Průvodce |
Karpattreky |
Horolezectví |
Cykloturistika |
Cestování |
Lyžování |
Příroda |
Soutěže |
Aktuality |
Zajímavosti |
Kalendář |
Napsat článek |
Reklama |
Více… |
|
 |
||
| Poslední aktualizace: 2.11.2018 |
|
Treking > Treky, turistika > Turistika: Tomanovská dolina v Západních Tatrách je dnes turistům zcela uzavřena
Turistika: Tomanovská dolina v Západních Tatrách je dnes turistům zcela uzavřenaTúra na Tomanovské sedlo aneb Tatry turistům uzavřeme do roku 2050!7.5.2012 | Otakar Brandos
Tomanovská dolina ležící na východě Západních Tater je dnes turistům uzavřená, takže tento článek berte jako ohlédnutí za Tomanovskou dolinou, když se ještě dalo. Dodnes nejsem smířen s tím, že bych se tady již nikdy neměl podívat, že bych nenavštívil Tomanovský vodopád, nepokochal se pohledy na Tomanovské plesa či okolní vrcholy z Tomanovského sedla. 
Také máte pocit, že TANAP dělá vše pro to, aby se Tatry turistům uzavřely do roku 2050? Že se TANAP snaží rušit turistické trasy a vytěsnit "turisty" do megalomansky se rozrůstajících a přitom již dnes poloprázdných středisek jako je Štrbské Pleso, Smokovce aj.? Doufejme, že se tak nestane. Ale když tak sedím nad starými mapami Tater s trasami do sedel jako Chalubinského vrata, Mengusovské sedlo, Ľaliové sedlo, Gerlachovský štít aj., tak se tomu pocitu nemohu ubránit. A to plán na uzávěr hlavního hřebene Roháčů zatím neprošel… Při tomto tempu rušení značek musí ty zbývající zmizet do roku 2050… Túra do Tomanovského sedla byla sice dlouhá a z větší části fádní, přesto byla v závěru okořeněna nádhernými výhledy a fantastickými scenériemi. Průchod Tichou dolinou je pro řadu turistů fádním, ale vnímavý turista se může seznámit (ovšem s určitou dávkou štěstí) s řadou typických obyvatel montánního (lesního) vegetačního stupně. A to nemluvím o subalpínském a alpínském stupni v oblasti Tomanovské doliny. Čtěte také: Červené vrchy a Orlia Prť, tri dni plné Tatier Na túru do Tomanovského sedla jsme vyráželi z Podbanského po žluté TZ proti proudu říčky Belá. Asi za půlhodinu jsme dospěli na rozcestí s Kôprovou dolinou, kde je turistický přístřešek, hájenka a velký partyzánský pomník z období SNP. Dále jsme pokračovali po žluté TZ po široké asfaltové cestě kolem hájenky Tichá. Krátce jsme sestoupili kolem vodárenského objektu a již jsme byli na velké louce s krásnou březovou alejí. Tato část však dnes vzala částečně za své, neboť nejprve tady řádila větrná smeršť a později tady řádili těžaři, kteří těžili dřevo v pásmu s 5. stupněm ochrany, zasahovali v tzv. "bezzásahovém" území. 
Vpravo i vlevo bylo několik větších krmelců a mysliveckých posedů. Stále jsme šlapali po asfaltové cestě dnem Tiché doliny proti proudu Tichého potoka. Cestou jsme míjeli několik turistických přístřešků se základními informacemi o flóře a fauně Západních Tater až k lesnické chatě a ceduli označující počátek úseku se sezónními uzávěry. Vlevo byl další z četných partyzánských pomníků. Na rozcestí s Tomanovskou dolinou to bylo odsud již jen asi 40 minut. Cesta byla navíc obohacena o zajímavé pohledy na hřeben Červených vrchů a především na skalnatý a zajímavě tvarovaný vrchol Štrky (1 657 m). Tomanovská dolina, mapaZobrazit místo Tomanovská dolina, Západní Tatry na větší mapě Na rozcestí s Tomanovskou dolinou jsme pokračovali vlevo po červené turistické značce. Strmější výstup vedl smíšeným lesem a brzy nás přivedl v několika zákrutách k turistickému přístřešku. Na něm by asi nebylo nic zvláštního, vždyť podobných přístřešků je v Západních Tatrách velké množství. Nebylo, kdyby se tady nenacházel krásný, asi 7 metrů vysoký Tomanovský vodopád. Vodopád se nachází vlevo hluboko pod cestou. Pokochali jsme se tedy pohledem na tento krásný vodopád, v jehož okolí je velké množství starých spadaných stromů a pokračovali jsme dále. V ústí Javorového žlabu se do Tomanovského potoka vlévá vydatný přítok, který jsme překonávali po dřevěné lávce. Přešli jsme na druhý břeh a strmějším výstupem zamířili na výše položené louky. Tyto louky byly určitě nejkrásnější na podzim, kdy se zbarví okolní modříny. Byly to skvělé náměty pro objektiv fotoaparátu. Zároveň se odsud otevíraly nádherné pohledy nejen na vápencové stěny vrcholu Štrky pod hřebenem Červených vrchů, ale i na oblé a kosodřevinou porostlé vršky Liptovských kop. 
Pokračovali jsme dále nad hluboké koryto Tomanovského potoka s porosty kosodřeviny, ve kterých rostly jeřabiny a některé další dřeviny. Na chvíli se chodník napřímil, ale to jen proto, aby nabral druhý dech do dalšího stoupání. V těchto okamžicích jsme procházeli krásnými travnatými pastvinami, kde skutečně kdysi dávno stávaly salaše a kde se páslo. Dnes již však tady není po nich ani stopy, jen keře rybízu tuto dobu jen v náznacích připomínají. 
Vždy jsem v těchto místech alespoň na chvíli přivřel oči a přenesl se alespoň v duchu o století zpátky, kdy zde voněl uzený sýr a cinkaly zvonky pasoucích se ovcí. Poslední výšvih do sedla byl opět prudký a vedl po jihovýchodním travnatém úbočí vrcholu Stoly. Během výstupu se nám po levici otevíral ledovcový závěr Tomanovské doliny, který je relativně plochý a značně travnatý. Dnes jsou tam již jen stěží patrné zbytky Tomanovských ples, které zarostly rašelinou. Pouze jedno vodní oko na nás ještě trochu pomrkává. No a konečně jsme byli v Tomanovském sedle, ze kterého se otevíraly fantastické rozhledy k východu a k západu. Mohli jsme se pokochat pohledy na Červené vrchy, Liptovské kopy, skalní štíty Vysokých Tater a na polské straně jsme si užili výhledů na Kominiarski Wierch. Za dobré viditelnosti pak i výhledů na Babí horu a Pilsko v Oravských Beskydech. 
Dále se ale nepokračovalo, neboť jsme byli na hranicích s Polskem, ze kterého sem také vedla turistická značka. A polští pohraničníci byli obvykle schováni někde za bukem - pardon, za trsem kosodřeviny. Zpáteční cesta byla proto naprosto identická s výstupovou trasou. Sice chápu, že se se vstupem do Schengenu řešil problém možné "invaze" Poláků po podobných takto nově vzniklých "přechodech" na turistických značkách na slovenskou stranu Tater, ale myslím, že strach byl mnohem větší než potenciální "nebezpečí". Polští turisté se v této části Tater spíše koncentrují kolem lanovky na Kasprov vrch a je otázkou, nakolik by byli ochotní kráčet do hlubin Tiché doliny, která je dnes turistů prostá a svlj nerušený rej tady mají těžaři a pytláci… 
Líbil se vám tento článek? Diskuse k tomuto článkupřidat názor zobrazit celou diskusi
Dolinou přejde za víkend více medvědů, než turistů za měsíc, osobně tuto dolinu mám velice v oblibě, po "uzavření" jsem ji šel asi 5x, potkal jsem i ochranáře, je to jen o lidech,
PS - ochranáři dělají vše pro ochranu přírody, ale hlavně pro ochranu platících movitých rádoby obdivovatelů hor,
Ochranáři se pletou to je celý problém. Proč zavírají turistické stezky a naopak nechávají otevřené asfaltky pro lesní techniku? Proč se nezačne s obnovou rezervace Tater? Stačí zakázat těžbu dřeva, zbourat asfaltky a cesty(kolem Zverovky, Tomanovo údolí, atd,) a obnovit původní terén. A hned uvidíte o kolik tam bude menší nepořádek.
je údajně uzavřeno i z polské strany. Nevíte o tom něco?
A "nápad" na uzavření hřebene Roháčů jsi Oťas slyšel kde? To mi přijde jako úplná ....(doplňte si). Zavřít nejslavnější slovenskou hřebenovku? Že by kvůli nezbedným turistům, co musí při jejím přechodu spát na nepovolených místech, jednoduše proto, že žádná ovolená nejsou?
uzavřeno i z polské strany. Je zrušen chodník od bývalého rozcestí v dolině Tomanowa po sedlo, zelená značka od chaty Ornak pod Stoly a dále na Temniak zůstala. TANAP uvažoval o zavření hřebene v Roháčích (hřeben od Baníkova po Volovec), to ale (zatím?) neprošlo. Narazil jsem na to tuším v časopise Tatry (slovensko-polská mutace). Tyto informace prosakovaly v době, kdy Poláci uvažovali o uzavření Orlí stezky (resp. zpoplatnění v doprovodu horských vůdců). Což silný polský PTTK nedopustil a tuto navrhovanou zvrhlost smetl se stolu.
.. mimochodem: jaká je pokuta, když mne tam chytnou? Dá se to někde zjistit? (Jen mne napadlo, co čeká člověka v případě, že by to tam prostě chtěl vidět a vyrazil tam..)
Spali jsme pod sedlem Pálenica a protože nás tam takových nebylo zrovna málo, dostali jsme na 8 lidí pokutu 100 SKK. Ale to bylo bratru před 13 lety...
.. ochranářskou politiku TANAPu a dodnes mne zavřené lokality mrzí - sice jsem je neměl šanci navštívit v minulosti, ale o to více mne to do nich láká nyní. Škoda, že si tak trochu slepě stojí za svými požadavky, aniž by reagovali na podněty návštěvníků a okolí, a uznali, že jejich přístup přešel do vyloženého psedoochranářství (podobné jsem zažil loni ve Španělsku u majáku Cap de Creus, kde nás chtěli pokutovat za to, že jsme u něj přespali - v "přírodní rezervaci" na asfaltovém parkovišti padesát krát padesát metrů u stěny majáku na karimatce). Ještě, že jsou tu pro nás aspoň nedaleké Alpy, kde nám zelený mužík nestojí za zadkem s pokutovým blokem, a pak u piva na chatě nevypráví, kde potkal jakého "blbce mimo chodník". A vlastně jsem Tatry vyměnil za Alpy v posledních letech. Škoda - ale asi nejsem jediný.
Prešiel som Tomanovu dolinu a s ľútosťou som prijal správu o jej uzavretí.Dnes,keď sa už ukázala obava z nájazdu poľských turistov ako neopodstatnená,bolo by fajn túto dolinu opäť otvoriť.Je to fakt niečo krásne.
Čo sa týka tých uzavretých sediel.V niektorom čísle čas.TATRY som čítal článok o dôvodoch ich uzavretia.Niektoré sa uzavreli kvôli ochrane štátnej hranice,ďalšie kvôli náročnej údržbe....
Kde si čítal info o uzavretí hlavného hrebeňa Západných Tatier?Nechce sa mi tomu príliš veriť.Na jednej strane celoročne sprístupnia Plačlivé a Baranec a na strane druhej uzavrú hlavný hrebeň?To sa mi nezdá logické...
O Gerlachu som sa rozprával s jedným ochranárom a ten mi povedal,že oni nemajú žiaden problém ak sa vyznačkuje.Problém je v horských vodcoch,ktorí sú kategoricky proti tomu aby na Gerlach viedla značka.Je to viac-menej jediná ich zárobková činnosť a niektorí z nich otočia Gerlach aj dva krát za deň.Už len kvôli tomu by som vyznačkoval Gerlach aby skončilo to privlastňovanie Gerlachu horskými vodcami....
Raz som robil túru s ochranárom a ver tomu,že som sa hanbil za nás turistov.Tie jeho zážitky,ver tomu,že potom by si ináč písal keby si poznal aj názor druhej strany a nie jednostranný pohľad na vec......
,jsem rád, že si to o Gerlachu napsal na plnou hubu. O uzavření Roháčů píše Ota v příspěvku o něco víš. Ale mohl bys rozvést ty zážitky ochranářů. Taky by mě zajímal názor z druhé strany.
Další související články:+ Otrhance neboli Ošarpance - hřebenovka pro orly, Západní Tatry+ Roháče a Liptovské Tatry, dvoudenní přechod + Na roháčský Volovec s dětmi + Přes Volovec na Končistou a na Trzydniowiański Wierch + Výstup na zapomenutý Trzydniowiański Wierch za neobvyklými tatranskými výhledy + Přes Rákoň z polského Podhalí na slovenskou Oravu Západní Tatry - Roháče + Přes Baníkov (2 178 m) z Liptova na Oravu + Výstup na Baranec (2 184 m), Západní Tatry + Výstup na Klin, Západní Tatry + Bystrá (2 248 m), na nejvyšší vrchol Západních Tater + Tri dni plné Tatier, Červené vrchy a Orlia Prť + Zimní Roháčská plesa na konci léta, Západní Tatry + Za výhledy na vrchol Babky, Západní Tatry + Přechod hlavního hřebene Západních Tater + Zimní přechod hřebene Západních Tater + Západní Tatry - Roháče, ubytování v Roháčích; chaty a útulny + Turistický průvodce Západní Tatry - Roháče |
|
||||
Podpořte tento web, třeba peněžitým darem, který bude využit k dalšímu technickému rozvoji
stránek. Učinit tak můžete bankovním převodem na účet
