Hejšovina (919 m) aneb Szczeliniec Wielki, výšlap na tajemnou horu v Stolových horách

Hejšovina: Návštěva Stolových hor u polských sousedů

Na ten kopec, čistě teoreticky, jsem mohl narazit už před mnoha a mnoha lety, když jsem četl (když jsem měl číst…) Babičku od Boženy Němcové. Slavná Babička totiž pocházela z Olešnice v Orlických horách a ať už jej odněkud viděla nebo jej osobně navštívila (z domu to na něj vlastně neměla až tak daleko…) znala jej a povídala o něm svým vnoučatům.

Hora je opravdu vidět z daleka, např. z Krkonoš, Kralického Sněžníku, Orlických i Rychlebských hor. Řeč je samozřejmě o nádherné pískovcové hoře, která se jmenuje česky Hejšovina, polsky Szczeliniec Wielki a německy Grosse Heuschener.

Záměrně dále používám české jméno, konec konců, kdysi taky v Čechách byla… Hejšovina je nejvyšší hora (919 m n. m.) Národního parku Stolové hory, nacházejícího se na jihu Polska, v Dolnoslezském vojvodství, v Kladském výběžku. Masív hory, další vrcholy Stolových hor ale např. i nedaleká Broumovská vrchovina jsou tvořeny kvádrovými pískovci svrchní křídy s vložkami slínovců a vápenců a jedná se o sedimenty mořského původu.

Někdy se uvádí Hejšovina jako nejvyšší pískovcová hora střední Evropy. Mnoho pískovcových hor je vyšších, kupříkladu naše Lysá hora. Ale Hejšovina patří do skupiny hor tvořených tzv. platformními pískovci, což jsou vodorovně uložené pozůstatky moře no a právě zde v "této skupině" má naše hora své prvenství…

Hejšovina je také zařazena do zajímavého projektu, koncipovaného v roce 1997 - Koruny hor Polska. Do systému je v současnosti zahrnuto 28 vrcholů, které více méně odpovídají nejvyšším vrcholům horských pásem a jeho cílem je vlastně důkladné poznávání Polska. Samozřejmě byl založený klub dobyvatelů Koruny hor Polska. Duchovními otci této velmi pěkné myšlenky jsou Marek Wieckowski a Wojciech Lewandowski.

Národní park Stolové hory a Hejšovina jsou velmi dobře dopravně dostupné z Moravy. Já se tam jel podívat na skútru, takže do Králík, odtud po 33 Bystrzyca Klódzka, po 388 Polanica Zdrój a následně po 387 Radków a konečně Karlów. V této osadě můžeme zaparkovat svá vozidla a po turisticky značené cestě a posléze i stezce kolem několika stánků s občerstvením a suvenýry vypravit se na Hejšovinu.

Po shlédnutí skalního města na vrcholu hory je možné se vrátit stejnou cestou a nebo pokračovat dál až do velmi pěkných lázní Kudowa Zdrój a odtud buď po E 67 do Náchoda atd. a nebo "na druhou stranu" taktéž po E 67 až do městečka Lewin Klodzki a odtud málo známým hraničním přechodem Kociol do Olešnice v Orlických horách a některou komunikací přes krásné Orlické hory se vrátit domů.

Takže pokud se bude někdo chtít vypravit do tohoto nádherného pískovcového města, které se rozprostírá na vrcholu Hejšoviny, nejspíše vyrazí z parkoviště v Karlowě po značené cestě, kolem několika restaurací a stánků.

Přestože lze najít na internetu kritiku množství stánků a návštěvnosti, lze se tomu pouze pousmát. Stačí navštívit naše turistické vychytávky třeba v jižních Čechách, Český ráj atd., nebo některý ze slavných hradů a zámků (Konopiště, Hluboká, Karlštejn… a tam je tak obrovské množství stánků a atrakcí a takové množství návštěvníků, že člověku z toho běhá mráz po zádech… Zlaté Polsko…

A začíná se stoupat ke dvěma brankám. Okruh skalním městem (přibližně 5 km) je "jednosměrný" (trasa je značená žlutě a zeleně a je pojmenována Trasa turystyczna im. Francizka Pabla), takže jednou se vstupuje a druhou hora opouští.

Až na náhorní plošinu se stoupá po schodech nebo chodníčky, vše upravené, pevné a schůdné bez problému i za mokra. A také všude po celé vytyčené a perfektně schůdné trase neskutečný pořádek… Žádné odpadky, pet láhve, vajgly a další odpadky. Ale to už jsme došli vlastně na hranu vrcholové plošiny Hejšoviny a začíná neskutečná podívaná (vrcholová plošina, na níž se nachází skalní město je protáhlého tvaru a zabírá plochu asi 25 ha).

Pískovcové skály neskutečně fantastických tvarů soliterní nebo jejich uskupení a na některých místech dech beroucí výhledy daleko do krajiny a pod nohami desítky až stovky metrů vysoké svislé pískovcové stěny. Klikatým chodníčkem dojdeme na západní okraj náhorní plošiny až k turistické chatě (Schronisko PTTK Na Szczelincu), která zde byla vybudována v r. 1846 v tyrolském stylu.

Poblíž této chaty je vybudována výhledová plošina, odkud jsou nádherné výhledy do Polska, na Krkonoše a Broumovské stěny. Na skalkách kolem jsou vytesány či osazeny pamětní desky na počest významných návštěvníků. Také se zde nachází další branka s pokladnou a zde teprve se platí vstupné, které mi připadalo hodně symbolické vzhledem k délce a kvalitě udržovaných chodníků, schodů, plošin atd. a také vzhledem k již zmiňovanému pořádku.

Přestože cestou "sem" již bylo mnohé vidět, ty nekrásnější a nejbizarnější partie skalního města začínají zde. Je notoricky známé, že tam, kde jsou pískovce, příroda čaruje a modeluje z tohoto materiálu neskutečné útvary. Proto také zde se setkáváme s různými věžemi připomínajícími např. slona, slepici, kolíbku, opici, velblouda atd.

Na jiných místech procházíme různými labyrinty a fascinující je i Peklo, sestup do úzké vlhké a studené soutěsky a výstup z ní… U význačných útvarů ale i u výhledů najdeme popisné tabule i nám srozumitelné… také obligátní dalekohledy… Velmi dobře vyznačený a schůdný okruh má kupodivu i na malé vzdálenosti značné převýšení a jeho absolvování je za pěkného počasí a dobré viditelnosti vynikající zážitek, který lze jen doporučit…

Pískovcové skalní útvary na Hejšovině nejsou zdaleka ojedinělé v NP Stolové hory. Lze se setkat jak s dalšími solitérními útvary tak i s rozsáhlejšími skalními seskupeními, lze zmínit např. Mylné skály (Bledne skaly), Bílé skály, útvary u městečka Szczytna, u Polanica Zdrój a mnohé další. Celé území NP (ale i blízké a stejně atraktivní okolí) je protkáno poměrně hustou sítí turistických značených cest a cyklostezek.

V okolí je také mnoho historických památek (např. Fort Karola) a také zajímavých rašelinišť (polsky torfowisko). Opravdu se vyplatí "odskočit si sem" - na Hejšovinu a do jejího okolí např. při návštěvě taktéž nádherných Orlických hor.

Líbil se vám tento článek?

Podpořte tento web, třeba peněžitým darem, který bude využit k dalšímu technickému rozvoji stránek. Učinit tak můžete bankovním převodem na účet

2502526845 / 2010

Podpořit nás můžete i dalšími způsoby, třeba objednávku některé z knih, turistických průvodců. K rychlému provedení platby můžete využít i přiložený QR kód obsahující údaje k platbě v přednastavené částce 80 Kč. Výši částky si nakonec ale určete sami.