Skleníkový efekt, vliv skleníkového efektu na délku vegetačních období na planetě Zemi

Skleníkový efekt prodlužuje vegetační obdobív severních oblastech

Výsledky studie, kterou financovala NASA, ukazují, že se severní zeměpisné šířky čím dál tím více podobají znatelně jižnějším geografickým šířkám před rokem 1982.

Mezinárodní tým vědců z NASA a řady univerzit zkoumal vztah mezi změnami teploty povrchu a vegetací od 45° severní šířky až ke břehům Severního ledového oceánu. Výsledky studie ukazují na vzrůst teploty a délky vegetačního růstu, které by před rokem 1982 odpovídaly šířkám o 4° až 6° jižnějším.

"Vyšší severní geografické šířky jsou stále teplejší, arktický mořský led se ztenčuje a trvání sněhové pokrývky se zkracuje, vegetační období je stále delší," říká Ranga Myneni z Bostonské univerzity. "V Arktidě a boreálních oblastech dochází ke změnám rostlinného růstu a ekosystémů." Studie byla publikována 10.3. v prestižním časopise Nature.

Čtěte také: Doba ledová, víte kolik bylo dob ledových? Doba ledová v českých…

Vědeckým tým využil satelitních dat, které sloužily ke kvantifikaci vegetace v různých geografických šířkách v rozmezí let 1982 - 2011. Použité údaje studie pocházejí z moderních satelitů NOAA (satelity NOAA obíhají po polárních drahách a postupně tak mohou zkoumat celý zemský povrch, pozn. red.) a jejich radiometrů (AVHRR) a spektrálních radiometrů (MODIS) s vysokým rozlišením.

V důsledku zvyšování teploty se prodlužuje vegetační období. Velké plochy rychleji rostoucí vegetace byly zaznamenány na více než 9 000 000 km², tedy na více než třetině zkoumané plochy. To je oblast, která přibližně odpovídá rozloze Spojených států. Tato krajina se dnes podobá krajině, která se před rokem 1982 nacházela o 400 až 700 km jižněji.

Legenda k obrázku: Z 26 000 000 km² zkoumaného území v severních polárních oblastech vykazovalo v posledních 30 letech 34 - 41 % území zvýšený růst vegetace (zelená a modrá barva), 3 - 5 % území vykazovalo pokles růstu vegetace (oranžová a červená barva) a 51 - 62 % území nevykazovalo žádné změny (žlutá barva). Satelitní údaje v této vizualizace pocházejí z přístrojů AVHRR a MODIS, které umožňují vědcům sledovat změny růstu vegetace na velkých plochách.

"Je to jakoby se během pouhých 30 let přestěhoval Winnipeg v Manitobě do St. Paul v Minnesotě," (města a státy v Kanadě a USA, pozn. red.) řekl spoluautor studie Compton Tucker z NASA Goddard Space Flight Center.

Zeleň v Arktidě představují keře a stromy, které se rozšiřují po celé oblasti. Slaběji se změny projevují v boreálních oblastech Eurasie než v Severní Americe.

Podle Myneni je hnacím motorem změn skleníkový efekt. Zvýšené koncentrace skleníkových plynů, kterými jsou vodní pára, oxid uhličitý a metan způsobují větší ohřívání nízké atmosféry a oceánu. Oteplování má za následek tání polárního ledu a sněhové pokrývky, v důsledku čehož může tmavší hladina oceánu i zemský povrch absorbovat ještě více energie přicházející ze Slunce, které dále zahřívají vzdušné masy nad nimi.

"To uvádí do pohybu cyklus s pozitivní tepelnou bilancí mající za následek úbytek mořského ledu a sněhové pokrývky, jenž nazýváme zesílený skleníkový efekt," říká Myneni. "Skleníkový efekt by mohl být v budoucnu nadále zesílen uvolněním potenciálně významného množství oxidu uhličitého a metanu v důsledku rozmrzání půdy v severních oblastech."

Vědci nicméně dodávají, že růst vegetace v severních oblastech nemusí pokračovat současným tempem. Důsledkem zesíleného skleníkového efektu může být vznik lesních požárů nebo rozšíření škůdců v letních měsících a období sucha, což může zpomalit růst vegetačního krytu. Samotné zvýšení teploty však nezaručuje zrychlený růst, ten rovněž závisí na dostupnosti vláhy a množství slunečního světla.

"Satelitní data nám pomohla identifikovat oblasti v boreální zóně, které jsou teplejší a sušší, ale také oblasti, které jsou teplejší a vlhčí," řekl spoluautor studie Ramakrishna Nemani z NASA Ames Research Center. "Zjistili jsme, že silnější byl růst v sezóně 1982 - 1992 než 1992 - 2011," řekl další ze spoluautorů studie Sangram Ganguly.

• Zdroj: www.nasa.gov

Líbil se vám tento článek?

Podpořte tento web, třeba peněžitým darem, který bude využit k dalšímu technickému rozvoji stránek. Učinit tak můžete bankovním převodem na účet

2502526845 / 2010

Podpořit nás můžete i dalšími způsoby, třeba objednávku některé z knih, turistických průvodců. K rychlému provedení platby můžete využít i přiložený QR kód obsahující údaje k platbě v přednastavené částce 80 Kč. Výši částky si nakonec ale určete sami.