Roháč (803 m) je jedním z nejvyšších vrcholů Súlovských skal. Výrazná krajinná
dominanta skalního hřebene, který od severu a východu uzavírá Súlovskou kotlinu. Roháč
spolu se sousední Bradou vytváří krajinnou dominantu této části Súlovských skal.
Vrch Roháč leží na hlavním hřebeni mezi vrchy Brada (816 m)
a Kečka (822 m), resp. mezi sedly Roháč-Čiakov (718 m) a Roháčske sedlo (692 m). Na jeho
jihozápadním úbočí se nacházejí snad ty nejromantičtější a nejdivočejší skalní útvary, vysoké
a štíhlé skalní věže připomínající tureckou Kappadokii, ale i známá puklinová
jeskyně Šarkania diera.
Jedinou vadou na kráse asi zůstává fakt, že se z vrcholu Roháče nerozhlédnete, neboť
vrcholové partie jsou zalesněny. Roháč (803 m) však není jediným vrcholem tohoto jména
v Súlovských vrších.
Další Roháč (720 m) se nachází se v nejjižnější části Súlovských
vrchů, jihozápadně od obce Zemianska Závadka. Jde o poměrně skalnatý vrchol, který
je součástí Přírodní rezervace
Podskalský Roháč. Významná botanická lokalita, kde dochází k míšení horských
a teplomilných rostlinných druhů. Třetí Roháč (571 m) pak nalezneme
jihovýchodně od obce Prečín na jižním okraji Súlovské kotliny.
Roháč v Súlovských skalách, turistická mapa
Líbil se vám tento článek?
Podpořte tento web, třeba peněžitým darem, který bude využit k dalšímu technickému rozvoji
stránek. Učinit tak můžete bankovním převodem na účet
2502526845 / 2010
Podpořit nás můžete i dalšími způsoby,
třeba objednávku některé z knih, turistických průvodců. K rychlému provedení platby
můžete využít i přiložený QR kód obsahující údaje k platbě v přednastavené částce 80 Kč.
Výši částky si nakonec ale určete sami.
Vítr patří k základním meteorologickým jevům. Vánek či slabý vítr je v letních
parnech vítaným společníkem. Silnější vítr může být vítaným společníkem při chůzi
nebo drápání se do kopce za předpokladu, že fouká po…
Podpořte tento web, třeba peněžitým darem, který bude využit k dalšímu technickému rozvoji
stránek. Učinit tak můžete bankovním převodem na účet
