Hrad Rychleby stojí v Rychlebských horáchRomantická zřícenina hradu v lesích Rychlebských hor14.2.2007 | Pavel Filák
Zřícenina hradu Rychleby je ukryta v hlubokých lesích Rychlebských hor v nevysoké poloze nad Račím údolím jihozápadně od města Javorník. Pevnost Rychleby zde byla založena zcela jistě za účelem kontroly stezky spojující Nysu s Kladskem. Původní jméno pevnosti Rychleby, o které historické prameny mlčí jako ryba, bylo dávno zapomenuto a asi jej už nikdy nezjistíme. Později začal být hrad nazýván podle Rychlebských hor, v jejichž srdci leží. Německý název hor i hradu je odvozován od města Reichensteinu (dnešní Zloty Stok v dnešním Polsku). Archeologické nálezy, odkryté na počátku 20. století, alespoň přibližně datují počátky hradu. Jeho vznik je tedy kladen do druhé poloviny 13. století. Tomu by také odpovídala zastaralá dispozice hradu s volně stojící válcovou věží v nádvoří. Věž měla průměr 10 metrů a dodnes je z ní zachován sokl, dostavěný počátkem 20. století. Mohutná hradba, až 2,5 metru silná, uzavírala oválné jádro, které bylo průběžně doplňováno o další stavby obranného či obytného charakteru. Život na hradě zanikl patrně už v první polovině 15. století v souvislosti s vojenskou akcí husitských vojsk. Patrně v roce 1428 byl hrad husitskými oddíly dobyt a již zůstal neobnoven. Existuje ještě nepodložená zpráva, že v roce 1505 hrad na trestné výpravě proti loupeživým živlům dobyl a vyvrátil vratislavský biskup Jan Thurzo. Osídlení opuštěných polorozbořených hradů loupežníky bylo zvláště v dobách slabé panovnické moci, zde případně slabé biskupské moci docela běžným jevem. Po staletích působení neúprosného zubu času byl hrad vybrán Moravskoslezským horským sudetským spolkem k zakonzervování a přizpůsobení potřebám turismu. Práce podporoval vratislavský biskup Jiří Kopp a hrad byl v průběhu akce zcela odkryt od sutin. Původní vzhled hradiště odpovídal dvěma pahorkům, které byly obklopeny téměř zasypaným příkopem. Romantická úprava zříceniny proběhla před rokem 1910 a hrad učinila turisticky atraktivnějším, leč probíhala vůči hradním zbytkům velmi nešetrně. Tehdy došlo k částečné změně půdorysu některých staveb, změně výzoru některých částí hradu, přemístění mnoha architektonických detailů z původního umístění, a co víc, našla se řada cenných archeologických nálezů. Jejich podstatná část se bohužel ztratila. Při procházce Račím údolím můžete obdivovat skalní útvary na jeho svazích, nebo staré opuštěné a chátrající dřevěné stavby na začátku doliny, případně vystoupit na vyhlídkové skalisko Čertovy kazatelny nebo na protilehlý Pustý zámek. Po něm se zachovaly již jen terénní stopy a podle některých autorů jeho vznik snad souvisel s obležením Rychlebského hradu. Údolím vede modrá značka vystupující nakonec až na hlavní hřeben Rychlebských hor. K ní se připojuje červená od Javorníku – ta je vhodná zejména pro cyklisty, protože sleduje asfaltový koberec prakticky až od javornického zámku. Při vyústění Račího údolí se nachází útulné rekreační středisko s příjemným ubytovatelem, a tak není problém zůstat pár dní, a prohlédnout si nejen Rychlebský hrad a hlavní hřeben stejnojmenných hor, zámek Jánský vrch s proslulou sbírkou dýmek, ale třeba i zbytky dvou tvrzí v bezprostřední blízkosti Javorníku. Vzdálenější cíle představují třeba Žulová s hradem Frýdberkem, jehož zachovalá věž dnes slouží jako zvonice kostela, nebo vodopády Stříbrného potoka nad Nýznerovem. Hrad Rychleby, turistická mapaLíbil se vám tento článek? Diskuse k tomuto článkupřidat názor zobrazit celou diskusiDalší související články:+ Čertovy kazatelny, skalní vyhlídka nad Račím údolím+ Bouda na Čertových kazatelnách, Rychlebské hory a bivaky + Přechod Rychlebských hor, Králicko-krkonošský sudetský trek (1) + Rychlebské hory, obecné informace o pohoří + Hrad Gutštejn, turistické cíle v ČR + Přírodní rezervací Račí údolí přes Čertovy kazatelny a zříceninu hradu Rychleby |
|