Planeta Země: hmotnost, obvod na rovníku a průměr, vzdálenost od Slunce a oběžná doba

Vzdálenost Země od Slunce, gravitační zrychlení a úniková rychlost z planety Země

Kolébka života. Země. Nepatrná modrá planeta připomínající zrnko písku ztracené v temnotách nedozírného vesmíru. Co o ní víte? Pokud se nevěnujete astronomii a nebo jste nečetli nějakou naučnou knihu, pak asi téměř nic. Škola nás o planetě Zemi, Sluneční soustavě a hvězdách v hodinách přírodopisu nenaučí paradoxně téměř vůbec nic, z nepochopitelných důvodů se těmto tématům úzkostlivě vyhýbá.

S o to větší dychtivostí nás nutí soukat do hlavy například v hodinách dějepisu kvanta informací o různých masových vrazích a psychopatech, jako byli Alexandr Veliký, Cézar, Čingischán, Attila, Ivan Hrozný, Stalin či Hitler…

Těm "vděčíme" za budování říší spojené s nesmírným utrpením, pleněním a masovým vražděním. Naší Zemi naopak vděčíme za samotnou existenci, za život. Proto by určitě bylo spravedlivé ji alespoň na Den Země věnovat samostatný článek se souhrnnými informacemi o ní samotné.

Vývoj představ o planetě Země

Naše modrá planeta dostala během vývoje lidstva řadu jmen, představy se o ní měnily. V minulosti byla považována za střed vesmíru. Avšak ani plameny na hranicích s kacíři "svaté" inkvizice nedokázaly pravdu zastavit a neposunout planetu Země na oběžnou dráhu kolem Slunce.

Avšak ani Slunce není ve vesmíru nehybný, ale obíhá kolem gravitačního středu naší Galaxie. Ta zase obíhá kolem gravitačního centra místní kopy galaxií a tak stále dále. Ve vesmíru vše klokotá, obíhá, někam směřuje, nic není nehybné a stálé. Naše planeta se zformovala někdy před 4,5 miliardou let ze zárodečného plynoprachového oblaku zahalujícího centrální hvězdu - Slunce. A ještě jednou tak dlouho bude obíhat kolem Slunce, než ji žár Slunce, které se ohřeje a rozepne do podoby rudého obra, sežehne…

Průměr, hustota, chemické složení a povrch planety Země

Planeta Země má tvar rotačního elipsoidu (geoidu) s rovníkovým průměrem 12 756,28 km a polárním průměrem 12 713,51 km. Obvod Země na rovníku činí 40 075 km. Celkový povrch Země je 510 070 000 km², z toho jen 29,2 % připadá na souš. Objem Země je 1 083 209 000 000 km³, střední hustota 5 515 kg × m^-3. Z toho již snadno vypočteme celkovou hmotnost, která činí 5,974 × 10²⁴ kg.

Země je po Merkuru druhou nejhustější planetou Sluneční soustavy s následujícím obsahem prvků: 35 % Fe, 30 % O, 15 % Si, 13 % Mg, 2,4 % Ni, 1,9 % S, 1,1 % Ca a Al a dalšími prvky, jejichž koncentrace nepřesahuje jedno procento. Na Zemi jsou prvky ve všech třech základních skupenstvích - plynném, kapalném a tuhém vytvářejíc atmosféru, hydrosféru a litosféru (+ zemské nitro), základní předpoklady pro život.

Zemská atmosféra a hydrosféra

Zemská atmosféra, jejíž tlak u zemského povrchu dosahuje standardních 101 325 Pa, dosahuje hmotnosti pouhých 5,3 × 10¹⁸ kg. Chrání Zemi před negativními vlivy kosmického a slunečního záření. V tom ji však velice zadatně sekunduje i velice důležitá magnetosféra. Intenzita zemského magnetického pole dosahuje až 5 × 10^-5 T. Na hydrosféru zbylo o něco více, asi 200 × více - 1,4 × 10²¹ kg.

Zemské jádro

Nejvíce hmoty připadlo pochopitelně na jádro a plášť. Avšak ani ty nejsou tak zcela tuhé, jak by se mohlo zdát. Díky horkému jádru a plastickému plášti dochází i tady k pohybům. Zemětřesením, pohybům litosférických desek (kontinentů) aj. Teplota v zemském jádře dosahuje asi 4 200 K a tlak neuvěřitelných 3,8 × 10⁵ MPa, což je 3,8 miliónkrát více, než je atmosférický tlak u mořské hladiny. Látka v zemském jádře dosahuje hustoty až 12 500 kg × m^-3.

Postavení planety Země ve Sluneční soustavě

Země je třetí (bráno od Slunce) planetou Sluneční soustavy obíhající Slunce ve střední vzdálenosti 149 597 870 km (1 AU, astronomická jednotka), sluneční paprsek tak na Zemi doletí za asi 8 a 1/4 minuty. Vzdálenost Země se od Slunce během roku mění díky malé excentricitě její dráhy v rozmezí 147 mil. - 152 mil. kilometrů. Oběžná doba je zhruba jeden rok.

Země je terestrickou planetou. Je největší ze skupiny terestrických planet, do které ještě patří Merkur, Venuše a Mars. Kolem své osy se Země otočí za jeden den, přesněji za 23 h 56 min 4,1 s. Článek by určitě nebyl kompletní, kdybych nezmínil Měsíc, odvěkého souputníka naší planety, který se Zemí vytváří doslova dvojplanetu…

Planeta Země, fyzické charakteristiky

Líbil se vám tento článek?

Podpořte tento web, třeba peněžitým darem, který bude využit k dalšímu technickému rozvoji stránek. Učinit tak můžete bankovním převodem na účet

2502526845 / 2010

Podpořit nás můžete i dalšími způsoby, třeba objednávku některé z knih, turistických průvodců. K rychlému provedení platby můžete využít i přiložený QR kód obsahující údaje k platbě v přednastavené částce 80 Kč. Výši částky si nakonec ale určete sami.