Phobos (Fobos) je drobný nepravidelný měsíc Marsu s rozměry jen 26,6×22,2×18,6 km

Fobos (Phobos) je větší z měsíců planety Mars

Phobos (Fobos) je větším ze dvou měsíců planety Mars. Tento vnitřní měsíc Marsu objevil 17.8.1877 Asaph Hall jen šest dní po objevu menšího Marsova měsíce Deimos. Název Phobos pochází z řeckého slova fobos - strach. Ano, strach a hrůza (Deimos) vždy provázely boha války - Marta…

Měsíc Fobos má velice nepravidelný tvar trojosého elipsoidu o rozměrech přibližně 26,6×22,2×18,6 km. Dnes se zdá, že Phobos i Deimos jsou Marsem zachycené objekty z hlavního pásu asteroidů a že nevznikaly společně s planetou Mars.

Ze spektroskopických analýz se chemické složení Fobosu jeví jako velice podobné složení uhlíkatých planetek typu C. Měsíc Phobos je gravitačně nesoudržný, zdá se, že se skládá z jednotlivých úlomků. Tomu nasvědčuje nízká hustota tělesa (1,87 g/cm³). To s největší pravděpodobností povede k postupnému rozpadu tělesa a jeho zániku.

Phobos obíhá kolem Marsu po mírně excentrické dráze s pericentrem 9 238 km a apocentrem 9 522 km jednou za 0,319 dne. Hmotnost měsíce Phobos (Fobos) činí pouhých 1,07×10¹⁶ kg a gravitační zrychlení na jeho povrchu dosahuje pouhého zlomku gravitačního zrychlení na povrchu naší planety - jen 0,0019 až 0,0084 m/s² (0,000 4 g). Úniková rychlost z Phobosu tak činí pouhých 11 m/s! Odrazivost povrchu (albedo) je velice nízká, činí jen 0,071. Úspěšně tak atakuje "odrazivost" černého uhlí…

Rotace měsíce Phobos je vázaná, natáčí k Marsu tedy stále stejnou polokouli, podobně jako Měsíc k planetě Zemi (jedna otočka za 7 h 39,2 min). Phobos nemá pochopitelně žádnou atmosféru, takže je jeho povrch vydán na milost a nemilost slunečnímu větru a dalším kosmickým vlivům.

Povrch měsíce je značně rozryt krátery, ten největší o průměru asi 10 km dostal pojmenování Stickney. Druhým největším kráterem je Hall o průměru 6 km. Při impaktu a vzniku kráteru Stickney došlo k vytvoření lineárních rýh s délkou až 10 km a hloubkou okolo 100 m. Impaktor tehdy málem způsobil naprostý rozpad měsíce.

První snímky měsíčku Phobos pořídila v roce 1971 americká kosmická sonda Mariner 9. Na poněkud podrobnější snímky čekala věda do roku 1977, kdy se k Marsu dostala kosmická sonda Viking 1. Podrobné snímky Phobosu však pořídila až ruská kosmická sonda Fobos 2, která se v březnu 1989 přiblížila k měsíci na vzdálenost pouhých 191 km. Následovaly kosmické sondy Mars Global Surveyor, Mars Express a v roce 2009 Mars Reconnaissance Orbiter.

Nyní Rusko s ESA plánuje vyslání sondy Fobos Grunt, která by přistála na povrchu Phobosu, odebrala vzorky a vrátila se s nimi na Zemi. Start byl stanoven na 9.11.2011, nechme se tedy překvapit, zda-li se start uskuteční v plánovaném termínu.

Další související články: