První umělá družice Země, ruská kosmická sonda Sputnik 1 započala takzvaný kosmický věk

Před půlstoletím vyslali lidé na oběžnou dráhu první umělou družici; Sputnik 1 odstartoval kosmický věk

Dnes je tomu rovných padesát let, kdy člověk zaklepal na nebeskou bránu a pronikl za hranice zemské přitažlivosti. Dvanáct let po skončení II. světové války, během které byly konstruovány první velké rakety, člověk vypustil na oběžnou dráhu první umělé těleso. Byl to ruský Sputnik z konstrukční dílny Borise Čertka.

Pro svět obrovské překvapení a pro Ameriku obrovský šok, neboť teprve tehdy si Američané uvědomili, že před nimi mají Rusové velký technologický náskok. Studená válka nabírala na obrátkách. Sputnik kroužil kolem naší modré planety tři měsíce rychlostí 7,9 km za sekundu. Zanikl v zemské atmosféře až 4.1.1958.

Sputnik 1 měl tvar koule s dlouhými prutovými anténami (2,4 a 2,9 m), které vysílaly do kosmického prostoru a jejichž signál byl dobře slyšitelný i na Zemi. To také bylo jediné, co Sputnik 1 dokázal – vysílal krátké signály na frekvencích 20 a 40 MHz.

Hmotnost družice dosáhla 83,6 kg a průměr 58 cm. Druhou družici – Sputnik 2 vypustili Rusové již o měsíc později – 3.11.1957. Tato družice nesla na své palubě prvního živého tvora – psa Lajku. Lajka však let nepřežila, s návratem na Zemi se totiž vůbec nepočítalo.

Kosmické soutěžení se přeneslo ještě dále do kosmu. Kdo dopraví první těleso k Měsíci? Byli to opět Rusové, jejichž Luna 1 proletěla 4.1.1959 ve vzdálenosti 5 000 km od Měsíce. Lepší trefu měli 14.9.1959, kdy Luna 2 tvrdě zasáhla povrch Měsíce a stala se tak prvním lidským vytvořeným tělesem, které dosáhlo povrchu cizího kosmického tělesa. O necelý měsíc později vyslala Luna 3 na Zemi první, byť značně nedokonalé, snímky odvrácené strany Měsíce. Američané dostali první sondu na Měsíc až v roce 1962, kdy Ranger 4 dopadl tvrdě na odvrácenou stranu Měsíce.

Dalším logickým krokem byl let člověka do vesmíru. To se stalo 12.4.1961. Historický let J. A. Gagarina je určitě znám všem. Tady Sovětský svaz opět předčil Ameriku, která však kosmický náskok Rusů začínala pomalu dohánět, až následně převzala iniciativu ve svých rukou a dosáhla prvního velkého vítězství v kosmickém závodě – pouhých asi 12 let po vypuštění prvního Sputníku dopravila lidi na Měsíc.

Stalo se tak 20.7.1969, kdy na Měsíci v Mare Tranquillitatis (Moři klidu) přistálo Apollo 11 s astronauty Neilem A. Armstrongem a Edwinem E. Aldrinem. Ti pak 21.7.1969 ve 3 h 56 min a 21 s středoevropského letního času vystoupili na měsíční povrch. Přestože v Evropě bylo brzké ráno, lidi seděli nehnutě u televizních obrazovek… Ale to je již jiný příběh.

Líbil se vám tento článek?

Podpořte tento web, třeba peněžitým darem, který bude využit k dalšímu technickému rozvoji stránek. Učinit tak můžete bankovním převodem na účet

2502526845 / 2010

Podpořit nás můžete i dalšími způsoby, třeba objednávku některé z knih, turistických průvodců. K rychlému provedení platby můžete využít i přiložený QR kód obsahující údaje k platbě v přednastavené částce 80 Kč. Výši částky si nakonec ale určete sami.