Phoenix přistál na Marsu, kosmická sonda určená k výzkumu planety Mars

Sonda Phoenix úspěšně přistála na povrchu Marsu

Americká NASA si včera ráno zhruba dvě hodiny po půlnoci mohla zapsat další skvělý úspěch. Sondě Phoenix se po asi devítiměsíční pouti Sluneční soustavou podařilo hladce přistát na povrchu Marsu, rudé planety, která je v mnohém podobná naší Zemi. Začíná tak další etapa ve výzkumu planety Mars, jejímž hlavním cílem je prokázáni možnosti existence primitivních forem života na povrchu planety. Ať již dnes či v dávné minulosti, kdy se na povrchu Marsu vyskytovala voda v tekutém stavu.

Po náročném přistávacím manévru, který trval zhruba 7 minut, automatický robot Phoenix přistál v polární oblasti Marsu ve značné vzdálenosti od rovníku (viz připojená mapa planety Mars). To proto, že i dnes jsou tady pod povrchem ukryty velké zásoby zmrzlé vody, která je základním podmínkou pro vznik života.

Vědci se o úspěšném přistání sondy dozvěděli až s patnáctiminutovým zpožděním. Tak dlouho dnes totiž trvá rádiovému signálu, než doputuje z Marsu k Zemi. Avšak ani po úspěšném přistání ještě nebyl úspěch mise zaručen. Stačilo, kdyby se nepodařilo rozevřít sluneční panely a sonda Phoenix by zůstala životně důležité elektrické energie.

Obavy se však dvě hodiny po úspěšném přistání ukázaly zbytečnými, sondě se podařilo sluneční panely v pořádku rozvinout a rovněž měřící aparatura sondy se zdá být v pořádku.

Vědci a technici předpokládají, že sonda bude na povrchu Marsu pracovat asi čtvrt roku. Během této doby by měla nashromáždit dostatek údajů, ze kterých by se mohli vědci dozvědět více o možnostech existence primitivního života na povrchu Marsu.

Jak probíhalo přistání

Přistání sondy Phoenix se odlišovalo od přistání předchozích sond. Tepelný štít přistávacího modulu sondu úspěšně ochránil během brzdícího manévru a při průletu řádkou atmosférou Marsu, byť musel odolávat teplotám až 1 400 °C. Ve výšce asi 13 km nad povrchem Marsu byl tepelný štít uvolněn a vysunut brzdící padák o průměru 9 metrů. I padák byl následně odhozen (ve výšce asi 1 km) a poslední fázi sestupu zajistili přistávací motory. Jednalo se tedy o měkké přistání, narozdíl od předchozích polotvrdých přistání, kdy dopad na povrch tlumily velké nafukovací balóny, jakési airbagy.

Vědecké vybavení sondy Phoenix

Vedle obvyklých kamer má sonda robotické rameno, které umožní odběr vzorků z okolí sondy a které dokáže odebrat vzorky z hloubky až jednoho metru. Ty pak budou detailně zkoumat vedle řady dalších přístrojů mikroskopy, které dokáži rozlišit částice o velikosti až 16 tisícin milimetru.

Další související články: