Treking > Naše vrcholy > Doubrava a Malá Doubrava, hezké vrcholy jako tip na výlet v Švihovské vrchovině
Doubrava a Malá Doubrava, hezké vrcholy jako tip na výlet v Švihovské vrchoviněDoubrava a Malá Doubrava, vrcholy ve Švihovské vrchovině28.7.2014 | Bohumír Bouška, foto Naděžda Ildžová a autor článku
Mohutný a zdaleka viditelný vrchol se nachází ve Švihovské vrchovině nad širokým údolím řeky Úhlavy. Přesněji řečeno v jejím podcelku, v Chudenické vrchovině. Ta se ještě dále dělí na dva okrsky, Korábskou vrchovinu a Poleňskou pahorkatinu. Pod východními svahy Doubravy protéká, v těchto místech již klidný, tok řeky Úhlavy. Přibližně pět kilometrů na jihovýchod jsou vidět Klatovy. Vrcholová část hory je porostlá většinou listnatým lesem, ve kterém se sem tam najdou i zajímavé druhy rostlin. Ve spodní části převládají smrky a část patří i pastvinám. Důvodem, proč se vrcholu vyhýbají značené turistické cesty, mohou být její zdevastované vrcholy z doby, kdy zde vládla armáda. Když se vrátíme do historie, tak zjistíme, že Doubravy byly, co se turistického ruchu týče, značně známé a navštěvované. V turistických průvodcích se již v 80. letech 19. století popisuje cesta na vrchol z možností rozhlédnout se z dřevěné vyhlídky. Její následovnice, dřevěná rozhledna, byla zpřístupněna s velkou slávou 26. října 1919. Čtěte také: Hrad Pušperk, tip na výlet v Poleňské vrchovině Prakticky v každém turistickém průvodci se zaměřením na Klatovy a okolí byla Doubrava jedním z hlavních taháků. Pod Doubravu denně z Klatov odjíždělo v deset hodin poštovní auto a zpátky odváželo turisty o druhé hodině odpolední, jak uvádí dobový průvodce. Rozhledna byla popisována "jako úplně bezpečná" a byl z ní pohled "na celý klatovský kraj od Šumavy až po Rudohoří". Během druhé světové války rozhledna zanikla a v době totality se na obou vrcholech usídlilo vojsko. Naše cesta na obě Doubravy začíná ve vísce Věckovice. Odtud jdeme po silnici do Poleně a po vstupu do lesa odbočujeme na bývalou vojenskou cestu. Nad cestou je přístřešek, pod nímž i mimo něj jsou desítky plyšových medvídků. Důvodu jejich pobytu jsem se nedopátral, ale bude spíše úsměvný než tragický. Cesta prochází východním svahem a jsou odtud zajímavé výhledy k východu a jihu, kde se rýsuje hřeben Šumavy. Cesta prochází v těchto místech pod korunami, poměrně velkých, listnatých stromů. Mezi květenou vynikají žluté květy náprstníku velkokvětého a ve stinnějších místech modré plochy zběhovce plazivého. Docházíme na rozcestí, ze kterého doleva odbočuje strmější stezka. Šplháme příkrým svahem a docházíme k prvním opuštěným vojenským objektům a končíme pod věží mobilního operátora. Jsme na vrcholu Malé Doubravy (719 m n. m.). Mezi stromy je vidět vrchol Doubravy (727 m n. m.), také ozdobený železnou věží. Následný sešup prudkým svahem končí na malé loučce, od které stoupáme asfaltkou k vrcholu. Počet opuštěných baráků narůstá, jedna z budov bývalých kasáren vyniká nad ostatní. Samozřejmě, že je zdevastovaná a to i přes značnou vzdálenost od lidských obydlí. Celou budovou se dá projít, ale není to nijak povzbudivý pohled. V těchto místech je několik okének mezi stromy, ze kterých je vidět k východu a k západu. Na jihu je vrchol Malé Doubravy. Přicházíme na vrchol, jeho velkou část zabraly panely sluneční elektrárny. Pro pár stříbrných je jistá část bezohledných, rádoby podnikatelů, udělat cokoliv, bohužel. Červenobílá tyč a kamenný kvádr na kupě kamenů jsou nejvyšším bodem. Nápis na kameni sděluje, že stojíme ve středu Evropy. Opodál je turistický přístřešek, který využíváme ke svačince. Kdysi z jistě krásné hory se stalo místo, které by mělo varovat. Tak ještě obejít několik polorozpadlých budov a garáží a jde se dolů. Scházíme východním svahem, který, jak se zdá, překypuje vodou. Ta si v dolní části vzala cestu pro sebe a tak jdeme lesem. Listnáče vystřídaly smrky a následně se dostáváme na louku. Otevírá se nám nádherný pohled na severní část hřbetu. Jsou vidět Říčej (697 m n. m.), Valba (652 m n. m.) a Běleč (712 m n. m.). Procházíme hezkou cestou mezi loukami, na kterých se pase stádo kraviček. Scházíme k osadě Řakom, jdeme kolem staré lípy, pod níž se krčí omlácená kaplička a torzo křížku. Odtud pokračujeme po žluté přes ves a lesem pod Malou Doubravou. Na nedaleké skále, západně od osady, bylo kdysi hradiště, ale moc toho tu nezbylo. Cesta jde dále po okraji lesa a jsou odtud hezké výhledy do údolí Úhlavy. Docházíme na rozcestí s červenou a Věckovice máme na dohled. Poslední úsek nám zpestřuje kolona starých nablýskaných veteránů, která tudy zrovna projíždí. Poslední pozdrav osudem postižené hoře a přání, že jí lidé možné někdy vrátí její kdysi proslulou krásu. Doubrava a Malá Doubrava, turistická mapaLíbil se vám tento článek? Diskuse k tomuto článkupřidat názor zobrazit celou diskusi
a vidím na ní kousel žluté TZ. Tudy vedl začátkem osmdesátých let můj první vandr ze Švihova na horu Jezvinec. Stále po žluté...
Na rozdíl od tehdejší doby zde na vrcholku končila. Dostala se zde již příliš blízko našich západních hranic, která turistiku ve Studené válce tolik omezovala. Dnes kolem je spousta dalších proznačených turistických stezek a to je jen dobře. Bohužel na nedaleké Šumavě jsou dnes platná omezení jiná, podobně zbytečná a nechutná...
Další související články:+ Švihovská vrchovina, geomorfologie+ Zřícenina hradu Roupov + Hrad Potštejn a obětní misky + Vlčtejn, zřícenina hradu Vlčtejna + Baba, skála nad Úslavou, buližníková skála u obce Zdemyslice + Rozhledna Křížový vrch, rozhledna na Křížovém vrchu + Doubravský hřeben, Švihovská vrchovina |
|