neklesá pod 25 °C. A i díky tomu se Bled stal lázeňským centrem. Perličkou na závěr procházky kolem jezera může být návštěva bledského hradu.

Pokud jste romantik tělem i duší, nic by vám nemělo bránit v tom vypůjčit si u břehu jezera jednu z loděk a povozit se po temných vodách Bledu. A nakonec něco sladkého - gastronomickou specialitkou tohoto letoviska je vynikající Kremšnita. Ač je to kalorická bomba, tuto "nezbednost" si zkrátka při návštěvě Bledu nesmíte odepřít.

Jezero Bohinj nás pro změnu uchvátí svojí polohou zasazenou do alpského masívu a zelení, která ho obklopuje. Na jezeru funguje pravidelná lodní doprava, takže si můžete dopřát i projížďku z Ribčev Lazu do Ukance či naopak.

Cyklisté zajisté ocení cyklotrasy, kterých je v těchto podhorských oblastech více než dost. Podrobné mapy jsou k dostání v informačních centrech, které můžete najít přímo v Bledu nebo v Ribčev Lazu, vesnici, nacházející se na břehu jezera Bohinj. A po pořádném cyklovýletu by neměla chybět chmelová odměna ve formě jednoho z tamních slovinských piv, kterými jsou Union, Laško či Zlatorog.

Pokud vás článek zaujal a rozhodli jste se tato místa navštívit, vězte, že Julské Alpy vás určitě nezklamou. A co víc - z České republiky je to sem pouhých pět hodin cesty automobilem! Tak: Na svidenje v Sloveniji!

Autor: Barbora Nová, spolupracovnice CK Mundo, která pořádá zájezdy do Slovinska.

Líbil se vám tento článek?

Podpořte tento web, třeba peněžitým darem, který bude využit k dalšímu technickému rozvoji stránek. Učinit tak můžete bankovním převodem na účet

2502526845 / 2010

Podpořit nás můžete i dalšími způsoby, třeba objednávku některé z knih, turistických průvodců. K rychlému provedení platby můžete využít i přiložený QR kód obsahující údaje k platbě v přednastavené částce 80 Kč. Výši částky si nakonec ale určete sami.