Kvalita služeb v Tatrách aneb proč nejezdím TEŽ!

Proč nejezdím TEŽ aneb dobrou chuť přeje Štrbské Pleso

Do Vysokých Tater jsem jezdil, jezdím a jezdit budu vždy, ať již tam služby budou jakékoliv. Dobré, špatné a nebo doslova mizerné. Nejen do Tater, ale do hor vůbec jezdím kvůli horám a přírodě samotným, a ne za službami jako do nějakého lunaparku …

Přesto si nad úrovní služeb v Tatrách nelze nepostesknout. Kritiky na jejich adresu zaznělo a zcela jistě zazní ještě mnoho, proč přilévat oleje do ohně. Se špatnými službami jsem se setkával před léty a nedělám si iluze, že se nebudu setkávat ani po létech.

S TEŽ jsem si to vyřídil rychle. Dnes již TEŽ nejezdím (rozuměj Tatranskými elektrickými železnicemi). Ne snad proto, že jsou drahé, ani proto, že by nebyly pohodlné. Naopak, přednedávnem obnovily vozový park. Nejezdím s nimi proto, že si z lidí dělají prču. Poslední kapkou před několika lety byla vysloveně promakaná návaznost spojů.

Byl krásný říjen, kouzelné babí léto. Měli jsme za sebou poměrně těžkou túru přes hřeben Belianských Tater Monkovou dolinou, Chatu pri Zelenom plese a Sedlo pod Svišťovkou. I z turisty vyhledávaného Skalnatého plesa jsme do Tatranské Lomnice šlapali pěšky. Již za tmy. Do Smokovce jsme to stihli poměrně rychle. No fajn, další elektrika na Štrbské pleso jede za asi třičtvrtě hodiny. Alespoň stihneme rychlou večeři. Stihli. I elektriku, která nás dopravila na Štrbské pleso.

Zubačku jsme však již NESTIHLI! Odjela před pěti minutami, další jede za DVĚ hodiny! To si snad dělají srandu! Ne, nedělali, mysleli to zcela vážně. Stále přemýšlím, "kdepak asi soudruzi (nikoliv z NDR) udělali chybu". Na Psotkovu chatu jsme sice mohli sejít pěšky, avšak ten den jsme toho již měli opravdu dost a proto odcházíme raději na pivo. Na chatě jsme pak cobydup, něco po jedenácté. Od té doby TEŽ nejezdím. I za cenu drahého parkovného. I když vlastně levného, již ve dvou osobách se nám auto oproti TEŽ rentuje.

Podobně jsem se vypořádal s dalšími službami v Tatrách. Prostě je NEVYUŽÍVÁM. S parkováním nic neudělám, špatným restauracím se vyhýbám jako čert kříži. Chodím jen do dobrých a odzkoušených, kde si nepřipadáme, že svou přítomností a objednávkami personál obtěžujeme. Nutno podotknout, že až tak mnoho jich není. S ubytováním si vystačím na horských chatách. Avšak před 14 dny jsem se v Tatrách nějak zapomněl a na Štrbském plese jsem si s kamarády dal kávu a demänovku. V jednom z bufetů.

To že káva nebyla vůbec dobrá to pominu. Ne každý ji umí udělat. To, že byla studená je již trochu divné. Ale to, že vám dají špinavý hrníček od rtěnky, tak to ne každého žaludek musí vydržet. Teď již vím, že NEBUDU využívat ani služeb tatranského rychlého občerstvení. S takovouto "úrovní" služeb se olympiáda pořádat opravdu nedá. Pro jistotu dodávám - ne to není žádný útok na Slovensko a Slováky, ale pouze konstatování a postesk obyčejného českého turisty…

Líbil se vám tento článek?

Podpořte tento web, třeba peněžitým darem, který bude využit k dalšímu technickému rozvoji stránek. Učinit tak můžete bankovním převodem na účet

2502526845 / 2010

Podpořit nás můžete i dalšími způsoby, třeba objednávku některé z knih, turistických průvodců. K rychlému provedení platby můžete využít i přiložený QR kód obsahující údaje k platbě v přednastavené částce 80 Kč. Výši částky si nakonec ale určete sami.