Turistika s malými dětmi: Říkám vám, jde to!Turistika a výlety s malými dětmi29.7.2009 | -OB-
Jmenuji se Míša a jsem malá. Je mi totiž teprve půl roku. Přesto ráda jezdím do přírody i na hory. Již jsem byla na Pálavě, na Sitně ve Štiavnických vrších, na Martinských holích na Malé Fatře, v Orlických horách na Šerlichu i na Velké Deštné. Také jsem byla nejmladším účastníkem pochodu Novobělská patnáctka. Takže až někdy od svých známých uslyšíte, že s vámi na výlet nemohou, protože mají malé děti, nevěřte jim. Kecají. Věřte mi, JDE TO! Jen se jim nechce a svou pohodlnost omlouvají námi prcky… Taťka s mamkou mě brávají s sebou na hory pravidelně a odmalička. Občas křičím, hrozně nadělám do plínek (nejvíce se mi to povedlo u Janova hradu na Pálavě a na Hvězdě v Broumovských stěnách), ale na horách se mi přesto líbí. Posledně jsem létala jako čmelák mezi kytičkami na Bzovíku. Řeknu vám, paráda. Však také vidíte, jak jsem vychlamaná, pusa od ucha k uchu. Jen večer jsem málem dostala na zadek, protože jsem nechtěla jít spát v osm, ale až v deset večer. No ale co kdyby mi něco zajímavého uteklo? Jsem přece strašně zvědavá ženská. Taťka říkal, že když budu hodná, pojedu s ním i na Šumavu a do Tater. Heč. Už teď nemohu samou nedočkavostí usnout. Mé kamarádky říkaly, že s rodiči prosedí celé víkendy doma, maximálně jedou na výlet do nějakého supermarketu. Nebyly dále než na okraji Ostravy. A nebyly ani v nedalekém Poodří na rybnících, kam já jezdívám pravidelně! Do supermarketu. Pchá, tam mě taťka s mamou nedostanou. No a když už, tak v obchodě strašně ječím, jen ať již jsme někde venku. Obchody nemám vůbec ráda. Taťka říkal, že mám výdrž jako moje kamarádka v Norsku, kterou viděl pod Romsdalshornem během sněhové vánice. A také ji bylo kolem půl roku. Takže říkám vám - JDE TO! Líbil se vám tento článek? Diskuse k tomuto článkupřidat názor zobrazit celou diskusi
Tak malé nejde! Nosí se. To naše bylo v šesti týdnech v nosiči na břichu u Šútovského vodopádu. Výlet na Fatře tam a zpět s kakáním na 3 hoďky. V létě v pěti měsících jsme byli týden v létě pod Magurou na chatě bez vody a elektřiny. A zase bylo nakakáno v sedle pod Suchým. V kočárku to jde na Lysou, Sliezky dom, Hriebienok … a dál v nosiči. Plesír má z tohoto konání hlavně zřejmě rodič, nosič, tlačič. Dítko snad jen inhaluje ovzduší a možná vnímá endorfiny, extázi a bezobsažné mumlání rodiče, nosiče, tlačiče. V zanedlouho propuknuvší pubertě to nepřizná, ale semínko klíčí! Sadba je vhodná. Šak to víme.
Ještě by to chtělo dodat JAK to jde. jak se jezdí se 6měs. miminkem na Fatru. Kočárem a vybíráte sjízdné stezky? nebo tak malé miminko taháte na břiše nebo na zádech?
Kdo chce hleda zpusoby, kdo nechce hleda duvody.
trasy sjízdné kočárkem, ale později to řešila krosnička a nyní již vlastní nohy :-))
Ahoj Míšo!
Již jsem Ti jednou psal a od té doby jsem se již trochu rozchodil a rád se toulám s taťkou i s dědou po světě. Na Tebe ale nemám, protože Tvůj taťka Ota je profesionální tulák z povolání. V říjnu mi budou letos 4 roky a děda mi založil wanderbuch, kam mi dává taťka nebo i já sám různá razítka. Od doby , co ho mám (srpen 2009) jsem již byl na rozhledně v Úvalně a na Cvilíně, v ZOO Lešná u Zlína, na Štramberské trúbě, na Ondřejníku, na Prašivé u medvěda, v Praze v hospodě U černého vola, na hradě Loket u Ohře, na Svatošských skalách, na Božím Daru a Klínovci v Krušných horách, na Plešivci u Abertam, v Klášterci nad Ohří, na hradě Hauenštejn, v Cihelnách u řeky Teplé, na Hradci nad Moravicí, na rozhledně Šance v Jakubčovicích, na Hrabyňském památníku, na Ostré hůrce u Háje ve Slezsku, na zámku v Raduni, na Svatém kopečku nad Samotiškami u Olomouce, v arboretu Nový Dvůr u Opavy, u rybníka v Jistebníku, u sochy Radegast nad Pustevnami, v Kyjovicích a v Krásném poli, u Hlučínské nádrže, na Velké Čantoryji (lanovkou z Polska), v Rybím domě v Chotěbuzi, na Javorovém nad Oldřichovicemi, na Pálavě u vodní nádrže na Dyji a na hradě Děvičky, v Mikulově na zámku, na Štramberku v botanické zahradě, na Hukvaldech u lišky Bystroušky a naposled v neděli 13.5.2012 na rozhledně Kanihůra v Bílově a pak v Údolí mladých v Bílovci, kde měli dobré poháry!
Takže to asi fakt jde! Možná se někde potkáme a já Ti dám lízátko, poznáš mě podle čepice se Spajdrmenem -tak si totiž říkám. AHOJ!!
A pozdrav taky taťku a mamku!
že se tak pilně věnuješ turistice a poznávání krás naší přírody. Určitě se někdy poznáme, na lízátko a čepici se "spajdrmanem" budu pamatovat :-)). Také přibalím do batůžku nějaké ten pišingr na revanš :-)) Takže pozdravuj rodiče a někdy ahoj třeba v okolí Ostravy.
Jen je třeba brát ohled na nejmenąího a nejslabąího člena týmu a podřídit se mu. Nehnat se za kaľdou cenu za pochybnými cíly a naąimi vlastními sny. Nespěchat. A obrnit se nejen trpělivostí, ale také nápady na spoustu zábav a her. S naąí dcerkou jsme v jejích 6 měsících procestolvali Skandinávii (autem) a v 15 měsících jsme společně proąli Pou» svatého Jakuba (ze St-Jean-Pied-de-Port), a to pěąky. A celou dobu jsme si to vąichni uľívali. Zaběhaný denní rytmus z domova udrľujeme i na cestách. Dobu bdění potom dcerka plně vyuľívá na nácvik svých dovedností, oblíbené hry (např. s kamínky nebo přítomnými dětmi) a nácvik souľití s daląími poutníky nebo jinými kolemjdoucími. Vľdy se najde čas na písničku, říkanku, povídání nebo pohádku, stejně jako na klidné jídlo, by» někde na mezi. S manľelkou nesouhlasíme s těmi, kdo tvrdí, ľe malé děti nemají cestovat, ľe jim to nic nepřináąí. Nemyslíme si, ľe mají pravdu. Dítě, pokud má oporu v rodičích a denním řádu, podle nás můľe profitovat ze spousty nových podnětů, situací, setkání...
...uľ slyąím ty spousty výhrad a nesouhlasů... S tím se ale kaľdý, kdo chce s malými dětmi cestovat (ne s CK k moři), vyrovnat. Předsudky ve společnosti jsou hluboce zakořeněny. Ale odměna za tu nejistotu, pochybování, sarkasmus i nesouhlas okolí a nakonec nekončící ąichtu i na dovolené stojí skutečně za to. Ale je to jen Vaąe rozhodnutí a svobodná volba. Takľe pokud vyrazíte - hodně ątěstí a buen camino!
Jmenuji se ©imon a je mi 7 měsíců - byl jsem na houbách na Bílé, na ©tramberku, na rozhledně Stráľiątě v Úvalně i na Cvilíně nad Krnovem. V kočárku jezdím taky kolem řeky Odry a líbí se mi tam. Ale nejraději lezu po dece a poskauji okolo dřevěné ohrádky, protoľe si trénuji ručky a noľky. Pohyb -to je moje radost! Uľ se těąím aľ budu chodit sám -to bude lepąí , neľ si křivit páteř v sedačce. Moľná se někdy potkáme v lese nebo na horách. Ahoj!
Tak to se budu těąit na setkání. Třeba někde u Odry :-)).
Další související články:+ Proč nejezdím TEŽ aneb dobrou chuť přeje Štrbské Pleso+ Taková normální "špecifiká" + "Turista" na lavičce + Quo vadis slovenská přírodo? + Asi brzy vyrazím na golfové hřiště. Na čtyřkolce a nebo motorce! + Hlavní problém slovenského cestovního ruchu? Zlatokopectví a neochota … |
|