Flochová (1 315 m), túra na nejvyšší horu v slovenských Kremnických vrších

Flochová - tajemný vulkán na okraji Kremnických vrchů

Flochová. Kopec, který v mé "sbírce" citelně chyběl. Nejen proto, že jde o nejvyšší vrchol Kremnických vrchů, ale také proto, že Flochová je jeden z nejvyšších vulkánů Slovenska. Dnes již tato bývalá sopka činná není, se stopami po vulkanické činnosti se lze v terénu ale stále setkat.

"Tak co máme dnes v plánu", dí Ivan při nastupování do aura. "No nevím, uvažoval jsem o zastávce na chatě Ostrý v Beskydech, ale možná by nebyla špatná Flochová. Byl jsi tam?" "Ne, nebyl". Je rozhodnuto.

Přes Žilinu a Martin míříme k obci Čremošné a k severnímu okraji Kremnických vrchů, které tady hraničí s Velkou Fatrou. Pro výstup na Flochovou si vybíráme si modrou turistickou značku od horského hotelu Bartoška, kam se dá dojet autem. Nejbližší vlaková zastávka je odsud přes dva kilometry (Čremošné) na trati Čremošné - Banská Bystrica.

Cesta vede od hotelu nejprve po asfaltové svážnici, kterou projíždějí nákladní auta naložená vytěženým dřevem. Před závorou nás vítá cedule "Vstup len na vlastné nebezpečie". Že by medvědi? To by bylo fajn nějakého potkat, pěkně dlouho se mi žádného nepodařilo vyfotografovat a nějakého huňáče bych do jedné z připravovaných publikací docela potřeboval. Během celé túry se ale neurodilo, po medvědech ani vidu ani slechu …

Po cestě kolem silného vývěru Bartoška se po asi půlhodince dostáváme na rozcestí lesních cest, na kterém pokračujeme vlevo po zpevněné cestě. Ta však záhy končí a my se noříme do hustého lesa. V jednom okamžiku narážíme na rozhraní sedimentů a přeměněných hornin velice pestrého podloží Kremniček. V jednom okamžiku stojí levou nohou na dolomitickém vápenci a pravou nohou na andezitech. Skutečně ostrý předěl, krásná učebnice geologie a mineralogie.

Ve strmém stoupání na staré lesní cestě se objevuje směrová tabulka s nápisem Prepadlisko 3 min. Copak to je zajímavého? Sestupuji lesem s množstvím popadaných stromů po téměř nezřetelné stezce. Důkaz toho, že tudy mnoho turistů neprojde.

Po chvíli se objevuje malý vodopád a hluboká propadlina zvící asi 10 metrů, ve které mizí voda ze zmíněného vodopádu. Že by nějaký starý lávový kanál? Kdo ví. Jen v duchu přemítám, není-li to zdrojnice vydatného pramene Bartoška. Vracím se na lesní cestu a pokračuji strmým stoupáním dále. Ivan je již někde daleko vepředu. Brzy se objevuje další lesní svážnice i Ivan. Po cestě však ujdeme jen asi 100 metrů a opět odbočujeme vlevo do skutečně strmého svahu.

Hustým karpatským, převážně smrkovým, pralesem se probíjíme pomalu, ale nezadržitelně vzhůru. Jak přibývají výškové metry, mění se skladba lesa i bylinného patra. Smrkový les je střídán lesem smíšeným. Na konci stoupání, kdy se konečně dostáváme na hřeben, se objevují obrovské porosty jeřabin. Tak velké jeřabinové porosty s hustým podrostem borůvek jsem asi nikde jinde neviděl. V létě se tady bude určitě popásat množství medvědů. Podobně jako na hřebeni Poľany, který jsem popsal v jiném článku. Fotím a fotím, výstup stál skutečně za to.

Brzy přicházíme na rozcestí Flochová, sedlo (1 295 m). Směrové tabulky jsou připevněny k povalenému stromu, přesto je další cesta jasná. V sedle se sbíhá naše modrá TZ se značkou zelenou a s červenou hřebenovkou ze sedla Šturec (890 m) a vrcholu Svrčinník (1 313 m), která dále pokračuje na Vyhnatovou (1 283 m) a Skalku (1 232 m).

K vrcholu to máme asi 20 výškových metrů a slabých 15 minut chůze (směrovka ukazuje nereálných 30 minut). Světlým lesem vzrostlých jeřabin se dostáváme k tabuli přírodní rezervace Svrčinník p rozloze 222,49 ha. Předmětem ochrany jsou zachovalé komplexy klimaxových lesů s přirozenou druhovou skladbou. Za tabulí se les rozestupujeme a vycházíme na pěkné vrcholové louky.

Výhledy jsou odsud bohužel nulové. Podobně jako Poľana by si Flochová zasloužila rozhlednu a nebo alespoň nějakou vyhlídkovou plošinu. Chápu, Flochová (1 315 m, některé mapy 1 317 m) je mimo hlavní hřeben Kremnických vrchů, červená hřebenovka tudy neprochází, ale přece jen jde o nejvyšší vrchol pohoří. No jo, když ono na vrcholu není ani turistický rozcestník, co by tady dělala rozhledna…

Jak jsme se s Ivanem shodli, neznáme žádné další slovenské pohoří, jehož vrchol by nebyl alespoň označen. Vy ano? Vlastně beru zpět, označená není ani nejvyšší Rozhľadňa (461 m) v Zemplínských vrších na východě Slovenska … Tam ale nevede turistický chodník. Přesto byl výstup zajímavý a Flochová neobyčejně krásná.

Na cestu zpět se můžeme vydat po modré turistické značce do obce Čremošné a nebo po trase výstupu, tedy po modré turistické značce. U druhé varianty si alespoň po prvním strmém klesání užijeme krásných a neobvyklých pohledů na Velkou Fatru s nezaměnitelnou Tlstou s krásnými skalním římsami, Drieňok, ale i Krížnou. Dobře je dokonce vidět dokonce Horský hotel Kráľova studňa.

Celá trasa vám i s fotografováním nezabere více než 4 až 5 hodin. Překonáte něco málo přes 600 výškových metrů a užijete si nefalšované karpatské divočiny téměř prostou turistů. My tady v květnu nepotkali vůbec nikoho …

Flochová, turistická mapa

Líbil se vám tento článek?

Podpořte tento web, třeba peněžitým darem, který bude využit k dalšímu technickému rozvoji stránek. Učinit tak můžete bankovním převodem na účet

2502526845 / 2010

Podpořit nás můžete i dalšími způsoby, třeba objednávku některé z knih, turistických průvodců. K rychlému provedení platby můžete využít i přiložený QR kód obsahující údaje k platbě v přednastavené částce 80 Kč. Výši částky si nakonec ale určete sami.