Radhošť (1 129 m), doslova mýty opředená hora v Moravskoslezských Beskydech

Z Pinduly na Radhošť a Pustevny, turistika v Beskydech

Radhošť je nejen významnou poutní horou, k níž se váže velká řada pověstí, ale také významnou dominantou západního okraje hřebene Moravskoslezských Beskyd.

Na vrcholu Radhoště či těsně pod ním se jako pavučina sbíhá řada značených turistických cest. Směřují sem ze všech světových stran. Nejfrekventovanější je ale bezesporu trasa z Pusteven, významného sedla a lyžařského střediska. To pro jejich snadnou dosažitelnost autem, autobusem z jihu a nebo lanovku ze severu.

Vydejme se tedy na Radhošť, z jehož temene byl odvezen základní kámen č. 1 na stavbu Národního divadla v Praze od západu, ze sedla Pindula ležícího na silnici č. 58 spojující města Frenštát pod Radhoštěm a Rožnov pod Radhoštěm.

Národní přírodní rezervace Radhošť

Od autobusové zastávky v sedle nás povede modrá turistická značka k východu. Přejdeme přes louky a pod elektrickým vedením (tento úsek je hůře označen) se vydáme pěkně vzhůru. A stoupat budeme pěkně zvostra. Téměř po spádnici se vydrápeme hustým lesem na homolovitý vrch Kaní (677 m). To ale jen proto, abychom mohli opět kus sestoupit. Je to jako na houpačce …

Následuje opět poměrně prudké stoupání až na rozcestí Černá hora, kde se naše modrá značka spojí se značkou červenou vedoucí sem Rožnova pod Radhoštěm. Pokračujeme nalevo severním směrem k vrcholu Velká Polana (980 m). Z malé louky se otevírají omezené rozhledy na Veřovické vrchy, jeden z podcelků Podbeskydské pahorkatiny. Jsme na okraji přírodní rezervace Radhošť.

Další stoupání je o poznání pozvolnější. Po táhlém hřebeni se dostáváme až na vrchol Radhoště (1 129 m) se stožárem televizního vysílače a pěknou dřevěnou kaplí Cyrila a Metoděje se sousoším obou věrozvěstů. Z vrcholu se otevírají krásné pohledy na Beskydy, Veřovické vrchy, Vsetínské vrchy i Javorníky.

Pěkná dřevěná kaple byla v minulosti vypadala zcela jinak. Postavena byla z kamene ve stylu byzantských staveb. Slavnostně otevřena byla již v roce 1898, jejího otevření se prý zúčastnilo na 30 000 lidí! V roce 1925 bylo přistoupeno k přestavbě kaple. Kamenné jádro bylo obito dřevěným šindelem, který měl původní stavbu chránit před nepříznivými klimatickými vlivy. O skutečně tvrdých podmínkách svědčí i zakrslý vzrůst okolních dřevin - smrku ztepilého s vtroušeně rostoucími jedinci buku a javoru.

Radhošť, turistická mapa

Při rekonstrukci byla ke kapli Cyrila a Metoděje přistavěna dřevěná zvonice, která původní stavbu rozšířila téměř dvojnásobně. O šest let později, přesně 5.7.1931 bylo před kaplí odhaleno bronzové sousoší Cyrila a Metoděje.

Původ názvu Radhošť není dnes jasný. Existují dva výklady - první říká, že název je odvozen od jména pohanského boha Radegasta (Radegast - Radgost - Radhošť). Druhá z teorií říká, že název hory je odvozen od ze slovanského jména Radhost. Radhošť by tak v překladu znamenal Radhostova hora …

Za dnešní nádherné výhledy z Radhoště (ale i z dalších vrcholů v Beskydech a v Karpatech vůbec) vděčíme ovcím a kozám, respektive salašnictví. Valašští pastevci totiž dokázali využít i poměrně neúrodnou půdu a strmé horské hřebeny, kde jiné než salašnické hospodaření nebylo možné. Poslední bača pásl na Radhošti ještě několik let po válce.

Stáda tvořily ovce zvané valašky, které neměly ani dobré maso ani kvalitní vlnu, chovaly se pro mléko a následnou výrobu kvalitních mléčných výrobků. Dnes CHKO Beskydy zajišťuje řízený výpas zdejších luk, aby nevymizely chráněné rostlinné druhy.

Kousek pod vrcholem se nachází příjemný horský hotel Radegast, v němž se můžeme po náročném výstupu na Radhošť občerstvit. Obsluha bývá příjemná a také rychlá, místní pivo i kuchyně jsou skvělé. Pokud jsme již dostatečně napojeni a nasyceni, vydáme se dále k východu, směr Pustevny.

Přes rozcestí Radhošť - hřeben (1 080 m) pokračujeme do sedla a po panelové cestě kousek nad něj k nepřehlédnutelné soše pohanského boha Slovanů - Radegasta (1 105 m). Současná socha Radegasta je ale pouhou kopií, originál naleznete ve vstupní hale magistrátu Frenštátu pod Radhoštěm.

Po mírném zalesněném hřebínku se širokou lesní cestou se dostáváme k lyžařským vlekům a kolem malého vyhlídkového altánu zvaného Cyrilka se dostáváme na Pustevny, ze kterých máme řadu únikových cest. Pokud tady ovšem nehodláme zůstat přes noc a nebo pokračovat někam dále, třeba na horský hotel Martiňák aj. Samotné Pustevny jsou rovněž zajímavé, nepřehlédnutelné roubené a malované domy Libušín a Maměnka od architekta Jurkoviče neuniknou pozornosti snad žádného turisty.

Tato poměrně krátká túra vám zabere zhruba půlden. Počáteční strmé stoupání bude ale odměněno krásnými výhledy. Trasu zvládnou i menší děti uvyklé pohybu v přírodě. No a pokud máte děti malé, můžete se na Radhošť vydat ze snadno přístupných Pusteven a vrátit se stejnou cestou zpět. Na této trase vede pěkná naučná stezka s novými informačními tabulemi, jejichž informační hodnota je opravdu vysoká. Trasu můžete absolvovat jak v létě, tak třeba v zimě na běžkách, obojí má své kouzlo.

Líbil se vám tento článek?

Podpořte tento web, třeba peněžitým darem, který bude využit k dalšímu technickému rozvoji stránek. Učinit tak můžete bankovním převodem na účet

2502526845 / 2010

Podpořit nás můžete i dalšími způsoby, třeba objednávku některé z knih, turistických průvodců. K rychlému provedení platby můžete využít i přiložený QR kód obsahující údaje k platbě v přednastavené částce 80 Kč. Výši částky si nakonec ale určete sami.