Kleť (1 084 m n. m.), známá hora v Blanském lese v Šumavském podhůří

KleťD a nejstarší rozhledna v ČR

Hora Kleť (1 084 m) s rozhlednou je asi dobře známa obyvatelům Jižních Čech a jistě i Pražákům, kteří přes České Budějovice míří směrem na jih za alpskými velikány či za jižním sluncem. Pro Moraváky, kteří těmito směry putují nejčastěji na Šumavu, již tak známá není, přestože se Blanský les nachází v sousedství Šumavského podhůří a je vidět již od Českých Budějovic.

Kleť prostě tak nějak splývá se známější Šumavou. A přesto má tato hora mnohé, čím se může pochlubit. Jsem přesvědčen, že většina čtenářů Trekingu na vrcholu stála a mohou mi toto tvrzení potvrdit.

Další skupinou lidiček, kteří Kleť znají, aniž na ní vkročila jejich noha, jsou bývalí příslušníci československé lidové armády, která měla své BC v okolí této hory a její vysílač viděli ze všech stran. Vojenské pořekadlo - "Vimperk, Krumlov, Prachatice - tři prdele v republice!" je toho důkazem

Na Kleť z tohoto pohledu vzpomíná i můj nejstarší syn (1968), který byl v Českém Krumlově na pětitýdenním vojenském soustředění z vojenské katedry VŠB a vrcholek pozoroval, aniž ho navštívil. Shodou okolností jsem zase já podobně pět týdnů válčil v Prachaticích v roce 1967, ale odtamtud Kleť vidět nebyla. Ale zase jsme se načerno chodili koupat do Husinecké přehrady.

Kleť, turistická mapa

Protože tedy byla hora Kleť trochu od ruky a silně jsem po ní zatoužil již dříve, v dobách reálného socialismu, naplánoval jsem z tehdejší Nové huti Ostrava služební cestu do n.p. Calofrigu Zlív, kde vyráběli šamotové trubky pro zátkové tyče našich licích pánví pro tekutou ocel z tandemových pecí a bylo to.

Se skupinou dalších ocelářských a horských znalců jsme tehdy dobyli tuto krásnou horu z Českého Krumlova a následně lehce rozjařeni sestoupili k vláčku do Budějic do Holubova. V chatě jsme si nečekaně i zazpívali lidové písně s jedním školním výletem i se soudružkami učitelkami.

Šli jsme tenkráte v roce 1987 po zelené značce a vzpomínám si na vojenský prostor vůkol dnešní perly Jižních Čech - Českého Krumlova zcela zřetelně. Byl jsem tehdy velmi udiven fotografiemi na zdi uvnitř chaty, kde byly z rozhledny vidět Alpy - hory pro nás tehdy nedostupné, zakryté tajemnou rouškou imperialismu a prohnilého blahobytu současně. Při tom, když jsem si pak doma na mapě odměřil vzdálenost z Kletě na Grossglockner a porovnal se vzdáleností z Lysé hory na Gerlach, vyšlo mi to skoro stejně.

A Tatry z Lysé jsem již viděl nejméně třicetkrát. Takže proč nepozorovat Alpy z Kletě! Pak jsem Kleť dvacet let pozoroval rafinovaně jen platonicky zdálky, ale předloni jsem ji navštívil hned dvakrát - po červené značce z Červeného Dvora okolo penzionu Hubert, který střeží velký chlupatý pes a podruhé ze Zlaté Koruny přes osadu se sladkým názvem Kokotín se sestupem po žluté značce do Plešovic, kdy jsem se musel k autu vracet potupně po asfaltu. Ale guláš v hostinci Na Letné byl tak vynikající, že jsem asfaltu okamžitě odpustil. Na skvělé nadýchané vídeňské knedlíky vzpomínám s nostalgií dodnes, i když turistika o žrádle není…!

Ale je o skalách, rozhlednách, výhledech a v případě Kletě i o slunečních hodinách a hvězdárně. Toto vše tato krásná hora, jejíž vrchol je tvořen granulity, které vystupují mnohdy jako výrazné skalní bloky, skutečně nabízí. Samotný Blanský les moudré knihy dělí na vyšší Kleťskou hornatinu na jihu a nižší Buglatskou vrchovinu na severu.

I Buglatská vrchovina vytváří poměrně členitý horský hřbet, který je krásně vidět z rozhledny, kde kromě záhadného názvu vrchu Buglata (832 m) mne upoutal název kopce Vysoká Běta (804 m). Tedy něco tak milého, půvabného a lahodně znícího podobně jako Švarná Hanka v Beskydech, Divoká Máři v Jizerských horách či Maruša v Orlických horách. Nedomnívám se, že by se tady nějak často chodilo, takže Vysoká Běta bude možná i docela zarostlá. Což je docela zajímavá kombinace. Možná se tam za ní někdy podívám.

Samotné okolí Kletě je velmi zajímavé, samé skály, balvany, kamenná moře, sutě, terasy, příkopy - tedy vše, co srdce horala žádá. Na Kleti prý bývají silné inverze, což je dobré pro viditelnost směrem k Alpám. Když bývá v Českém Krumlově -24 st., na Kleti bývá + 7 st., v létě prý je efekt opačný. Kruhovou kamennou rozhlednu o výšce 35 metrů dal postavit v roce 1822 kníže Josef Schwarzenberg v pseudogotickém slohu, což byla první stavba tohoto druhu v Čechách.

Stožár televizní retranslační stanice měří plných 120 m, v roce 1961 byla vybudována lanovka z Krásetína nedaleko Holubova, dlouhá 1 732 metrů a byla rovněž postavena hvězdárna. A potěší nás i krásné sluneční hodiny, které poněkud mate letní a zimní čas. Výhled je pochopitelně z rozhledny kruhový - vidíme Temelín, Šumavu, Böhmerwald, Alpy i Novohradské hory, České Budějovice jsou přímo pod námi. Tedy - když je dobrá viditelnost.

Výhledy jsou vzorně popsány, takže i když je zataženo, alespoň můžeme tušit, kam naše zraky směřují. V chatě mají pivo, kořaličku i něco k snědku, je možno si usušit trika, která po výstupu dostanou pěkně zabrat. Můžeme si dát razítko i zakoupit si turistickou známku z nejstarší rozhledny u nás. O naše bezpečí zde pečuje HS. Takže je zde téměř vše, jen vyrazit do hory…!

Také velmi zajímavý je rozcestník na vrcholu. Do nížin je to skoro stejně daleko všemi směry. Posuďte sami: Zlatá Koruna - 6,5 km, Holubov 6,5 km, Červený Dvůr 6,5 km, Rohy 7 km, Český Krumlov 6,5 km. Musím se přiznat, že jsem se s tím ještě nikde nesetkal, šla by opsat kružnice okolo vrcholu a konat výstupy ze všech stran současně. Na vrcholu to pak oslavit pivem, že se všichni ve zdraví setkali!

Takže je celkem úplně jedno odkud na majestátní horu Kleť vyrazíme, vždycky to dobře dopadne! A vo, v , vo - vo tom to je, jak by pravil pan moudře světácky kamarád Ivana Mládka pan Pitkin!