Curiosity úspěšně přistál na povrchu chladné planety Mars, žně nových objevů nás jistě brzy čekají

Curiosity úspěšně přistál na povrchu planety Mars

Dnes ráno, v 1:18 seč, na povrchu Marsu úspěšně přistála americká vědecká laboratoř Curiosity. Po náročném 36 týdnů trvajícím letu ze Země a ještě náročnějším přistávacím manévru se americké kosmické sondě podařilo hladce přistát na rudé planetě.

Vědci a technici v řídícím středisku letu v Pasadeně v Kalifornii se o úspěšném přistání dozvěděli ale až o 14 minut později. Právě tolik nyní trvá rádiovému signálu, než doputuje z Marsu na Zemi překonajíc vzdálenost 248 miliónů kilometrů.

Navedení do vstupního bodu horní atmosféry planety (131 km nad povrchem planety), aerodynamické brzdění ze vstupní rychlosti 5,9 km/s, kdy se tepelný štít přistávacího modulu ohřál až na teplotu 2 100 °C, i závěrečný sestup na padácích na dno kráteru Gale proběhly úspěšně.

V samotném závěru, po odhození tepelného krytu a zapnutí přistávacích trysek, bylo robotické vozítko spouštěno na 7,5 m dlouhých nylonových lanech. Šlo o dosud na Marsu nevyzkoušený manévr, jenž měl ochránit laboratoř před oblakem prachu, který by zvířily raketové motory těsně nad povrchem.

Čtěte také: Virtuální prohlídka Marsu

Curiosity je největší a také nejsložitější laboratoří, jakou se podařilo na Mars dosud dopravit. Pojízdná laboratoř, rover, má přibližně velikost osobního auta. Celá kosmická sonda měla při startu hmotnost 3 893 kg, robotické vozítko 899 kg, z toho na vědecké přístroje připadá 80 kg. Délka pojízdného robota činí 3 m. Jedná se tak o největší, nejtěžší a také nejsložitější laboratoř, jakou člověk dopravil na povrch cizí planety.

Rover, jenž je poháněn elektrickou energií vyráběnou z radioizotopových termoelektrických generátorů s obsahem plutonia 238, je schopen překonávat až 75 cm vysoké překážky, max. rychlost pohybu po povrchu činí asi 90 m/h. Tento zdroj zajišťuje konstantní přísun elektrické energie, jejíž dodávky nejsou závislé na denní ani roční době, jako tomu bylo v případě předchozích robotických vozítek napájených energií ze solárních panelů.

Hlavním úkolem Curiosity je nejen další průzkum Marsu, ale také pátrání po stopách života, jenž se na Marsu mohl v minulosti vyvinout v jednoduchých formách. Dříve byl povrch Marsu mnohem teplejší a podle dosavadních výzkumů tady existovala i jezera a řeky s tekoucí vodou.

• Zdroj www.nasa.gov/mission_pages/msl/index.html

Další související články: