Pustevny, Libušín v Beskydech lehl popelem

Pustevny přišly o jednu ze svých dominant + fotografie z požáru

Těsně po půlnoci z 2. na 3. března vypukl na jednom z nejznámějších a nejfotografovanějších objektů na Pustevnách - jídelně Libušín od známého architekta Dušana Jurkoviče - rozsáhlý požár. Při požáru zasahovalo dvanáct jednotek hasičů Zlínského a Moravskoslezského kraje, celkově 70 hasičů. Požár se podařilo lokalizovat po 3.00 hodině ráno. Příčina požáru a celkový rozsah škod jsou zatím předmětem šetření.

"Jedná se o národní kulturní památku ve správě Valašského muzea v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm. Příčina požáru a celkový rozsah škod jsou zatím předmětem šetření. Škody jsou nevyčíslitelné, odhadujeme v řádech desítek miliónů. Požár zachvátil především pravou část, nejvíce umělecky hodnotnou jídelnu. Levá část objektu - "Stará Pustevna" je na tom o poznání lépe.

Čtěte také: Maměnka a Libušín, Jurkovičovy stavby na Pustevnách - symboly Beskyd

Objekt byl provozován externím nájemcem, se kterým byla uzavřena řádná nájemní smlouva na provoz Libušína i vedle stojícího ubytovacího zařízení, Maměnky. Objekt Maměnky je požárem nezasažen. V nejbližších dnech bude vyhlášená veřejná sbírka na rekonstrukci objektu. Muzeum udělá vše proto, aby tento architektonický skvost byl opět uveden do provozu", uvedl Jindřich Ondruš, ředitel muzea.

Libušín patří do souboru nejznámějších beskydských secesních lidových staveb, které se staly symbolem Pusteven. Byly vystavěny v letech 1897 - 1899 podle návrhů architekta Dušana S. Jurkoviče a stavitele Michala Urbánka ze Vsetína. Nejkrásnější jídelna Libušín byla pojmenována k poctě české kněžny Libuše.

Interiér byl vyzdoben freskami a sgrafity s motivy valašských a slovenských pověstí dle návrhů Mikoláše Alše. Portréty provedl akademický malíř Karel Štapfer. K unikátům interiéru patřily tři secesní lustry, příborník, skleník a hodiny. Kolem stolu bylo umístěno 100 vyřezávaných židlí. Podle odborníků patří Libušín k nejcennějším dílům, která architekt Jurkovič navrhl.

Stavby na Pustevnách vznikaly podle principů skládání a kombinování různých prvků a motivů lidového stavitelství. Tyto byly převzaty jak z lokalit Valašska, tak z lokalit Slovenska. Jurkovič svým architektonickým projevem na Pustevnách upozornil na bohatství staronových forem schopných života. Stavby na Pustevnách mu vynesly označení "Básník dřeva".

V roce 1995 se stává vlastníkem areálu stát, s právem hospodaření pro Valašské muzeum v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm. Pro záchranu objektů na Pustevnách byly tyto objekty nařízením vlády číslo 262/1995 Sb. prohlášeny za Národní kulturní památku. Valašské muzeum začalo s rekonstrukcí objektů Libušína a Maměnky v roce 1996.

Libušín byl po rekonstrukci otevřen na konci roku 1999. Rekonstrukce objektu si vyžádala 25 mil. Kč. Loni na jaře byly vyměněny shnilé stoleté trámy za nové, neboť byla narušena statika, objekt se nakláněl a hrozilo její zřícení.

Další související články:

Líbil se vám tento článek?

Podpořte tento web, třeba peněžitým darem, který bude využit k dalšímu technickému rozvoji stránek. Učinit tak můžete bankovním převodem na účet

2502526845 / 2010

Podpořit nás můžete i dalšími způsoby, třeba objednávku některé z knih, turistických průvodců. K rychlému provedení platby můžete využít i přiložený QR kód obsahující údaje k platbě v přednastavené částce 80 Kč. Výši částky si nakonec ale určete sami.